Souhvězdí Panny

Souhvězdí Panna
Souhvězdí Panna
Latinský název	Virgo
Latinský genitiv	Virginis
Latinská zkratka	Vir
Rektascenze	11h40m až 15h10m
Deklinace	+17,5° až −22,5°
Rozloha	1294 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce	+80° až −80°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR	Květen
Počet hvězd jasnějších než 3m	3
Nejjasnější hvězda	Spica (α Vir) (0,97m)
Sousední souhvězdí	Pastýř Vlasy Bereniky Lev Pohár Havran Hydra Váhy Had

Panna (latinsky Virgo) je souhvězdí na nebeském rovníku, označuje se zkratkou vir a rozkládá se na 1290 stupních čtverečních.

Popis souhvězdí

Souhvězdí Panny je po souhvězdí Hydry druhým největším souhvězdím oblohy. Nachází se západně od souhvězdí Lva a východně od souhvězdí Vah. Nejjasnější hvězdy mají představovat ležící postavu.

Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Spica se zdánlivou jasností 0,97^m. Spica se dá najít prodloužením oje Velkého vozu přes jasného Arctura v souhvězdí Pastýře.

Přes souhvězdí Panny prochází ekliptika, tudíž tudy putuje Slunce, Měsíc a planety. Panna je proto také souhvězdím zvířetníku. Vlivem precese zemské osy se od dob antiky změnila doba průchodu Slunce souhvězdím. V dnešní době prochází Slunce souhvězdím Panny v době od 10. září do 30. října.

V souhvězdí Panny se nachází kupa galaxií v Panně, která obsahuje přibližně 2 000 galaxií. Jasnější z nich lze pozorovat již menším dalekohledem.

Historie

Poprvé je o souhvězdí Panny zmínka v Mezopotámii. Bylo známé pod jménem ^MULAB.SIN respektive šir’u (brázda) nebo pod jménem dšala ^dšala šubultu (obilný klas). V Mezopotámii symbolizovalo počátek žní. Velikostí přibližně odpovídalo dnešnímu souhvězdí Panny, přesněji té části, která se nachází jižně od ekliptiky. Kolem roku 2700 před naším letopočtem vycházelo souhvězdí Panny zároveň se Sluncem uprostřed srpna, později v roce 1900 před naším letopočtem koncem srpna. Východ souhvězdí Panny zároveň se Sluncem se ukazoval rolníkům počátkem žní. Přesněji se jednalo o východ Spiky zároveň se Sluncem, protože Spika je nejjasnější hvězda souhvězdí. Spica znamená v latině klas. Souhvězdí bylo pojmenováno po Spice. U Řeků v antice má souhvězdí Panny více interpretací, může představovat Athénu, Héru, Persefónu, Kallistó, Diké, Astraeu nebo Erigonu.

Mytologie

Koho přesně má Panna reprezentovat, není možné říct s jistotou; v historii byla ztotožňována s téměř každou významnější bohyní, včetně Inanny, Eset, Kybelé, Athény, ale například i s Ježíšovou matkou Marií. Panna může společně s Velkou a Malou medvědicí hrát roli v mýtu o krásné dívce Kallistó. Buď je to Kallistó sama, může to však být i bohyně Héra. Často je zmiňována i Persefona (v některých mýtech považována za jednu z podob bohyně plodnosti země a rolnictví Demeter).

Panna je viditelná především v jarních měsících – říká se, že právě tehdy Persefona vystoupila z podsvětí.

Podle další interpretace zobrazuje souhvězdí Astraeu, nedotčenou dceru boha Dia a bohyně Themis. Astraea byla známá jako bohyně spravedlnosti a v tomto souhvězdí byla rozpoznána díky tomu, že se v její blízkosti vyskytují Váhy – váhy spravedlnosti. Astraea kdysi údajně s nesmírnou moudrostí vládla světu, ovšem jen do doby, kdy se lidstvo zatvrdilo natolik, že se jeho vládkyně s nechutí vrátila na oblohu.

