Pakaranovití

Pakaranovití
	pakarana (Dinomys branickii)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	hlodavci (Rodentia);
Čeleď	pakaranovití (Dinomyidae); Peters, 1873
Rod
	pakarana (Dinomys);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pakaranovití (Dinomyidae) je čeleď hlodavců z podřádu Hystricomorpha (dikobrazočelistných) infrařádu Hystricognathi.^[1] Zahrnuje se jeden recentní rod s jedním druhem, který obývá Jižní Ameriku, a několik vymřelých rodů.

Charakteristika

Současné pakarany jsou větší hlodavci, kteří se tvarem těla podobají morčatům. Obývají horské oblasti na severozápadu Jižní Ameriky, především v Kolumbii, Peru a Brazílii.^[2]

Pakarany mají 730–790 mm dlouhé tělo, ocas měří 200 mm.^[2] Váží 10–15 kg. Je pro ně charakteristické několik řad světlých skvrn na bocích těla.

Jsou to noční živočichové, kteří se živí pouze rostlinnou potravou sestávající převážně z ovoce, listí a jiných měkkých částí rostlin.^[2] Rodí obvykle jedno až dvě mláďata, která jsou plně vyvinutá a kromě mateřského mléka začínají ihned konzumovat i jinou měkkou stravu.^[3] Dožívají se 8–9 let.

Taxonomie

Známé jsou tyto rody:^[4]

rod Dinomys

druh Dinomys branickii – pakarana

rod †Josephoartigasia

druh †Josephoartigasia magna
druh †Josephoartigasia monesi

rod †Olenopsis

Podle paleontologických, anatomických a parazitologických důkazů a podle chování by čeleď pakaranovití měla být blízko příbuzná s čeledí urzonovití (stromoví dikobrazi).^[2]

Historický výskyt

Příslušníci této čeledi se na Zemi vyskytují od třetihor (od počátků oligocénu) do současnosti. Jejich vyhynulý příbuzný z rodu Telicomys byl největším hlodavcem všech dob. Dosahoval velikosti menšího nosorožce.^[2]

Stupeň ohrožení

Pakarana je v červeném seznamu druhů zařazena jako zranitelný druh.^[5] Je ohrožena především úbytkem jejího přirozeného prostředí – lesů. Její stavy se snižují.

Odkazy

Reference

↑ Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2015-12-26]. Kapitola Dinomyidae. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Pacarana, s. 1663. (anglicky)
↑ WHITE, Teresa G.; ALBERICO, Michael S. Dinomys branickii. Mammalian Species. American Society of Mammologists. Roč. 410, s. 1–5. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-10-2015. (anglicky) Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.
↑ Profil taxonu pakaranovití [online]. BioLib [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
↑ TIRIRA, D.; VARGAS, J.; DUNNUM, J. Dinomys branickii [online]. IUCN, 2013 [cit. 2015-12-28]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2013.2). Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pakaranovití na Wikimedia Commons
Taxon Dinomyidae ve Wikidruzích
Profil taxonu pakaranovití v databázi BioLib

[1] Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2015-12-26]. Kapitola Dinomyidae. Dostupné online. (anglicky)

[Nowak-2] NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Pacarana, s. 1663. (anglicky)

[mamal_spec-3] WHITE, Teresa G.; ALBERICO, Michael S. Dinomys branickii. Mammalian Species. American Society of Mammologists. Roč. 410, s. 1–5. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-10-2015. (anglicky) Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.

[4] Profil taxonu pakaranovití [online]. BioLib [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.

[5] TIRIRA, D.; VARGAS, J.; DUNNUM, J. Dinomys branickii [online]. IUCN, 2013 [cit. 2015-12-28]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2013.2). Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]