Satigny
| Satigny | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°12′54″ s. š., 6°2′0″ v. d. |
| Nadmořská výška | 431 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Ženeva |
  Satigny Satigny, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 18,92 km² |
| Počet obyvatel | 4 185 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 221,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 1242 |
| Označení vozidel | GE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Satigny je obec na jihozápadě Švýcarska, v kantonu Ženeva. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Satigny se nachází severně od řeky Rhôny, asi 8 km severozápadně od centra Ženevy, poblíž hranice s Francií. Sousedí se švýcarskými obcemi Meyrin, Vernier, Bernex, Aire-la-Ville, Russin a Dardagny a francouzskými obcemi Thoiry a Saint-Genis-Pouilly.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Na svahu Choully v oblasti Crédery byly nalezeny stopy osídlení z pozdního neolitu (ohniště, keramika, křemen). Nálezy z doby římské dokládají nejméně dvě villae (vesnice).[2]
Ve středověku podléhala oblast Satigny, známá také jako Terre de Mortier, pánům z Gex a stále více ženevskému biskupovi, až byla nakonec začleněna do biskupského mandátu Peney. Po reformačních zmatcích, které ukončily biskupský režim, přešlo Satigny a mandát v roce 1536 pod ženevské panství, kde zůstalo i nadále. Archeologické vykopávky odhalily stopy prvních sakrálních staveb z 8. století. Na počátku 10. století bylo v Satigny pravděpodobně založeno převorství závislé na benediktinském opatství v Ainay (Lyon). Kolem roku 1133 byl klášter přeměněn na augustiniánské převorství, které se stále více dostávalo pod vliv ženevské katedrální kapituly a nakonec bylo v roce 1381 do ní začleněno. Převorství mělo různá práva nad okolními vesnicemi. Jeho pětikolový mlýn Les Bougieres, doložený k roku 1328, jehož budovy se dochovaly do současnosti, byl od 18. století znám jako Moulin-Fabry. Převorství bylo oficiálně zrušeno v roce 1512 a poté de facto v roce 1536. Po zavedení reformace byla v roce 1538 založena reformovaná farnost Satigny, která sloučila farnosti Satigny, Bourdigny, Peissy a Peney; farním kostelem se stal převorský kostel Saint-Pierre-aux-Liens. Půdorys a chór gotického kostela, který ve 13. století nahradil trojlodního předchůdce z 12. století, byly zachovány při přestavbě lodi s klasicistním průčelím a zvonicí v letech 1726–1728; obnovy proběhly v letech 1830, 1895 a 1977. Katolický kostel svatého Petra a Pavla byl postaven v roce 1903.[2]
V 17. a 18. století získaly bohaté ženevské rodiny v Satigny statky, na nichž si postavily panská sídla. Farnost, založená v roce 1798, převzala hranice farnosti z roku 1538. Od 19. století sídlila v Satigny díky své centrální poloze obecní zařízení (školy, radnice).[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1818 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2017 | ||||||||
| Počet obyvatel | 900 | 1044 | 1343 | 1373 | 2785 | 3600 | 4118 | ||||||||
Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří francouzsky (2208, tj. 79,3 %), druhá nejčastější je němčina (137, tj. 4,9 %) a třetí angličtina (125, tj. 4,5 %).
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Satigny je dle rozlohy největší vinařskou obcí ve Švýcarsku a má vinařské družstvo. Výrobce vůní a aromat Firmenich zde provozuje svůj závod od roku 1976.
Díky těžbě štěrkopísků v Peney zažila hospodářský rozmach. Mlékárenství, které se provozovalo po celé 19. století, dosáhlo vrcholu v letech 1912–1935, kdy došlo k pokusu o kolektivní využití chlévů. Poté nastal úpadek. Na počátku 21. století je obec stále částečně charakterizována zemědělstvím a vinařstvím; Satigny je také rezidenční a průmyslovou obcí. Průmyslové zóny Meyrin-Satigny a Bois-de-Bay vznikaly od 70. let 20. století; v roce 2005 tvořil 2. sektor 55 % pracovních míst v obci.[2]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Satigny je napojeno na síť veřejné dopravy autobusovými linkami, které provozuje ženevský dopravní podnik Transports publics genevois (TPG). Obec se nachází na železniční trati do Lyonu, která byla otevřena v roce 1858.
Partnerská obec
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Satigny na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d e BRUNIER, Isabelle. Satigny [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-04-04 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ LAFARGUE, Xavier. Satigny aura bientôt une sœur jumelle [online]. Tribune de Genève, 2022-03-28 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Satigny na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
