Přeskočit na obsah

René Guénon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
René Guénon
Narození15. listopadu 1886
Blois
Úmrtí7. ledna 1951 (ve věku 64 let)
Káhira
Místo pohřbeníKáhira
PseudonymAbdel Wahed Yahia
Povoláníspisovatel, metaphysician, filozof a orientalista
Alma matercité scolaire Augustin-Thierry (1902–1903)
Collège-lycée Jacques-Decour (1904–1906)
Pařížská univerzita (1914–1917)
Tématafilozofie a metafyzika
OceněníVšeobecná soutěž (1904)
Partner(ka)Mary Wallace-Shillito
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

René Jean Marie Joseph Guénon (15. listopadu 1886, Blois7. ledna 1951, Káhira) byl francouzský spisovatel, filozof, metafyzik a mystik. Byl též známý pod jménem „šejk Abdel Wahid Jahía“. Jeho nejznámější prací je zřejmě kniha Le Roi du Monde.

V mládí se ocitl pod vlivem okultisty, hypnotizéra a zakladatele martinismu Gérarda Encausse, známého jako Papus. Později odmítl tento svět francouzského okultismu a označil ho za vyprázdněný a plný pochybných osobností. Záchranu hledal nejprve v hinduismu, především v učení Ádi Šankary, aby se nakonec přiklonil k islámskému mysticismu – súfismu. Poté, co byl roku 1910 iniciován ve Švédsku narozeným Ivanem Aguélim, přijal jméno Abdel Wahid Jahía.

Během první světové války pobýval v Alžírsku, poté působil v Egyptě, roku 1949 získal egyptské občanství, psal však nadále francouzsky.

Roku 1921 začal publikovat knihy. K jeho hlavním tématům patřil vztah západního a východního světa, tajné vědy a krize moderního světa, který viděl jako zkažený, jako produkt úchylky, choroby způsobené tím, že královská moc uchvátila moc kněžskou, k čemuž na západě podle něj došlo zničením templářského řádu roku 1314.

Byl kritikem teozofie Heleny Blavatské a nechtěl s ní být spojován, přestože jeho pokusy smísit západní, indický a islámský ezoterismus byly velmi podobné teozofickým snahám. Svůj přístup často nazýval tradicionalismus či tradiční studia. Připojil se též k zednářství, založil zednářskou lóži Velká trojice.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Introduction générale à l'étude des doctrines hindoues (1921)
  • Le Théosophisme, histoire d'une pseudo-religion (1921)
  • L'Erreur spirite (1923)
  • Orient et Occident (1924)
  • L'Homme et son devenir selon le Vêdânta (1925)
  • L’Ésotérisme de Dante (1925)
  • Le Roi du Monde (1927)
  • La Crise du monde moderne (1927)
  • Autorité spirituelle et pouvoir temporel (1929)
  • Saint Bernard (1929)
  • Le Symbolisme de la Croix (1931)
  • Les États multiples de l'Être (1932)
  • La Métaphysique orientale (1939)
  • Le Règne de la Quantité et les Signes des Temps (1945)
  • Les Principes du Calcul infinitésimal (1946)
  • Aperçus sur l'Initiation (1946)
  • La Grande Triade (1946)

České překlady

[editovat | editovat zdroj]
  • Krize moderního světa, Praha, Hermann & synové 2002.
  • Král světa, Praha, Malvern 2009.

Slovenské překlady

[editovat | editovat zdroj]
  • Človek a jeho naplnenie podľa védánty, Východná metafyzika, Hronka, Bratislava 2015.
  • Symbolika kríža, Hronka, Bratislava 2016.
  • Vláda kvantity a znamenia časov, Európa, Bratislava 2022.
  • Kríza moderného sveta, Európa, Bratislava 2024.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Chacornac, Paul: La Vie simple de René Guénon, Paris, Traditionnelles 2000.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]