Astrologie

Podle západní astrologie je Slunce ve znamení Panny od 23. srpna do 22. září. Řada astrologů a historiků také věří, že Panna má jistou souvislost s katolickou církví a průběhem křížových výprav.

Objekty v souhvězdí

Hvězdy

B	F	Jméno nebo jiné označení	m	ly	Spektrální třída
α	67	Spica, Azimech, Alarph	0,98	262	B1 III/IV +  B2 V
ε	47	Vindemiatrix, Vindemiator, Almuredin, Alaraph, Provindemiator, Protrigetrix, Protrygetor	2,85	102	G8 IIIvar
ζ	79	Heze	3,38	73	A3 V
δ		Minelava, Minelauva, Auva, Al Awwa	3,39	202	M3 III
β		Zavijah, Alaraph, Minelauva	3,59	36	F8 V
γA	29	Porrima, Arich	3,65	39	F0 V
γB		Porrima, Arich	3,68	39	F0 V
	109		3,73	129	A0 V
μ	107	Rijl al Awwa	3,87	61	F2 III
η	15	Zaniah	3,89	250	A2 IV
ν	3		4,04	313	M0 III
ι	99	Syrma	4,08	70	F7 V
ο	9		4,12	171	G8 IIIa CN-1Ba1CH1
κ	98		4,18	224	K2.5 III Fe-0.5
τ	93		4,23	218	A3 V
θ	51		4,38	415	A1 IV + Am
	110		4,39	183	K0.5 IIIb Fe-0.5
λ	100	Khambalia	4,52	187	A2m
π	8		4,65	360	A5 V
χ	26		4,66	320	A4 V
	74		4,68	430	M2 III
	61		4,74	28	G6 V
	69		4,76	258	K0 III-IV CN2Fe0.5
ψ	40		4,77	420	M3 IIICa-1
σ	60		4,78	540	M1 III
φ	105		4,81	135	G2 IV
χ	2		4,84	120	K2 III-IIIb CN1
ρ	30		4,88	120	A0 V
	78		4,92	183	A1p SrCrEu
		ET	4,93	540	M2 IIIa
	89		4,96	242	K0.5 III-IIIb
c	16		4,97	285	K0 IIIb Fe-1
	70		4,97	59	G4 V
		CU	4,99	262	A0 VpSi
m	82		5,03	460	M1.5 III
	53		5,04	106	F5 III-IV
		HR 5392	5,10	151	A5 V
υ			5,14	274	G9 III
	49		5,15	306	K2 III
p	90		5,16	254	K2 III
e	59		5,19	59	G0 V
	32		5,22	244	F0 IIIm
h	76		5,21	264	K0 III
	57		5,21	127	K1 III-IV
ω	1		5,24	480	M4 III
	68		5,27	500	M0 III
A1	4		5,31	192	A1
	55		5,31	126	G6 V
		HR 5013	5,33	300	K3 III
	84		5,35	217	K2 III
b	7		5,36	276	A1 V
	63		5,36	320	K III
	87		5,41	640	M2 IIIab
	106		5,42	480	K5 III
	95		5,46	179	F2 IV
q	21		5,48	262	A0 V
	86		5,50	380	G8 III

Spica je 272 světelných let vzdálený vícenásobný systém. Hlavní hvězda má 2 300krát větší jasnost než Slunce. Hvězda mění svoji jasnost v periodě 0,174 dní. Ve vzdálenosti 0,12 astronomických jednotek obíhá hlavní hvězdu průvodce jednou za čtyři dny. Kvůli malé úhlové vzdálenosti není dalekohledy pozorovatelná. Při každém oběhu slabší hvězda se promítne na jasnější, tím poklesne jasnost hvězdy, jedná se tudíž o zákrytovou proměnnou. Spiku ještě obíhají minimálně dva další průvodci, kteří také nejsou pozorovatelní dalekohledem.

