Samantha Stosurová

Samantha Stosurová
Samantha Stosurová
	Samantha Stosurová na Roland Garros 2019
Přezdívka	Sammy, Samoid
Stát	Austrálie
Datum narození	30. března 1984 (40 let)
Místo narození	Brisbane, Austrálie
Bydliště	Gold Coast, Austrálie
Výška	175 cm
Profesionál od	května 1999
Ukončení kariéry	leden 2023
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	20 069 776 USD
Tenisová raketa	HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů	607–457
Tituly	9 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění	4. místo (21. února 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	4. kolo (2006, 2010)
French Open	finále (2010)
Wimbledon	3. kolo (2009, 2013)
US Open	vítězka (2011)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryň	semifinále (2010, 2011)
Olympijské hry	3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	450–258
Tituly	28 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění	1. místo (6. února 2006)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	vítězka (2019)
French Open	vítězka (2006)
Wimbledon	finále (2008, 2009, 2011)
US Open	vítězka (2005, 2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryň	vítězka (2005, 2006)
Olympijské hry	2. kolo (2008)
Smíšená čtyřhra
Tituly	3
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	vítězka (2005)
French Open	semifinále (2005)
Wimbledon	vítězka (2008, 2014)
US Open	čtvrtfinále (2022)
Týmové soutěže
Fed Cup	finále (2019, 2022)
Hopman Cup	základní skupina (2006, 2010, 2014)
	Údaje v infoboxu aktualizovány dne 14. prosince 2023; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samantha Jane Stosurová (* 30. března 1984 Brisbane) je bývalá australská profesionální tenistka a deblová světová jednička, druhá Australanka po Stubbsové, která na vrcholu žebříčku strávila šedesát jedna týdnů. Na okruhu WTA Tour vyhrála devět turnajů ve dvouhře a dvacet osm ve čtyřhře, včetně tří singlových trofejí z ósackého Japan Women's Open. Po vítězství na Internationaux de Strasbourg 2017 byla australskou jedničkou již 450 týdnů.^[1] V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2011 na 4. místě a ve čtyřhře v témže měsíci na 1. místě.^[3] V letech 2008–2013 a 2015–2016 ji trénoval David Taylor, v mezidobí Miles Maclagan, a v závěrečné fázi od roku 2017 pak krajan Joshua Eagle.

Na grandslamu triumfovala ve dvouhře US Open 2011 po finálové výhře nad Serenou Williamsovou. O singlový titul si zahrála na French Open 2010, kde ji zdolala Italka Francesca Schiavoneová. V ženské čtyřhře získala grandslamové výhry na French Open 2006, US Open 2005, Australian Open 2019 a US Open 2021. Třikrát také zvítězila ve smíšené čtyřhře na Australian Open 2005 a ve Wimbledonu 2008 a 2014. S americkou spoluhráčkou Lisou Raymondovou vyhrála čtyřhru na Turnaji mistryň 2005 a 2006.

V letech 2005 a 2006 se s Lisou Raymondovou staly deblovými mistryněmi světa ITF a nejlepším párem okruhu WTA. V roce 2010 obdržela cenu WTA Diamond Aces za propagaci tenisu.

Od roku 2024 získala angažmá jako kapitánka australského billiejeankingcupového týmu.^[4]

Týmové soutěže

Billie Jean King Cup

V australském fedcupovém týmu debutovala v roce 2003 baráží Světové skupiny proti Kolumbii, v němž podlehla Fabiole Zuluagové. V perthském finále Fed Cupu 2019 proti Francii prohrála s Bartyovou rozhodující závěrečnou čtyřhru s párem Mladenovicová a Garciaová. Francouzky tak vyhrály 3:2 na zápasy.^[5] Poslední čtyřhru odehrála ve světovém semifinále 2022 proti Britkám. V soutěži nastoupila k třiceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 29–20 ve dvouhře a 10–1 ve čtyřhře.^[3]

Letní olympijské hry

Austrálii reprezentovala na Hrách XXX. olympiády v Londýně, kde vypadla v úvodním kole dvouhry se Španělkou Carlou Suárezovou Navarrovou po těsném výsledku. Po boku Lleytona Hewitta nastoupila do smíšené čtyřhry, v níž byli vyřazeni ve čtvrtfinále britským párem Murray a Robsonová.

Zúčastnila se také pekingských Letních olympijských her 2008, kde v soutěži dvouhry skončila v prvním kole porážkou od turnajové čtyřky Sereny Williamsové. V ženské čtyřhře došly se Stubbsovou do druhého kola, kde byly nad jejich síly Španělky Medinová Garriguesová a Ruanová Pascualová.

Potřetí nastoupila v australském týmu na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v ženské dvouhře startovala jako třináctá nasazená. Vypadla ve třetím kole, když nestačila na pozdější finalistku Angelique Kerberovou z Německa. Do ženské čtyřhry nastoupila s Darjou Gavrilovovou. Soutěž opustily po prohře v úvodním kole od později stříbrného švýcarského páru Timea Bacsinszká a Martina Hingisová. Po boku Johna Peerse vypadli také v první fázi smíšené soutěže.

Hopmanův pohár

V letech 2006, 2010 a 2014 reprezentovala Austrálii na Hopmanově poháru, když se spoluhráčem skončili vždy v základní skupině.

