Rentgen (zařízení)

Princip rentgenky: A - anoda, K- katoda, C - vodní chlazení. X - Rentgenové záření, U_a - anodové a U_h - žhavicí napětí

Rentgen je zařízení na vyšetřování, případně i terapii pomocí rentgenového záření. Užívá se hlavně v lékařství (skiagrafie, radiologie), ve fyzice, v krystalografii, v průmyslu a v bezpečnostních zařízeních. Název podle objevitele záření Wilhelma C. Röntgena.

Princip

Pronikavé elektromagnetické záření o velmi krátké vlnové délce 10⁻⁹ až 10⁻¹² m prochází většinou látek, které je v různé míře pohlcují. Tak vzniká stínový obraz jejich vnitřku. Rentgenový přístroj se skládá ze zdroje záření, zdroje vysokého napětí, stojanu a zobrazovacího zařízení. Zdrojem záření je rentgenka, vakuová trubice s nejméně dvěma elektrodami a obvykle wolframovým terčíkem. Mezi katodu a anodu je přivedeno vysoké napětí (typicky 25 až 150 kV), které urychluje elektrony, emitované z katody. Vysoká energie těchto elektronů se při dopadu na anodu promění v pronikavé záření. To prochází zkoumaným tělesem a dopadá na světélkující stínítko, elektronický detektor nebo citlivý film. Stojan slouží k nastavení zdroje a stínítka vůči pacientovi nebo zkoumanému předmětu.

Lékařská použití

Diagnostický rentgen slouží k vyšetřování osob. Při vyšetření se používají tyto druhy provozu:
Skiaskopie je prosvěcování pacienta v reálném čase. Používá se při sledování dynamických dějů jako je například funkce zažívacího traktu, nebo zavádění katetru, endoskopu a podobně.
Skiagrafie neboli snímkování vytvoří statický obraz vyšetřovaných tkání v daném okamžiku. Nejčastějšími skiagrafickými aplikacemi jsou: snímek plic stojícího pacienta, ortopedické snímky končetin a skeletu, dentální snímky zubů
Angiografie je vyšetření cévního systému pomocí kontrastní látky.
Mamografie vyšetření prsou
Kostní denzitometrie slouží ke stanovení denzity kostí a rizika osteoporézy
Skiaskopická sklopná stěna s rentgenkou nad stolem
CT (Computed Tomography, počítačová tomografie) je metoda, která rentgenový signál z pohybujícího se zdroje složitě zpracovává na počítači, takže poskytuje trojrozměrný obraz vnitřku těla pacienta.
Ozařování rentgenem se užívá k léčbě nádorových onemocnění, což vyžaduje podstatně větší dávky.

Jiná použití

Krystalografie užívá paprsky rentgenova záření ke zkoumání atomové struktury látek, krystalových mřížek atd.
Rentgenová spektroskopie zkoumá vlastnosti látek na základě charakteristického spektra Rentgenova záření, které vysílají.
Průmyslový rentgen slouží ke kontrole velkých strojírenských výrobků, zejména tlakových nádob a kotlů, resp. jejich svarů. Pracují s vysokými energiemi.
Bezpečnostní rentgeny jsou od začátku 21. století běžné na letištích, u vstupu do vládních budov a podobně a slouží ke kontrole zavazadel. Používají poměrně malé dávky záření o vysoké energii. Mohou poškodit citlivý (nevyvolaný) film, digitálním zařízením a počítačům však neškodí a záření je pečlivě odstíněno, aby neohrožovalo cestující ani obsluhu.

Odkazy

Literatura

Ottův slovník naučný nové doby, heslo Röntgenová therapie. Sv. 10, str. 730
Ottův slovník naučný nové doby, heslo Röntgenová spektroskpie. Sv. 10, str. 726
Svoboda, Milan Základy techniky vyšetřování rentgenem Praha : Avicenum, 1973

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu radiografie na Wikimedia Commons