Princip inkluze a exkluze popisuje vztah mezi velikostí sjednocení nějakých množin a velikostmi všech možných průniků těchto množin.
Představme si úlohu, máme čísla 1 až 1000, kolik z nich je dělitelných dvěma nebo třemi? (jsou to 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10 ...) Můžeme vzít sudá čísla (500) a přičíst k ním násobky trojky (333), ale pozor – čísla 6 nebo 12 jsme započítali dvakrát!
Princip inkluze a exkluze nám říká, že počet prvků ve sjednocení dvou množin je součet počtu prvků v každé z nich, minus počet prvků, které jsou v obou.
- .
Tedy výsledek = počet čísel dělitelných dvěma (500) + počet čísel dělitelných třemi (333) – počet čísel dělitelných šesti (166) = 667.
Podobně pro 3 množiny A, B a C,
- .
Obecně, pro každý soubor konečných množin platí
či
kde symbol značí všechny k–prvkové podmnožiny množiny X.
Označme , a nechť je charakteristická funkce množiny , tz.
Pro každé platí , použitím vzorce
a dosazením dostaneme
Sečtením těchto rovností pro všechna , a záměnou pořadí sumace získáme
Nyní si stačí uvědomit, že je charakteristická funkce množiny , takže
Speciálně pro je prázdný součin, jenž má podle definice hodnotu 1, takže . Proto
což je přesně princip inkluze a exkluze.
Princip inkluze a exkluze v encyklopedii MathWorld (anglicky)