Tenisová kariéra

2010

V sezóně se rozhodla více zaměřit na dvouhru a odehrát méně deblových turnajů. Se stabilní spoluhráčkou Rennae Stubbsová se rozešla a novou partnerkou se stala Ruska Naděžda Petrovová. Ve čtyřhře měla v plánu odehrát pouze větší turnaje, které by ji zajistily účast na dauhaském Turnaji mistryň. Podruhé v kariéře reprezentovala po boku Lleytona Hewitta na Hopmanově poháru. Austrálie byla nejvýše nasazeným týmem. Na úvod prohrála dvouhru s Rumunkou Soranou Cîrsteaovou a poté nedosáhli na výhru v mixu, když rumunskému páru podlehli ve dvou sadách. Proti Spojeným státům si nejdříve poradila s Melanie Oudinovou a po Hewittově výhře nad Isnerem, nezvládli smíšenou čtyřhru. Pro postup do finále musela Austrálie zdolat Španělsko poměrem 3–0. Zápas ovšem skončil opačným skóre v neprospěch Australanů.

Poslední přípravu před úvodním grandslamem absolvovala na sydneyském Medibank International, kde vypadla v úvodním kole s Flavií Pennettovou. Do melbournského Australian Open přijížděla v roli třinácté nasazené. Vyřadila ji světová jednička a obhájkyně titulu Serena Williamsová. Navzdory tomu postoupila na své maximum, když se posunula na 11. místo žebříčku. V ženské čtyřhře hrála s Petrovovou, ale jako turnajové pětky skončily v úvodním kole na raketách rusko-australského páru Věra Duševinová a Anastasia Rodionovová.

Následně odletěla k zápasu druhé Světové skupiny Fed Cupu proti Španělsku. V týmu s Alicí Molikovou, Casey Dellacquovou a Rennae Stubbsovou plnila roli jedničky. Obě dvouhry vyhrála, když si poradila s Maríou José Martínezovou Sánchezovou a poté přehrála Anabel Medinaovou Garriguesovou. Třetí bod přidala se Stubbsovou ve čtyřhře a po výhře 3–2 na zápasy Austrálie postoupila do baráže Světové skupiny.

V roli deváté nasazené přilétla na Dubai Tennis Championships, kde nezvládla závěr úvodního klání proti italské veteránce Tathianě Garbinové. Jako nasazené čtyřky došly s Petrovovou do semifinále debla, když si poradily s pátou nasazenou dvojicí Alisa Klejbanovová a Francesca Schiavoneová.

Jako turnajová osmička měla volný los na kalifornském BNP Paribas Open v Key Biscayne. Ve čtvrtfinále si poradila s obhájkyní titulu a turnajovou dvanáctkou Věrou Zvonarevovou, ale v semifinále ji zastavila pozdější vítězka Jelena Jankovićová, když se dopustila 47 nevynucených chyb. Body jí však zajistily postup na desátou příčku světové klasifikace. Stala se tak třetí Australankou za uplynulých deset let, která se probojovala do elitní světové desítky. V roce 2002 figurovala na 4. místě Jelena Dokićová a o tři roky později Alicia Moliková dosáhla na 8. pozici. V rolích turnajových trojek ztratily s Petrovovou na cestě do finále jediný set. V boji o titul však nestačily na česko-slovinský pár Květa Peschkeová a Katarina Srebotniková. Následoval miamský Sony Ericsson Open, kde jako devítka skončila ve čtvrtfinále na raketě vítězky turnaje Kim Clijstersové. S Petrovovou, v roli třetích nasazených, došly opět do finále. V něm podruhé za sebou nezvládly supertiebreak a titul si připsala dvojice Gisela Dulková a Flavia Pennettaová.

Antukovou sezónu zahájila na zelené antuce amerického Family Circle Cup, kde si jako čtvrtá nasazená připsala druhý titul kariéry. Ve finále si hladce poradila s Věrou Zvonarevovou a docílila páté výhry nad ruskou hráčkou v řadě. Bodový zisk ji vrátil zpět na desáté místo žebříčku. V dubnové baráži Světové skupiny Fed Cupu proti Ukrajině zdolala Marii Korytcevovouá. Druhý bod přidala nad Ljudmylou Kičenokovou. Austrálie postoupila do Světové skupiny 2011, kde ji čekala Itálie. Na halovém antukovém turnaji Porsche Tennis Grand Prix 2011 ve Stuttgartu ukončila její jedenáctizápasovou neporazitelnost bývalá světová jednička Justine Heninová, když ji ve finále zdolala. V následné klasifikaci se posunula poprvé na 8. místo.

Z římského Rome Masters se musela odhlásit kvůli vyčerpání. Startovala až na madridském Madrid Open, kde ji ve čtvrtfinále hladce vyřadila Venus Williamsová. Po turnaji postoupila na 7. místo žebříčku. Z pozice turnajových trojek podlehly ve čtyřhře s Petrovovou ve druhém kole páru Anastasia Rodionovová a Patty Schnyderová.

Na pařížský French Open přijížděla v roli sedmičky, a vzhledem k aktivnímu poměru sezónních utkání 14–2 na antuce, také jako jedna z favoritek na titul. Nalosována byla do stejné čtvrtiny pavouka jako další adeptky na titul Justine Heninová, Maria Šarapovová a Serena Williamsová. Přesto se probojovala až do finále. Stala se tak první Australankou ve finále dvouhry grandslamu od roku 1980, kdy bojovala o titul na Australian Open Wendy Turnbullová. Ve finále byla favorizována díky předešlým výhrám nad Justine Heninovou, Serenou Williamsovou a Jelenou Jankovićovou. V rozhodujícím zápase však nestačila však na Francescu Schiavoneovou. Soupeřka se stala první italskou vítězku Roland Garros v historii.