Druhá nejjasnější hvězda souhvězdí je 102 světelných let vzdálená, žlutě zářící ε Virginis. Její jméno, Vindemiatrix, znamená sběračka hroznů, vinohradnice.

Dvojhvězdy

Systém	m	Úhlová vzdálenost
Porrima	3,65 / 3,68	0,5”
θ	4,4 / 8,6	7,2”
φ	5,0 / 9,2	4,7”

Porrima (γ Virginis) je 39 světelných let vzdálená dvojhvězda. Obě složky jsou přibližně stejně velké a jasné hvězdy a oběhnou kolem společného těžiště jednou za 172 let. Během oběhu obou složek kolem společného těžiště se silně mění úhlová vzdálenost obou složek. V roce 1920 byla úhlová vzdálenost obou složek 6,2 vteřiny, v roce 2008 byla nejmenší, pouze 0,3 vteřiny. K rozlišení obou složek byl v roce 2008 zapotřebí dalekohled s objektivem o průměru 15 cm.

Proměnné hvězdy

Hvězda	m	Perioda	Typ
Spica	0,98	0,174 dní / 4,014 dní	pulsující proměnná / Zákrytová proměnná
R	7 až 11	145,5 dní	typu Mira

R Virginis je proměnná hvězda typu Miry. Svoji jasnost mění značně v periodě 145,5 dní.

Messierovy a NGC objekty

Messier (M)	NGC	m	Typ
49		8,4	eliptická galaxie
58		9,7	spirální galaxie
59		9,6	eliptická galaxie
60		8,8	eliptická galaxie
61		9,7	spirální galaxie
84		9,1	eliptická galaxie
86		8,9	eliptická galaxie
87		8,6	eliptická galaxie
89		9,8	eliptická galaxie
90		9,5	spirální galaxie
104		8,0	spirální galaxie
	4216	10,0
	4388	11,0
	4429	10,0
	4526	9,7
	4654	10,5
	5634	11	kulová hvězdokupa
	3C273	12,9	kvasar

Kupa galaxií v Panně je vzdálená zhruba 60 miliónů světelných let. Přibližně 250 jejich členů může být pozorováno dalekohledem o průměru objektivu 15 cm. 11 galaxií začlenil francouzský astronom Charles Messier do svého katalogu.

M 49 byla první objevená galaxie kupy galaxií v Panně. Messier ji objevil v roce 1771. M 49 je nejjasnější galaxie kupy. Lze ji objevit jako mlhavý obláček již v triedru. Jedná se eliptickou galaxii, vzniklou sloučením více galaxií. Eliptické galaxie obsahují poměrně málo mezihvězdné hmoty.

Spirální galaxie M 61 patří také ke kupě galaxií v Panně. Ve větším dalekohledu lze pozorovat její spirální ramena.

Galaxie M 84, M 86, M 87 a M 88 ke středu kupy galaxií v Panně. Messier objevil všechny čtyři galaxie v noci 18. března 1781. M 84, M 86 a M 87 jsou eliptické galaxie, M 88 je spirální galaxie. M 84 má hmotu 800 miliard Sluncí. Je také silným zdrojem radiového záření. M 87 je také silný zdroj radiového záření, který je označován jako Virgo A. Fotografie s dlouhou expozicí ukazují jet, který vychází ze středu galaxie.

50 miliónů světelných let vzdálená galaxie M 104 nepatří ke kupě galaxií v Panně. Galaxii pozorujeme z boku. Větším dalekohledem jsou pozorovatelná mračna prachu a plynu. Galaxie má tvar klobouku, proto se nazývá také galaxie Sombrero.

Kvasar 3C273 je jádro aktivní galaxie, která se nachází ve vzdálenosti 2,5 miliardy světelných let jedná se o první objevený kvasar. Lze je již rozeznat dalekohledem o průměru objektivu 10 cm jako hvězdičku.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Panna na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Panna ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Panna (astronomie) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Související články

• Seznam souhvězdí

Autoritní data	GND: 4029017-7

Portály: Astronomie