Přeskočit na obsah

Renaud Camus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Renaud Camus
Renaud Camus v roce 2019
Renaud Camus v roce 2019
Rodné jménoJean Renaud Gabriel Camus
Narození10. srpna 1946 (78 let)
Chamalières
PseudonymDenis Duparc
Povoláníspisovatel a politický aktivista
StátFrancieFrancie Francie
Alma materSt Clare's, Oxford
Pařížský institut politických věd
Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne
Univerzita Paříž-Panthéon-Assas
ŽánrPróza
Významná dílaKrál Roman, Campagne de France, journal 1994, Le Grand Remplacement (Velká výměna)
OceněníFénéonova cena (1977)
Prix Amic (1996)
Goncourt des animaux (2003)
Jean Ferré Prize (2015)
Politická příslušnostSocialistická strana (Desetiletí od 1970 – Desetiletí od 1980)
Souveraineté, identité et libertés (od 2015)
Parti de l'in-nocence (od 2002)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Renaud Camus (* 10. srpen 1946, Chamalières, departement Puy-de-Dôme) je francouzský spisovatel, filosof a politický aktivista, stavící se proti imigraci.[1] Platí za anticipátora Národní fronty, francouzské pravicové politické strany.[2]

Camus se narodil v Auvergni a žije v současnosti na svém hradě Château de Plieux v departementu Gers. Svá studia absolvoval částečně ve Spojeném království a Spojených státech.

Angažuje se pro práva komunity LGBT. Ve svých knihách se často zabývá svou vlastní homosexualitou.[3]

Bydliště Renauda Camuse Château de Plieux ze 14.–16. století v departementu Gers

Názorové postoje, mj. k islámu ve Francii

[editovat | editovat zdroj]

Některými svými kritiky je Camus kvůli svým názorům řazen ke krajní pravici.[4]

Jeho jméno bylo dáváno např. britským deníkem The Daily Telegraph do souvislosti s literátem Michelem Houellebecqem (a jeho románem Podvolení) či s Éricem Zemmourem, kteří oba taktéž tvrdí, že francouzská národní identita byla nevratně zničena masovým přistěhovalectvím a nárůstem islámu ve Francii.[5]

Renaud Camus je autorem francouzského jazykového termínu le Grand Remplacement („velká záměna“), který vyjadřuje resp. podchycuje mnohostrannou demografickou proměnu francouzské populace na úkor té původní.[6][7][8]

Na mezinárodní konferenci o islamizaci v Paříži dne 18. prosince 2010 označil muslimy za kriminálníky a kolonizátory apod., čím na sebe upozornil natolik, že za tyto a jiné výroky stanul před soudem, který jej za ně o čtyři roky později odsoudil k peněžité pokutě ve výši 4 000 eur.[9]

Publikační činnost

[editovat | editovat zdroj]

Přehled děl v originále (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Campagne de France, journal 1994 (neoficiální překlad: Francouzské tažení) – Vydání této publikace způsobilo ve Francii skandál.[10]

České překlady z francouzštiny

[editovat | editovat zdroj]
  1. MACK, Mehammed Amadeus. Sexagon: Muslims, France, and the Sexualization of National Culture. [s.l.]: Oxford University Press 340 s. Dostupné online. ISBN 9780823274604. (anglicky) Google-Books-ID: mXl4DQAAQBAJ. 
  2. WIEGEL, Michaela. Frankreich: Le Pens heimlicher Vordenker. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2015-09-18. Dostupné online [cit. 2017-07-22]. ISSN 0174-4909. (německy) 
  3. WIEGEL, Michaela: Le Pens heimlicher Vordenker (Le Penův tajný myšlenkový předchůdce). Frankfurter Allgemeine Zeitung, [1], 18. září 2015 (německy).
  4. De BONI, Marc: Le théoricien du «grand remplacement» rejoint la galaxie FN (Teoretik „velké výměny” se připojuje ke galaxii Národní fronty), Le Figaro, http://www.lefigaro.fr/politique/le-scan/coulisses/2015/11/23/25006-20151123ARTFIG00204-le-theoricien-du-grand-remplacement-rejoint-la-galaxie-fn.php, 23. listopadu 2015 (francouzsky).
  5. Enfant terrible's literary vision of an Islamic France. Telegraph.co.uk. Dostupné online [cit. 2017-07-22]. (anglicky) 
  6. Qu’est-ce que le Grand Remplacement ?. www.grand-remplacement.com [online]. [cit. 2017-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-04. (francouzsky) 
  7. JOIGNOT, Frédéric. Le fantasme du « grand remplacement » démographique. Le Monde.fr. 2014-01-23. Dostupné online [cit. 2017-07-22]. ISSN 1950-6244. (francouzsky) 
  8. Týdeník Charlie Hebdo vyšel s karikaturou autora kontroverzní knihy o islámu. iDNES.cz [online]. 2015-01-07 [cit. 2017-07-22]. Dostupné online. 
  9. L'écrivain Renaud Camus condamné pour provocation à la haine contre les musulmans. Le Monde.fr. 2014-04-10. Dostupné online [cit. 2017-07-22]. ISSN 1950-6244. (francouzsky) 
  10. ŠOTOLOVÁ, Jovanka. Camus, Renaud ("Začátek aféry", 2000). iLiteratura.cz. 2003-01-16. Dostupné online [cit. 2017-07-22]. 
  11. ŠOTOLOVÁ, Jovanka. Camus, Renaud: Král Roman. iLiteratura.cz. 2002-10-22. Dostupné online [cit. 2017-07-22]. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]