Ve čtyřhře jako turnajové čtyřky s Petrovovou přešly přes pár Irina Pavlovicová a Laura Thorpeová. Poté si poradily s dvojicí Vania Kingová a Michaëlla Krajiceková, ale ve třetí fázi za stavu 1–6 a 0–1 skrečovaly ukrajinským sestrám Aljoně a Kateryně Bondarenkovým.

Travnatou část odstartovala na AEGON International v Eastbourne, kde došla do semifinále. V něm ji vyřadila turnajová vítězka Jekatěrina Makarovová, když v úvodní sadě ztratila náskok 3–0 a neukončila set za stavu 5–3 na podání. Body ji posunuly na 6. místo klasifikace. Současně se posunula do čela žebříčku Race na cestě za Turnajem mistryň.

Ve Wimbledonu podlehla v roli šesté nasazené, již v úvodním duelu Estonce Kaiě Kanepiové, když dokázala odvrátit tři mečboly. V prvním kole prohrála také Schiavoneová, čímž se obě hráčky staly historicky prvními finalistkami Roland Garros, které nepřešly wimbledonské úvodní kolo. Přes prohru se na žebříčku posunula na 5. příčku, protože Dementěvová ztratila body pro zranění.

Z pozice turnajových trojek nastoupila s Petrovovou do čtyřhry, v níž skončily ve třetím kole na raketě páru Vania Kingová a Jaroslava Švedovová. Ve smíšené čtyřhře vytvořila s Nenadem Zimonjićem první nasazenou dvojici. Po výhře nad Flemingem s Borwellovou ve druhém kole, je vyřadil belgický pár Malisse a Clijstersová.

Následně se přemístila na americké betony, kde zahájila semifinálovou účastí na stanfordském Bank of the West Classic. V něm ji jako nejvýše nasazenou zastavila Běloruska Viktoria Azarenková. Na sandiegském Mercury Insurance Open podlehla ve čtvrtfinále z pozice turnajové dvojky Pennettaové. Kvůli poranění ramena se odhlásila ze dvou událostí Cincinnati Masters a montrealského Rogers Cupu. Absence na obou turnajích kategorie Premier 5 znamenala pokles na šestou příčku. Na okruh se vrátila newhavenským Pilot Pen Tennis, kde ji ve čtvrtfinále bez problémů porazila deblová spoluhráčka Naděžda Petrovová.

Na US Open zavítala jako pátá nasazená. Poprvé na něm došla do čtvrtfinále, kde skončila na raketě turnajové dvojky Kim Clijstersové. Poté oznámila, že se nezúčastní Her Commonwealthu a místo toho odjela na turnaj kategorie Premier Mandatory China Open. V pekingském úvodním duelu však byla nad její síly kvalifikantka Anastasija Sevastovová.

V roli obhájkyně titulu a nejvýše nasazené přijela na HP Open, jediného turnaje kategorie WTA International Tournaments, jenž v sezóně odehrála. Mezi posledními osmi ji zastavila zkušená Japonka Kimiko Dateová. Stala se tak první hráčkou elitní desítky žebříčku WTA v historii, která prohrála utkání s tenistkou starší čtyřiceti let.

Jako světová pětka se premiérově kvalifikovala na závěrečný Turnaj mistryň konaný v katarském Dauhá.^[6] V Kaštanové skupině porazila v repríze pařížského finále Schiavoneovou, přestože v úvodním dějství doháněla ztrátu 0–4 na gamy. Druhou výhru si připsala nad dánskou světovou jedničkou Caroline Wozniackou, čímž si zajistila účast v semifinále. V závěrečné dvouhře skupiny podlehla Dementěvové. Vybojovaný set jí zajistil vítězství ve skupině. V semifinále nestačila na šampiónku z US Open a světovou čtyřku Kim Clijstersovou.

Sezónu zakončila na 6. místě se 4 982 bodů, když za pátou Venus Williamsovou (4 985) zaostala o tři body. Stala se jedinou hráčkou sezóny, která dokázala porazit obě úřadující světové jedničky – Serenu Williamsovou i Caroline Wozniackou. Na okruhu WTA také zaznamenala nejvyšší procentuální úspěšnost získaných bodů po druhém podání.

2011

Úvodní část sezóny 2011 neměla výraznou, a to až do prvního dubnového semifinále na Porsche Tennis Grand Prix. Posléze si zahrála finále mezinárodního mistrovství Itálie, v němž podlehla Marii Šarapovové, přestože v předchozím průběhu turnaje neztratila ani jednu sadu. Druhého finále sezóny dosáhla na Canada Masters, v němž ji porazila Serena Williamsová.

V září získala první grandslamový titul, když triumfovala na US Open poté, co ve finále vrátila porážku favorizované trojnásobné šampiónce turnaje Sereně Williamsové. Stala se tak první Australankou, která zvítězila v singlu grandslamu od triumfu Evonne Goolagongové Cawleyové ve Wimbledonu 1980. Finále si zahrála ještě na HP Open, kde ve finále podlehla Marion Bartoliové.

Na Australian Open nepřešla přes třetí kolo, kde ji vyřadila Petra Kvitová. Stejná fáze turnaje se pro ni stala konečnou na French Open, kde nestačila na tehdejší světovou jedničku ve čtyřhře Giselu Dulkovou a z Wimbledonu odešla poražená již v úvodním kole od 262. hráčky světa Melindy Czinkové.

