Simo Rista
| Simo Rista | |
|---|---|
 Simo Rista (květen 1983) | |
| Narození | 22. května 1933 Helsinky |
| Úmrtí | 18. února 2021 (ve věku 87 let) Helsinky |
| Povolání | fotograf |
| Rodiče | Ben Renvall a Essi Renvall |
| Manžel(ka) | Kirsti Rista Eeva Rista |
| Děti | Ilona Rista |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Simo Rista (do roku 1956 Renvall; 22. května 1933 Helsinky – 18. února 2021 Helsinky) byl finský fotograf známý jako fotograf finské a mezinárodní architektury. Zachránil velký archiv snímků z Helsinek.[1]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Studium
[editovat | editovat zdroj]Simo Rista začal se svým fotografickým koníčkem ve věku 14 let v roce 1947. V letech 1951–1953 studoval na Akademii umění a věd. Poté v letech 1954–1958 studoval malbu na Finské akademii umění.
Studium malby financoval pomocí fotoaparátu. Simo Rista se podle vlastních slov naučil fotografovat podle návodu tištěného na boku filmových obalů. S profesionálním fotografováním začal v 60. letech.
Simo Rista se věnoval speciální fotografii, fotografickému umění, fotografii krajiny a prostředí a portrétní fotografii.[2]
Architektonická fotografie a Afrika
[editovat | editovat zdroj]Simo Rista používal velkoformátovou kameru, díky které mohl od roku 1958 fotografovat architekturu. Fotografoval mimo jiné architekturu Alvara Aalta a dřevěné a kamenné přírodní formy ve stavební kultuře. Rista se stal úvěrovým fotografem pro architektonické kanceláře. Poté, co viděli snímky Simo Rista, architekti jej pojmenovali „kritik architektury“, protože byly analyticky přesné a bystré.[3] Simo Rista také získal jako klienty designérské a módní návrháře. Spolupracoval mimo jiné s osobnostmi jako byli například Armi Ratia, Timo Sarpaneva nebo Tapio Wirkkala.[3] Na začátku 70. let fotografoval helsinskou Katajanokku pro architekty plánující nový plán města.[2]
Od roku 1964 cestoval Rista po Africe. Stará kultura Mezopotámie byla zaznamenána na film na konci 70. let, stejně jako oázové město Ghadames v Libyi. Na začátku 80. let fotografoval Simo Rista oázy Sahary, jižního Tuniska a domy v regionu Ostrobothnia ve Finsku.
Na počátku 90. let dokumentoval Tanzanii Zanzibar Taarabkulturu s hudebními vystoupeními. V Mali fotografoval hliněnou kulturu. Madagaskar, Na Zanzibaru a Pemba a v Keni popsal finské rozvojové projekty a místní kulturu "očima turisty". V roce 2000 dokumentoval mimo jiné Jordánské město Petra a v Egyptu Alexandrii.[2]
Fotografie z Helsinek
[editovat | editovat zdroj]V roce 1999 byla na internetu zveřejněna výstava Stadin taivaan alla z fotografií Helsinek, které Rista spolu s fotografkou Eevou Rista pořídil v letech 1969 až 1987. Jde o výběr 8 300 snímků z archivu 60 000 snímků.[4] Dokumentují krajiny, které mizí kvůli velkým stavebním projektům zejména v severních, severovýchodních a východních oblastech Helsinek.[1]
