Pralesničkovití
 Pralesničkovití | |
|---|---|
 Dendrobates azureus a D. tinctorius | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | žáby (Anura) |
| Čeleď | pralesničkovití (Dendrobatidae) Cope, 1865 |
 Rozšíření pralesničkovitých (černě) | |
| Sesterská skupina | |
| ropuchovití (Bufonidae) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pralesničkovití (Dendrobatidae) je čeleď malých pestrých jedovatých žab žijících ve středo a jihoamerických pralesích. Obecně se jim říká pralesničky nebo šípové žáby. Indiáni kmene Embera (Čokó) v severozápadní Kolumbii totiž chytali pralesničku strašnou a některé příbuzné druhy z rodu Phyllobates a jejich jedovatým kožním sekretem natírali šípy. Takto otrávenými šípy a foukačkovými šipkami pak zabíjeli zvířata včetně jaguárů.[1] Valná většina druhů pralesniček však má jed podstatně slabší a k podobným účelům se proto nehodí.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Žijí v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Většina druhů pobývá na zemi, případně v pralesním podrostu několik metrů nad zemí, některé druhy v korunách stromů. Dosahují délky 1 až 6 cm, jsou štíhlé a pestře zbarvené, což upozorňuje na jejich jedovatost. Zbarvení a vzorování se liší u různých druhů, nemusí být stejné i v rámci jednoho druhu. Na špičkách prstů předních nohou mají malé polštářky sloužící jako přísavky.[2] Všechny pralesničky jsou jedovaté, ale jed většiny druhů není pro člověka nebezpečný. Člověku nebezpečné jsou pouze dva nejjedovatější druhy: patří žlutě zbarvená pralesnička strašná (Phyllobates terribils) a podobná pralesnička dvoubarvá (Phyllobates bicolor), která se od ní liší černýma nohama. Uvádí se, že jed z jedné žáby aplikovaný injekčně může usmrtit až tisíc myší. Oba druhy se vyskytují v západní Kolumbii a zdejší Indiáni z kmne Embera jejich jedem natírají šípy k lovu[3], z toho pochází starší označení celé skupiny – šípové žáby. Jed pralesničky barvířské používali někteří amazonští Indiáni, zejména Tupinambové, k přebarvování peří papoušků. Pokud se ranky po vytrhaných perech potřou silně zředěným jedem, naroste ptákovi oranžové nebo žluté peří namísto zeleného. Tato technika se označuje jako tapiragé.[zdroj?]
Podřízené taxony
[editovat | editovat zdroj]- Colostethinae (podčeleď)
- Ameerega Bauer, 1986
- Colostethus Cope, 1866
- Epipedobates Myers, 1987
- Silverstoneia Grant et al., 2006
- Dendrobatinae (podčeleď)
- Adelphobates Grant et al., 2006
- Dendrobates Wagler, 1830
- Excidobates Twomey & Brown, 2008
- Minyobates Myers, 1987
- Oophaga Bauer, 1994
- Phyllobates Duméril & Bibron, 1841
- Ranitomeya Bauer, 1986
- Hyloxalinae (podčeleď)
- Hyloxalus Jiménez de la Espada, 1870
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Pralesničky jsou často chovány také v zoo. V Zoo Praha se v letech 2019 a 2020 konaly krátkodobé (dvouměsíční) výstavy těchto žab, a to v Gočárových domcích, v tzv. Galerii Gočár. Obě výstavy byly v Česku unikátní. Každá z nich totiž představila na 30 taxonů a barevných forem, přičemž taková kolekce nebyla do té doby v Česku veřejně vystavena.[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Heying, H. (2003). "Dendrobatidae". Animal Diversity Web
- ↑ BRUINS, Eugéne. Encyklopedie teraristiky. Praha: Rebo Productios, 1999. str. 278-282
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id16257/
- ↑ Unikátní kolekce šípových žab právě v Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pralesničkovití na Wikimedia Commons 
Taxon Dendrobatidae ve Wikidruzích