Na Turnaji mistryň skončila podruhé za sebou v semifinále, když v něm nestačila na pozdější vítězku Petru Kvitovou.

Finále na Grand Slamu

Ženská dvouhra: 2 (1–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	2010^[7]	French Open	antuka	Francesca Schiavoneová	4–6, 6–7^(2–7)
Vítězka	2011	US Open	tvrdý	Serena Williamsová	6–2, 6–3

Ženská čtyřhra: 9 (4–5)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	2005^[8]	US Open	tvrdý	Lisa Raymondová	Jelena Dementěvová Flavia Pennettaová	6–2, 5–7, 6–3
Finalistka	2006^[9]	Australian Open	tvrdý	Lisa Raymondová	Jen C’ Čeng Ťie	2–6, 7–6^(9–7), 6–3
Vítězka	2006^[10]	French Open	antuka	Lisa Raymondová	Daniela Hantuchová Ai Sugijamová	6–3, 6–2
Finalistka	2008^[11]	Wimbledon	tráva	Lisa Raymondová	Serena Williamsová Venus Williamsová	2–6, 2–6
Finalistka	2008^[12]	US Open	tvrdý	Lisa Raymondová	Cara Blacková Liezel Huberová	6–3, 7–6^(8–6)
Finalistka	2009^[13]	Wimbledon	tráva	Rennae Stubbsová	Serena Williamsová Venus Williamsová	7–6^(7–4), 6–4
Finalistka	2011	Wimbledon	tráva	Sabine Lisická	Květa Peschkeová Katarina Srebotniková	3–6, 1–6
Vítězka	2019^[14]	Australian Open	tvrdý	Čang Šuaj	Tímea Babosová Kristina Mladenovicová	6–3, 6–4
Vítězka	2021	US Open (2)	tvrdý	Čang Šuaj	Coco Gauffová Caty McNallyová	6–3, 3–6, 6–3

Smíšená čtyřhra: 5 (3–2)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítězka	2005^[15]	Australian Open	tvrdý	Scott Draper	Liezel Huberová Kevin Ullyett	6–2, 2–6, 7–6(6)
Vítězka	2008^[16]	Wimbledon	tráva	Bob Bryan	Katarina Srebotniková Mike Bryan	7–5, 6–4
Vítězka	2014	Wimbledon (2)	tráva	Nenad Zimonjić	Max Mirnyj Čan Chao-čching	6–4, 6–2
Finalistka	2021	Australian Open	tvrdý	Matthew Ebden	Barbora Krejčíková Rajeev Ram	1–6, 4–6
Finalistka	2022	Wimbledon	tráva	Matthew Ebden	Neal Skupski Desirae Krawczyková	4–6, 3–6

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 D; 4–5 Č)
Turnaj mistryň (2–0 Č)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–3 D; 10–5 Č)
Tier II / Premier / WTA 500 (2–5 D; 9–3 Č)
Tier III, IV & V / International / WTA 250 (6–6 D; 3–2 Č)

Dvouhra: 25 (9–16)

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Soupeřka ve finále	Výsledek
Finalistka	1.	8. ledna 2005^[17]	Brisbane, Austrálie	tvrdý	Patty Schnyderová	6–1, 3–6, 5–7
Finalistka	2.	15. ledna 2005^[18]	Sydney, Austrálie	tvrdý	Alicia Moliková	7–6^(7–5), 4–6, 5–7
Finalistka	3.	4. května 2006^[19]	Praha, Česko	antuka	Šachar Pe'erová	6–4, 2–6, 1–6
Finalistka	4.	28. září 2008^[20]	Soul, Jižní Korea	tvrdý	Maria Kirilenková	6–2, 1–6, 4–6
Finalistka	5.	9. srpna 2009^[21]	Los Angeles, Spojené státy	tvrdý	Flavia Pennettaová	4–6, 3–6
Vítězka	1.	18. října 2009^[22]	Ósaka, Japonsko	tvrdý	Francesca Schiavoneová	7–5, 6–1
Vítězka	2.	18. dubna 2010^[23]	Charleston, Spojené státy	antuka (z)	Věra Zvonarevová	6–0, 6–3
Finalistka	6.	2. května 2010^[24]	Stuttgart, Německo	antuka (h)	Justine Heninová	4–6, 6–2, 1–6
Finalistka	7.	5. června 2010^[7]	French Open, Paříž, Francie	antuka	Francesca Schiavoneová	4–6, 6–7^(2–7)
Finalistka	8.	15. května 2011	Řím, Itálie	antuka	Maria Šarapovová	2–6, 4–6
Finalistka	9.	14. srpna 2011	Toronto, Kanada	tvrdý	Serena Williamsová	4–6, 2–6
Vítězka	3.	11. září 2011	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Serena Williamsová	6–2, 6–3
Finalistka	10.	16. října 2011	Ósaka, Japonsko	tvrdý	Marion Bartoliová	3–6, 1–6
Finalistka	11.	19. února 2012	Dauhá, Katar	tvrdý	Viktoria Azarenková	1–6, 2–6
Finalistka	12.	21. října 2012	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Caroline Wozniacká	2–6, 6–4, 5–7
Vítězka	4.	4. srpna 2013	Carlsbad, Spojené státy	tvrdý	Viktoria Azarenková	6–2, 6–3
Vítězka	5.	13. října 2013	Ósaka, Japonsko (2)	tvrdý	Eugenie Bouchardová	3–6, 7–5, 6–2
Finalistka	13.	20. října 2013	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Simona Halepová	6–7^(1–7), 2–6
Finalistka	14.	3. listopadu 2013	Sofie, Bulharsko	tvrdý (h)	Simona Halepová	6–2, 2–6, 2–6
Vítězka	6.	12. října 2014	Ósaka, Japonsko (3)	tvrdý	Zarina Dijasová	7–6^(9–7), 6–3
Vítězka	7.	23. května 2015	Štrasburk, Francie	antuka	Kristina Mladenovicová	3–6, 6–2, 6–3
Vítězka	8.	26. července 2015	Bad Gastein, Rakousko	antuka	Karin Knappová	3–6, 7–6^(7–3), 6–2
Finalistka	15.	30. dubna 2016	Praha, Česko	antuka	Lucie Šafářová	6–3, 1–6, 4–6
Vítězka	9.	27. května 2017	Štrasburk, Francie (2)	antuka	Darja Gavrilovová	5–7, 6–4, 6–3
Finalistka	16.	21. září 2019	Kanton, Čína	tvrdý	Sofia Keninová	7–6^(7–4), 4–6, 2–6