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]Simo Rista uspořádal více než 50 samostatných výstav v různých galeriích.[3] Výstava s názvem Hráči Zanzibaru v roce 2007 představovala fotografie, které Simo Rista pořídil v 80. letech v souvislosti s audio projektem tanzanských hudebníků Taarabů.[5] V roce 2010 byla na oblíbené výstavě Helsinského městského muzea Asfalt a slunečnice ve vile Hakasalmi vystaveny fotografie Sima a Eevy Ristových z Helsinek.[1]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Ristovými rodiči byli sochaři Ben Renvall a Essi Renvallová. Ristova první manželka byla tiskařka Kirsti Rista a její druhá manželka byla fotografka Eeva Rista. Jeho bratři jsou mediální umělec Markus Renvall a umělec Seppo Renvall.[1] Umělkyně Ilona Rista je dcerou Sima a Kirsti Ristových.[6]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Za své zásluhy ve fotografii byl Simo vyznamenán Řádem bílé růže Finska.[3]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hakaniementori, 1970 -
Pohjoisesplanadi, 1969 -
Meritullin 25, 1970 -
Yliskylän peruskoulu, 1970 -
Viikintie, 1970 -
Řidič vjel s malým osobním autem pod plošinu nákladního automobilu na Aleksanterinkatu na rohu Keskuskatu, 1971 -
Lidé sedící na konci koleje 8 na nádraží v Helsinkách. Cestující čekající na vlak na nástupišti v pozadí. 1971. -
Meritullinkatu 25. Dva muži stojící za dodávkou na zasněženém Meritullinkatu. Pohled z Liisankatu směrem na Kruununhaankatu, asi 1970
_-_ser083427_-_hkm.HKMS000005-km0000nn15.jpg)
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Knihy
[editovat | editovat zdroj]- Rista, Simo (1976): Reidar Särestöniemi. Porvoo, WSOY.
- Rista, Simo (1978): Mezopotámská architektura. Stockholm, Statens historické muzeum.
- Rista, Simo (1987): Finské architektonické umění. Helsinky, knižní asociace.
- Rista, Simo (1993): Radnice, Säynätsalo: Alvar Aalto. Londýn, Phaidon Press.
- Helander, Vilhelm (1999): Säätytalo – Stavovský dům. Fotografie od Simo Ri. Helsinky, Edita.
- Rista, Simo (2001): Nordisk akvarell 2001. Helsingfors, Nordiska akvarellsällskapet.
- Rista, Simo (2002): Petra – ztracené město starověku. Helsinky, Amos Anderson Art Museum, University Press.
- Rista, Eeva – Rista, Simo – Kero, Esa (2002): Helsinky a stín malého chlapce. Helsinky, nakladatelství Rakennusala.
- Rista, Eeva – Rista, Simo – Savia, Satu (2010): Asfalt a slunečnice: Helsinské fotografie 1969–1989. Helsinky, Helsinské městské muzeum
Filmy
[editovat | editovat zdroj]- Patarouva (1959), dlouhá beletrie - asistent fotografa, fotografie
- Hannes Autere (1962), dokument - režie, kamera
- Sam Vanni (1962), dokument - popis
- Reportáž aneb Balada o dívkách z lodi (1964), dlouhá beletrie - popis
- Baňkování v Kotiharjuově sauně (1999), dokument - režie, scénář
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simo Rista na finské Wikipedii.
- ↑ a b c d Kuolleet | Valokuvaaja Simo Rista on kuollut – Dokumentaristi tallensi valtavan arkiston kadonnutta Helsinkiä. Helsingin Sanomat [online]. 2021-02-20 [cit. 2023-07-04]. Dostupné online. (finsky)
- ↑ a b c Kuka kuvasi. kukakuvasi.valokuvataiteenmuseo.fi [online]. [cit. 2023-07-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d SALMINEN, Hannele. Kirjasta kirjaan: Simo Ristan hienoissa valokuvissa arjesta tulee juhla [online]. Sunnuntai 21. helmikuuta 2021 [cit. 2023-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Stadin taivaan alla.. taivaanalla.lasipalatsi.fi [online]. [cit. 2023-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-04.
- ↑ Galleria Leo.. www.gallerialeo.fi [online]. [cit. 2023-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-30.
- ↑ Markkanen, Kristiina: Ilona Rista tekee taiteellisen kokeen. Helsingin Sanomat 14.5.2013. (Maksullinen artikkeli.) Viitattu 20.2.2021.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Simo Rista na Wikimedia Commons
