Přeskočit na obsah

Omar Torrijos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Omar Torrijos
Rodné jménoOmar Efraín Torrijos Herrera
Narození13. února 1929
Santiago de Veraguas
Úmrtí31. července 1981 (ve věku 52 let)
Penonomé
Příčina úmrtíletecká nehoda
Místo pohřbeníPanamá
Alma materInstitut západní polokoule pro bezpečnostní spolupráci
Povolánípolitik a voják
Oceněnířetěz Řádu za občanské zásluhy (1977)
Řád za občanské zásluhy
Řád Josého Martího
Řád peruánského slunce
Řád Vasco Núñeze de Balboa
… více na Wikidatech
Politická stranaPartido Revolucionario Democrático
Nábož. vyznáníkatolicismus
DětiMartín Torrijos
Dumas Torrijos Pauzner
Laurentino Cortizo
Funkcehlava státu (1968–1981)
PodpisOmar Torrijos – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Omar Efraín Torrijos Herrera /:omar efrajn toríchos erera:/ (* 13. února 192931. července 1981) byl velitel panamské národní gardy a de facto nejvyšší představitel Panamy v letech 19681981. Torrijosovi nikdy nebyl svěřen úřad prezidenta Panamy, ale místo toho držel tituly jako „nejvyšší (doslova: maximální) vůdce panamské revoluce“ aj. Torrijos se dostal k moci vojenským pučem. Pro dobu jeho vlády byla typická řada sociálních reforem.

Narodil se v obci Santiago v provincii Veraguas jako šesté dítě z jedenácti. V osmnácti odešel do San Salvadoru na vojenskou akademii. V roce 1952 ji absolvoval v hodnosti poručíka, o čtyři roky později byl povýšen na kapitána a za další čtyři roky na majora. V roce 1965 absolvoval kadetský kurz na nechvalně známé School of Americas a v roce 1966 se stal výkonným tajemníkem národní gardy.[1]

V roce 1968, už jako podplukovník, byl odvelen do El Salvadoru jako styčný důstojník. 11. října 1968 s Borisem Martínesem a několika přáteli úspěšně sesadili z prezidentského úřadu čerstvě zvoleného panamského prezidenta Arnulfa Ariase. Vlády se poté ujala vojenská junta. Torrijos brzy poté získal mezi pučisty převahu, vypudil Martíneze ze země a jmenoval se plukovníkem a velitelem národní gardy. Vláda původně přechodně zamýšlené vojenské junty trvala do roku 1972, kdy vypsala prezidentské volby, ve kterých zvítězil Demetrio B. Lacas – jeho působení, stejně jako po roce 1978 Aristidese Roye, bylo však spíše formální a Torrijos měl nadále rozhodující vliv na formování vnitřní politiky Panamy a řízení vnitřních záležitostí země.

Torrijos vsadil od počátku na populární politiku orientovanou méně na korporace a prominenty a více na střední a nižší třídu – přispěl k rozvoji vzdělání v zemi, růstu počtu škol, ke snížení nezaměstnanosti, růstu mezd, přišel s velkým plánem přerozdělení zemědělské půdy (k nelibosti severoamerických nadnárodních korporací, které jí v zemi vlastnily 180 tisíc hektarů). Za jeho působení se rozrostla střední třída; též domorodé kmeny se těšily většímu zastoupení svých zájmů.

Jeho nejznámějším úspěchem je jednání s americkým prezidentem Jimmy Carterem o Panamském průplavu. V roce 1977 oba státníci uzavřeli sérii dohod (dohody Torrijos-Carter), které plánovaly svěřit suverenitu panamského průplavu do rukou panamského národa. Dohody zaručovaly, že Panama průplav (a přilehlá území průplavové zóny) získá na konci roku 1999 (po 96 letech vlastnictví USA).

V roce 1979 vstoupil do Demokratické revoluční strany, kterou sám zformoval. V témže roce si vzal Raquel Pauzner de Torrijos, s kterou měl 3 děti. Jeho syn Martín se později stal prezidentem Panamy – vládl v letech 2004 až 2009.

Omar Torrijos zahynul při letecké havárii (i se čtyřčlenným doprovodem a dvěma piloty), když jeho letadlo (DHC-6) 31. července 1981 spadlo poblíž města Penonomé. Havárie a Torrijosova smrt vyvolala spekulace o sabotáži Spojených států amerických.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  1. Harding II, Robert C. (2001). Military Foundations of Panamanian Politics. New Jersey: Transaction Publishers. ISBN 0-7658-0075-6.
  2. Story Map Tour. www.arcgis.com [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  3. FORNÉS BONAVÍA, Leopoldo. Cuba, cronología: cinco siglos de historia, política y cultura. Madrid: Editorial Verbum 337 s. (Verbum ensayo). ISBN 978-84-7962-248-0. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]