Čtyřhra: 43 (28–15)

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Soupeřky ve finále	Výsledek
Finalistka	1.	7. listopadu 2004	Québec, Kanada	tvrdý	Els Callensová	Carly Gullicksonová María Emilia Salerni	5–7, 5–7
Vítězka	1.	15. ledna 2005	Sydney, Austrálie	tvrdý	Bryanne Stewartová	Jelena Dementěvová Ai Sugijamová	bez boje
Vítězka	2.	10. dubna 2005	Amelia Island, Spojené státy	antuka	Bryanne Stewartová	Květa Peschkeová Patty Schnyderová	6–4, 6–2
Vítězka	3.	27. srpna 2005	New Haven, Spojené státy	tvrdý	Lisa Raymondová	Gisela Dulková Maria Kirilenková	6–2, 6¹–7, 6–1
Vítězka	4.	10. září 2005	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Lisa Raymondová	Jelena Dementěvová Flavia Pennettaová	6–2, 5–7, 6–3
Vítězka	5.	2. října 2005	Lucemburk, Lucembursko	tvrdý (h)	Lisa Raymondová	Cara Blacková Rennae Stubbsová	7–5, 6–1
Vítězka	6.	16. října 2005	Moskva, Rusko	koberec	Lisa Raymondová	Cara Blacková Rennae Stubbsová	6–2, 6–4
Finalistka	2.	6. listopadu 2005	Filadelfie, Spojené státy	tvrdý	Lisa Raymondová	Cara Blacková Rennae Stubbsová	4–6, 6–7^(4–7)
Vítězka	7.	13. listopadu 2005	Los Angeles, Spojené státy	tvrdý	Lisa Raymondová	Cara Blacková Rennae Stubbsová	6–7, 7–5, 6–4
Finalistka	3.	27. ledna 2006	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	Lisa Raymondová	Jen C’ Čeng Ťie	6–2, 6⁷–7, 3–6
Vítězka	8.	5. února 2006	Tokio, Japonsko	koberec	Lisa Raymondová	Cara Blacková Rennae Stubbsová	6–2, 6–1
Vítězka	9.	25. února 2006	Memphis, Spojené státy	tvrdý	Lisa Raymondová	Viktoria Azarenková Caroline Wozniacká	7–6, 6–3
Vítězka	10.	18. března 2006	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Lisa Raymondová	Virginia Ruanová Pascualová Meghann Shaughnessyová	6–2, 7–5
Vítězka	11.	1. dubna 2006	Miami, Spojené státy	tvrdý	Lisa Raymondová	Liezel Huberová Martina Navrátilová	6–4, 7–5
Vítězka	12.	16. dubna 2006	Charleston, Spojené státy	antuka	Lisa Raymondová	Virginia Ruanová Pascualová Meghann Shaughnessyová	3–6, 6–1, 6–1
Vítězka	13.	10. června 2006	French Open, Paříž, Francie	antuka	Lisa Raymondová	Daniela Hantuchová Ai Sugijamová	6–3, 6–2
Finalistka	4.	26. srpna 2006	New Haven, Spojené státy	tvrdý	Lisa Raymondová	Jen C’ Čeng Ťie	4–6, 2–6
Vítězka	14.	8. října 2006	Stuttgart, Německo	tvrdý (h)	Lisa Raymondová	Cara Blacková Rennae Stubbsová	6–3, 6–4
Vítězka	15.	29. října 2006	Linec, Rakousko	tvrdý	Lisa Raymondová	Corina Morariuová Katarina Srebotniková	6–3, 6–0
Vítězka	16.	5. listopadu 2006	Husselt, Belgie	tvrdý	Lisa Raymondová	Eleni Daniilidou Jasmin Wöhrová	6–2, 6–3
Vítězka	17.	12. listopadu 2006	Madrid, Španělsko	tvrdý	Lisa Raymondová	Cara Blacková Rennae Stubbsová	3–6, 6–3, 6–3
Vítězka	18.	4. února 2007	Tokio, Japonsko	tvrdý	Lisa Raymondová	Vania Kingová Rennae Stubbsová	7–6⁶, 3–6, 7–5
Vítězka	19.	17. března 2007	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Lisa Raymondová	Čan Jung-žan Čuang Ťia-žung	6–3, 7–5
Vítězka	20.	3. dubna 2007	Miami, Spojené státy	tvrdý	Lisa Raymondová	Cara Blacková Liezel Huberová	6–4, 3–6, [10–2]
Vítězka	21.	7. května 2007	Berlín, Německo	antuka	Lisa Raymondová	Tathiana Garbinová Roberta Vinciová	6–3, 6–4
Vítězka	22.	23. června 2007	Eastbourne, Velká Británie	tráva	Lisa Raymondová	Květa Peschkeová Rennae Stubbsová	6⁵–7, 6–4, 6–3
Finalistka	5.	5. července 2008	Wimbledon, Londýn, Velká Británie	tráva	Lisa Raymondová	Serena Williamsová Venus Williamsová	2–6, 2–6
Finalistka	6.	7. září 2008	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Lisa Raymondová	Cara Blacková Liezel Huberová	3–6, 6–7^(6–8)
Finalistka	7.	21. září 2008	Tokio, Japonsko	tvrdý	Lisa Raymondová	Vania Kingová Naděžda Petrovová	1–6, 4–6
Finalistka	8.	20. června 2009	Eastbourne, Velká Británie	tráva	Rennae Stubbsová	Ai Sugijamová Akgul Amanmuradovová	4–6, 3–6
Finalistka	9.	4. července 2009	Wimbledon, Londýn, Velká Británie	tráva	Rennae Stubbsová	Serena Williamsová Venus Williamsová	6–7^(4–7), 4–6
Finalistka	10.	23. srpna 2009	Toronto, Kanada	tvrdý	Rennae Stubbsová	Nuria Llagosteraová Vivesová María José Martínezová Sánchezová	6–2, 5–7, [9–11]
Finalistka	11.	20. března 2010	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Naděžda Petrovová	Květa Peschkeová Katarina Srebotniková	6–4, 2–6, [5–10]
Finalistka	12.	4. dubna 2010	Miami, Spojené státy	tvrdý	Naděžda Petrovová	Gisela Dulková Flavia Pennettaová	3–6, 6–4, [7–10]
Vítězka	23.	24. dubna 2011	Stuttgart, Německo	antuka (h)	Sabine Lisická	Kristina Barroisová Jasmin Wöhrová	6–1, 7–6^(7–5)
Finalistka	13.	2. července 2011	Wimbledon, Londýn, Velká Británie	tráva	Sabine Lisická	Květa Peschkeová Katarina Srebotniková	3–6, 1–6
Finalistka	14.	13. října 2013	Ósaka, Japonsko	tvrdý	Čang Šuaj	Kristina Mladenovicová Flavia Pennettaová	4–6, 3–6
Vítězka	24.	20. října 2013	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Světlana Kuzněcovová	Alla Kudrjavcevová Anastasia Rodionovová	6–1, 1–6, [10–8]
Vítězka	25.	14. října 2018	Hongkong, Čína	tvrdý	Čang Šuaj	Lidzija Marozavová Šúko Aojamová	6–4, 6–4
Vítězka	26.	25. ledna 2019	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	Čang Šuaj	Tímea Babosová Kristina Mladenovicová	6–3, 6–4
Finalistka	15.	5. května 2019	Miami, Spojené státy	tvrdý	Čang Šuaj	Elise Mertensová Aryna Sabalenková	6–7^(5–7), 2–6
Vítězka	27.	21. srpna 2021	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	Čang Šuaj	Gabriela Dabrowská Luisa Stefaniová	7–5, 6–3
Vítězka	28.	12. září 2021	US Open, New York, Spojené státy (2)	tvrdý	Čang Šuaj	Coco Gauffová Caty McNallyová	6–3, 3–6, 6–3

