Podbeskydská pahorkatina
Podbeskydská pahorkatina | |
---|---|
Podbeskydská pahorkatina (Štramberská vrchovina, Metylovická pahorkatina) | |
Nejvyšší bod | 964 m n. m. (Skalka) |
Rozloha | 1508 km² |
Střední výška | 353 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Západobeskydské podhůří |
Podřazené jednotky | Kelčská pahorkatina, Maleník, Příborská pahorkatina, Štramberská vrchovina, Frenštátská brázda, Třinecká brázda, Těšínská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Vnější Západní Karpaty, Podbeskydská pahorkatina vyznačena červeným polem | |
Povodí | Bečva, Odra |
Souřadnice | 49°34′36″ s. š., 18°5′32″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IXD-1 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Podbeskydská pahorkatina je geomorfologický celek Západobeskydského podhůří v geomorfologické subprovincii Vnější západní Karpaty, ležící na severovýchodě České republiky. Jedná se o pásmo vrchovin, pahorkatin a brázd orientovaných ve směru severovýchod–jihozápad. Nejvyšším bodem je Skalka (964 m) ve Štramberské vrchovině. Rozloha celku je 1508 km² a střední výška dosahuje 353 metrů.[1]
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Pahorkatinu tvoří zejména flyšové horniny, které vznikaly v období křídy a paleogénu, a kvartérní sedimentární horniny. Místy se vyskytují vyvřeliny, kry kulmských a bradla jurských hornin.[1] V podcelku Frenštátská brázda leží v hloubce 500 metrů karbonské černouhelné sloje.[2] V Těšínské pahorkatině se těžil zemní plyn a vyčerpaná ložiska se využívají jako podzemní zásobníky plynu.[3]
Geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]V Podbeskydské pahorkatině je vymezeno sedm geomorfologických podcelků:[4]
- Kelčská pahorkatina
- Maleník
- Příborská pahorkatina
- Štramberská vrchovina
- Frenštátská brázda
- Třinecká brázda
- Těšínská pahorkatina
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Podbeskydská pahorkatina, s. 351.
- ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. S. 302. Dále jen Bína, Demek 2012.
- ↑ Bína, Demek 2012, s. 305
- ↑ HRUBAN, Robert. Podbeskydská pahorkatina [online]. 2015-01-08 [cit. 2024-10-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Podbeskydská pahorkatina na Wikimedia Commons