Přeskočit na obsah

Schönbornové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Schönbornové
(páni ze Schönbornu)
Erb rodu Schönbornů
ZeměSvatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská, České královstvíČeské království České království, NěmeckoNěmecko Německo, RakouskoRakousko Rakousko,Podkarpatská RusPodkarpatská Rus Podkarpatská Rus
ZakladatelGerard ze Schönbornu
Rok založení14. století
Současná hlavaVincent ze Schönbornu
Větve roduSchönborn-Buchheim, Schönborn-Heusenstamm, Schönborn-Wiesentheid
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jan Filip ze Schönbornu, 1658
František Jiří ze Schönbornu (kolem roku 1740)

Schönbornové (německy Grafen von Schönborn) jsou hraběcí rod původem z Frank.

Dějiny rodu

[editovat | editovat zdroj]

Rodové jméno Schönborn se objevuje poprvé v roce 1373 v souvislosti s hrabstvím Katzenelnbogen, kdy Gilbrecht ze Schönbornu, sloužil jako vazal u Eberharda V. Katzenelnbogenského. Později se panství ve Francích a oblasti u Mohanu stalo jedním z německých státečků v čele s rodem Schönbornů, sídlící jižně od Bamberku a jihovýchodně od Würzburgu. Schönbornské území povýšilo do panského stavu ve 14. století, a to do stavu baronského roku 1663 a později, v roce 1701, do stavu hraběcího. Roku 1717 bylo rozděleno mezi Schönborn-Heusenstamm (v Heusenstammu) a Schönborn-Wiesentheid (ve Wiesentheidu).[1]

V 19. století se vyčlenila česká linie rodu, jejímž zakladatelem byl Friedrich Karl (1781–1849). Do této linie patřili např. Ervín Damian Hugo (1812–1881, český politik), František (1844–1899, kněz a od roku 1889 kardinál) a také dvojčata František (1899–1964) a Ervín (1899–1984), signatáři Národnostního prohlášení české a moravské šlechty v září 1939.[2]

Páni ze Schönbornu (1385–1663)

[editovat | editovat zdroj]
  • Gerard (1385–1416)
  • Gerard (1416–1460)
  • Jan II. (1460–1490)
  • Jan IV. (1490–1529)
  • Jiří II. (1529–1560)
  • Filip (1560–1589)
  • Jiří IV. (1589–1613)
  • Filip Ervín (1613–1668), od roku 1663 baron

Baroni ze Schönbornu (1663–1701)

[editovat | editovat zdroj]
  • Filip Ervín (1663–1668)
  • Jan Ervín (1668–1705), od roku 1701 hrabě, společně s:

Hrabata ze Schönbornu (1701–1717)

[editovat | editovat zdroj]
Rozděleno mezi rodové linie Heusenstamm a Wiesentheid.

Hrabata ze Schönbornu-Buchheimu

[editovat | editovat zdroj]
  • František Jiří (1682–1756)
  • František Filip Josef (1768–1841)
  • Ervín Damián Hugo (1791–1864)
  • Ervín Bedřich Karel (1842–1903)
  • Bedřich Karel Ervín (1869–1932)
  • Jiří Ervín Karel (1906–1989)
  • Jiří Bedřich Karel František Ervín Apollonius, dědičný hrabě (1932–1973)
  • Bedřich Karel (narozen roku 1938)
  • Vincent

Hrabata ze Schönbornu-Heusenstammu (1717–1801)

[editovat | editovat zdroj]
Zámek Heusenstamm

Schönborn-Heusenstamm je někdejší německý státeček v čele s rodem Schönbornů, který se nacházel na jihu dnešního Hesenska. Schönborn-Heusenstamm patřilo pánům ze Schönbornu a přešlo jako dědictví na Schönborn-Wiesentheid v roce 1801.

  • Anselm František (1717–1726)
  • Anselm Pohrobek (1726–1801)
Damián Hugo Filip ze Schönbornu-Buchheimu, nástropní malba (autor Januarius Zick, zámek Bruchsal, asi 1752)
Kryštof kardinál Schönborn

Hrabata ze Schönbornu-Wiesentheidu (1717–1806)

[editovat | editovat zdroj]

Schönborn-Wiesentheid je někdejší hrabství v Dolních Francích, severozápadní části dnešního Bavorska, jež zahrnuje množství oddělených oblastí rozkládajících se od řeky Regnice až k Mohanu východně od Würzburgu. Schönborn-Wiesentheid byl součástí panství Schönborn a připadlo druhé linii rodu, Schönborn-Heusenstamm v roce 1801. Roku 1806 bylo panství Schönborn-Wiesentheid mediatizováno pod Bavorsko, což pro hrabata znamenalo pozdější uznání titulu Jeho/Její Osvícenost.

  • Rudolf František Ervín (1717–1754)
  • Josef František Bonaventura (1754–1772)
  • Damián Hugo Ervín (1772–1806)
  • František Ervín Damián Josef (1776–1840)
  • Hugo Damián Ervín (1805–1865)
  • Artur František Maxmilián (1846–1915)
  • Ervín Klemens Chlodovík Karel Maria (1877–1942)
  • Bedřich Karel Antonín (1916–1998)
  • Filip Ervín Antonín (narozen roku 1954, vzdal se titulu v roce 2004).
  • Pavel Antonín (narozen 1962)

Preláti rodu

[editovat | editovat zdroj]

Tato hraběcí rodina dala mnoho hodnostářů katolické církvi:

Rodové paláce a zámky

[editovat | editovat zdroj]
Schönbornský palác na Malé Straně v Praze, dnes sídlo velvyslanectví USA
Zámek Weißenstein
Zámek Schönborn v obci Karpaty

Umělecká sbírka

[editovat | editovat zdroj]

Pohřebiště

[editovat | editovat zdroj]
Hrob Joannese Schönborna v Dolní Lukavici
  • hřbitov v Dolní Lukavici – dochované náhrobky Karla (1840–1908, jeho manželky Zdenky, roz. Sternbergové (1846–1915; oba hrob č. 12) a jejich syna Johannese (1864–1912; hrob č. 10).
  • hřbitov Vlastislav u Sutomi
  1. Německý výraz pro hrabství je Grafschaft, panství hraběte (Graf).
  2. DROCÁR, Jan; LOUŽECKÝ, Pavel. Historická šlechta – Schönbornové. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  3. Hrabě Hugo-Damián ze Schönbornu je otcem římskokatolického kardinála Kryštofa Schönborna

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]