Finále soutěží družstev: 2 (0–2)

Výsledek	č.	datum a místo konání	spoluhráčky	soupeřky	skóre
Finalistka	1.	Fed Cup 2019 9.–10. listopadu 2019 Perth, Austrálie tvrdý, RAC Arena	Ashleigh Bartyová Ajla Tomljanovićová Astra Sharmaová Priscilla Honová	Francie	2–3
Finalistka	1.			Kristina Mladenovicová Caroline Garciaová Alizé Cornetová Fiona Ferrová Pauline Parmentierová	2–3
Finalistka	2.	Billie Jean King Cup 2022 13. listopadu 2022 Glasgow, Velká Británie tvrdý (hala), Emirates Arena	Ajla Tomljanovićová Priscilla Honová Storm Sandersová Ellen Perezová	Švýcarsko	0-2
Finalistka	2.			Belinda Bencicová Jil Teichmannová Viktorija Golubicová Simona Waltertová	0-2

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Turnaj	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	SR	V–P
Australian Open	1. kolo	3. kolo	2. kolo	1. kolo	4. kolo	2. kolo	A	3. kolo	4. kolo	3. kolo	1. kolo	2. kolo	3. kolo	2. kolo	1. kolo	1. kolo	1. kolo	1. kolo	1. kolo	2. kolo	2. kolo	0 / 20	20–20
French Open	A	A	1. kolo	2. kolo	1. kolo	3. kolo	2. kolo	SF	F	3. kolo	SF	3. kolo	4. kolo	3. kolo	SF	4. kolo	3. kolo	2. kolo	A	A	A	0 / 16	40–16
Wimbledon	A	1. kolo	1. kolo	1. kolo	2. kolo	2. kolo	2. kolo	3. kolo	1. kolo	1. kolo	2. kolo	3. kolo	1. kolo	3. kolo	2. kolo	A	2. kolo	1. kolo	NH	1. kolo	A	0 / 17	12–17
US Open	A	A	2. kolo	1. kolo	1. kolo	1. kolo	1. kolo	2. kolo	ČF	Vítěz	ČF	1. kolo	2. kolo	4. kolo	2. kolo	A	1. kolo	1. kolo	A	1. kolo	A	1 / 16	22–15
výhry–prohry	0–1	2–2	2–4	1–4	4–4	4–4	2–3	10–4	13–4	11–3	10–4	5–4	6–4	8–4	7–4	3–2	3–4	1–4	0–1	1–3	1–1	1 / 69	94–68

Čtyřhra

Turnaj	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	SR	V–P
Australian Open	1. kolo	1. kolo	2. kolo	2. kolo	F	SF	A	2. kolo	1. kolo	A	A	2. kolo	2. kolo	3. kolo	2. kolo	2. kolo	A	Vítěz	1. kolo	1. kolo	2. kolo	1. kolo	1 / 18	26–17
French Open	A	A	3. kolo	3. kolo	Vítěz	SF	3. kolo	3. kolo	3. kolo	A	1. kolo	3. kolo	1. kolo	3. kolo	1. kolo	1. kolo	2. kolo	ČF	A	A	3. kolo	A	1 / 16	30–15
Wimbledon	A	2. kolo	2. kolo	SF	3. kolo	SF	F	F	3. kolo	F	2. kolo	1. kolo	3. kolo	2. kolo	A	A	1. kolo	2. kolo	NH	1. kolo	1. kolo	A	0 / 17	34–17
US Open	A	2. kolo	3. kolo	Vítěz	SF	3. kolo	F	SF	A	1. kolo	A	2. kolo	A	1. kolo	2. kolo	A	SF	1. kolo	A	Vítěz	1. kolo	A	2 / 15	36–13
výhry–prohry	0–1	2–3	6–4	13–3	17–3	14–4	12–3	13–4	4–3	5–2	1–2	4–4	3–3	5–4	2–3	1–2	5–3	10–3	0–1	6–2	3–4	0–1	4 / 66	126–62

Legenda
SR	poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným	W–L V–P	výhry–prohry
NH	daný rok se turnaj nekonal	A	turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ	prohra v (kole) kvalifikace	1k / 1R	prohra v daném kole turnaje
QF / ČF	prohra ve čtvrtfinále	SF	prohra v semifinále
F	prohra ve finále	Vítěz	vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2003	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Pořadí	682.	▲ 276.	▲ 265.	▲ 153.	▲ 65.	▲ 46.	▲ 29.	▼ 47.	▼ 52.	▲ 13.	▲ 6.	▬ 6.	▼ 9.	▼ 18.	▼ 23.	▼ 27.	▲ 21.	▼ 41.	▼ 72.	▼ 96.	▲ 112.	▼ 378.	▼ 539.	—

Čtyřhra

Rok	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2003	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Pořadí	291.	▲ 131.	▼ 141.	▲ 53.	▲ 2.	▲ 1.	▼ 5.	▼ 14.	▲ 7.	▼ 35.	▲ 33.	▼ 109.	▲ 47.	▼ 67.	▲ 62.	▼ 124.	▲ 98.	▲ 69.	▲ 12.	▼ 31.	▲ 16.	▼ 113.	—

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Samantha Stosur na anglické Wikipedii a Samantha Stosur career statistics na anglické Wikipedii.

↑ Sky Sports Tennis. Kiki Bertens and Sam Stosur prepare for French open with Nuremberg and Strasbourg wins [online]. Sky Sports, 2017-05-28 [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Samantha Stosurová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231214a14. prosince 2023
↑ ^a ^b Samantha Stosurová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220709a9. července 2022
↑ Stosur appointed Australia's Billie Jean King Cup Captain. Women's Tennis Association [online]. 2023-12-11 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Francie díky třem bodům Mladenovicové vyhrála po 16 letech Fed Cup [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-10 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online.
↑ WTA | News | Latest News | Schiavone & Stosur Qualify For Doha [online]. Sonyericssonwtatour.com [cit. 2012-01-28]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Francesca Schiavone climbs to sixth in world rankings after French Open victory [online]. The Daily Telegraph, 2010-06-07 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ US Open 2005 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ Australian Open 2006 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ French Open 2006 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ Wimbledon 2008 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ US Open 2008 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ Wimbledon 2009 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Čtyřhru žen na Australian Open vyhrály nenasazené Stosurová se Shuai Zhang [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-25 [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
↑ Mixed doubles champions [online]. AustralianOpen.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-12.
↑ Mixed Doubles Finals 1913-2008 [online]. Wimbledon.org [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ Schnyder hits back to beat Stosur [online]. BBC Sport, 2005-01-08 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ HINDS, Richard. Rare double excites hope [online]. The Age, 2005-01-16 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ Prague 2006 - Singles [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ Stosur into fourth WTA Tour final [online]. Soul, South Korea: Fox Sports, 2008-09-27 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ Stosur falls short in LA final [online]. ABC News, 2009-08-10 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ Stosur lands first tour singles title [online]. Osaka: The Age, 2009-10-19 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ Stosur beats Zvonareva to win WTA title [online]. The Sydney Morning Herald, 2010-04-19 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.
↑ Stuttgart victory hands Justine Henin Roland Garros boost after beating Sam Stosur [online]. Herald Sun, 2010-05-03 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Samantha Stosurová na Wikimedia Commons
Samantha Stosurová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
Samantha Stosurová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
Samantha Stosurová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Samantha Stosurová v databázi Olympedia (anglicky)
Samantha Stosurová na Facebooku
Samantha Stosurová na X (dříve Twitteru)
Samantha Stosurová na Instagramu

[1] Sky Sports Tennis. Kiki Bertens and Sam Stosur prepare for French open with Nuremberg and Strasbourg wins [online]. Sky Sports, 2017-05-28 [cit. 2017-05-29]. Dostupné online. (anglicky)

[ITF-2] Samantha Stosurová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231214a14. prosince 2023

[#1-3] Samantha Stosurová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220709a9. července 2022

[4] Stosur appointed Australia's Billie Jean King Cup Captain. Women's Tennis Association [online]. 2023-12-11 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (anglicky)

[fed_cup_19-5] Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Francie díky třem bodům Mladenovicové vyhrála po 16 letech Fed Cup [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-10 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online.

[6] WTA | News | Latest News | Schiavone & Stosur Qualify For Doha [online]. Sonyericssonwtatour.com [cit. 2012-01-28]. Dostupné online.

[FO10-7] Francesca Schiavone climbs to sixth in world rankings after French Open victory [online]. The Daily Telegraph, 2010-06-07 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[8] US Open 2005 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[9] Australian Open 2006 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[10] French Open 2006 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[11] Wimbledon 2008 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[12] US Open 2008 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[13] Wimbledon 2009 [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[14] Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Čtyřhru žen na Australian Open vyhrály nenasazené Stosurová se Shuai Zhang [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-25 [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.

[15] Mixed doubles champions [online]. AustralianOpen.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-12.

[16] Mixed Doubles Finals 1913-2008 [online]. Wimbledon.org [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[17] Schnyder hits back to beat Stosur [online]. BBC Sport, 2005-01-08 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[18] HINDS, Richard. Rare double excites hope [online]. The Age, 2005-01-16 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[19] Prague 2006 - Singles [online]. ITFTennis.com [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[20] Stosur into fourth WTA Tour final [online]. Soul, South Korea: Fox Sports, 2008-09-27 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[LAWomen09-21] Stosur falls short in LA final [online]. ABC News, 2009-08-10 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[22] Stosur lands first tour singles title [online]. Osaka: The Age, 2009-10-19 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[The_Sydney_Morning_Herald-23] Stosur beats Zvonareva to win WTA title [online]. The Sydney Morning Herald, 2010-04-19 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[Stuggart10-24] Stuttgart victory hands Justine Henin Roland Garros boost after beating Sam Stosur [online]. Herald Sun, 2010-05-03 [cit. 2010-11-17]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

Světové jedničky ve čtyřhře žebříčku WTA

Martina Navrátilová (1984/1990 – 237 t.) • Pam Shriverová (1985/1986 – 48 t.) • Helena Suková (1990/1993 – 68 t.) • Jana Novotná (1990/1999 – 67 t.) • Gigi Fernándezová (1991/1995 – 80 t.) • Nataša Zverevová (1991/1999 – 124 t.) • Larisa Neilandová (1992 – 4 t.) • Arantxa Sánchezová Vicariová (1992/1997 – 111 t.) • Lindsay Davenportová (1997/2000 – 32 t.) • Martina Hingisová (1998/2018 – 90 t.) • Anna Kurnikovová (1999/2000 – 10 t.) • Corina Morariuová (2000 – 7 t.) • Lisa Raymondová (2000/2012 – 138 t.) • Rennae Stubbsová (2000 – 3 t.) • Julie Halardová-Decugisová (2000 – 14 t.) • Ai Sugijamová (2000/2003 – 45 t.) • Paola Suárezová (2002/2004 – 87 t.) • Kim Clijstersová (2003 – 4 t.) • Virginia Ruanová Pascualová (2003/2005 – 65 t.) • Cara Blacková 2005/2010 – 163 t.) • Samantha Stosurová (2006/2007 – 61 t.) • Liezel Huberová (2007/2012 – 200 t.) • Serena Williamsová (2010 – 8 t.) • Venus Williamsová (2010 – 8 t.) • Gisela Dulková (2010/2011 – 24 t.) • Flavia Pennettaová (2011 – 18 t.) • Květa Peschkeová (2011 – 10 t.) • Katarina Srebotniková (2011 – 10 t.) • Sara Erraniová (2012/2015 – 87 t.) • Roberta Vinciová (2012/2015 – 110 t.) • Pcheng Šuaj (2014 – 20 t.) • Sie Šu-wej (2014/2024 – 59 t.) • Sania Mirzaová (2015/2017 – 91 t.) • Bethanie Matteková-Sandsová (2017 – 32 t.) • Lucie Šafářová (2017 – 6 t.) • Latisha Chan (2017/2018 – 34 t.) • Jekatěrina Makarovová (2018 – 5 t.) • Jelena Vesninová (2018 – 5 t.) • Tímea Babosová (2018 – 13 t.) • Barbora Krejčíková (2018/2021 – 19 t.) • Kateřina Siniaková (2018/2024 – 124 t.) • Kristina Mladenovicová (2019/2021 – 12 t.) • Barbora Strýcová (2019/2020 – 28 t.) • Aryna Sabalenková (2021 – 6 t.) • Elise Mertensová (2021/2024 – 39 t.) • Coco Gauffová (2022/2023 – 7 t.) • Jessica Pegulaová (2023 – 3 t.) • Storm Hunterová (2023/2024 – 12 t.) • Erin Routliffeová (2024 – 8 t.)

Žebříček WTA byl zaveden 4. září 1984 • (rok prvně/naposledy jedničkou – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 4. listopadu 2024