Přeskočit na obsah

Olštýn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Olštýn
Olsztyn
Katedrála sv. Jakuba
Katedrála sv. Jakuba
Olštýn – znak
znak
Olštýn – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška87,7–154,4 m n. m.
Časové pásmostředoevropský letní čas
UTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíVarmijsko-mazurské
Okresměstský okres
Administrativní dělení23 sídlišť (osiedle)[1]
Olštýn
Olštýn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha88 km²[2]
Počet obyvatel170 225 (2021)[3]
Hustota zalidnění1 934,4 obyv./km²
Etnické složeníPoláci
Náboženské složeníkatolické křesťanství
Správa
StarostaPiotr Grzymowicz[4]
Vznik1353
Oficiální webwww.olsztyn.eu
Telefonní předvolba(+48) 089
PSČ10-001 až 11-041
Označení vozidelNO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olštýn (zvuk [ˈɔlʃtɨn], polsky Olsztyn; německy zvuk Allenstein, litevsky Olštynas, lotyšsky Olština, slezsky Uolsztyn, prusky Alnāsteini) je hlavní město Varmijsko-mazurského vojvodství v severním Polsku, na řece Łyna. Město má postavení okresu, žije v něm přibližně 170 tisíc[3] obyvatel.

Znak a vlajka

[editovat | editovat zdroj]

Postava apoštola sv. Jakuba Většího v oděvu poutníka s holí a svatojakubskou mušlí – světec je patronem města a symbolem polské přípojky Svatojakubské cesty, která vede z Litvy od katedrály sv. Jakuba v Rize do Olštýna a pokračuje přes Toruň, Krakov a Vratislav do Žitavy nebo do Prahy a dále přes Norimberk.

Olštýn patřil od 14. století k sídlům řádu Německých rytířů a je od středověku sídlem arcidiecéze a hlavním městem historické země Varmie. Varmie byla v 16.–18. století součástí Polsko-litevského státu. Roku 1596 byla v katedrále vyhlášena polština jako jediný jazyk kazatelů. Mezi lety 1772 a 1918 byl polsko-litevský stát součástí Pruska a dále do roku 1945 k (Německu). Roku 1938 Němci vypálili synagógu (následně byla zbořena), poničili židovský hřbitov a uzavřeli pohřební budovu s rituální lázní. Na konci války většina německého obyvatelstva uprchla na výzvu okresního správce před 22. lednem roku 1945, kdy město obsadila 5. a 6. divize 3. běloruského frontu Rudé armády. V průběhu bojů bylo zničeno přes 40 % zástavby, hlavně v historickém centru, a vypáleno kolem 1 000 domů. Podle Postupimské dohody se město dostalo pod polskou správu a bylo dosídleno Poláky a Ukrajinci z východních území, připojených k Sovětskému svazu. Zbylí Němci byli vysídleni. Poslední sovětská jednotka opustila město v roce 1956.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Dnes je město předním hospodářským, vzdělávacím a kulturním centrem Varmijsko-mazurského vojvodství, nachází se zde jeho samosprávné orgány a důležité úřady regionu. Roku 1999 byla založena zdejší univerzita.

Olštýn je důležitý silniční a železniční uzel. V minulosti zde byla v provozu trolejbusová doprava, v současnosti je obnovována tramvajová síť. Letiště Olsztyn–Mazury je vzdáleno 60 km od města.

Zámek
  • Katedrála sv. Jakuba – původně dřevěná stavba, postupně nahrazena cihlovou; halové trojlodí z přelomu 15.–16. století se síťovými a sklípkovými klenbami, stavba ukončena roku 1596; v letech 1866–1868 proběhla generální rekonstrukce stavby; při požáru roku 1898 shořela část vnitřního zařízení, hlavní oltář je novogotický; na postranním oltáři: pozdně gotická mariánská archa, malba ukřižovaného Krista mezi sv. Petrem a Mojžíšem; sarkofág Mikuláše Koperníka;
  • Zámek – cihlová gotická stavba, postavená v letech 13531360 jako hrad Řádu německých rytířů, bergfrít byl koncem 14. století zvýšen na devítipodlažní; druhá věž se nedochovala, přístavby dalších objektů pocházejí ze 17.–19. století, středověká část stavebního komplexu byla regotizovaná; roku 1945 vyrabována a pobořena; v 80. letech budova prošla generální rekonstrukcí.
  • Evangelický kostel Vykupitele
  • Budova staré radnice – pozdně gotická stavba, vchody sklenuté tzv. oslími hřbety z cihelných tvarovek.
  • Budova nové radnice – renesanční stavba s věží, která je jednou ze tří dominant města; znovu dostavěna po roce 1956.
  • Pohřební síň s rituální lázní a židovským hřbitovem; budovu navrhl arch. Erich Mendelsohn
  • Zámek – muzeum regionální historie a umění; pamětní síň Mikuláše Koperníka (pobýval zde mezi léty 1516–1538); expozice filatelie
  • Muzeum přírody
  • Technické muzeum

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Partnerskými městy Olštýna jsou:[5]

  1. DZIENNIK URZĘDOWY WOJEWÓDZTWA WARMIŃSKO-MAZURSKIEGO Nr 111. WYKAZ OSIEDLI [online]. Olsztyn: Wojewoda Warmińsko-Mazurski, 30. 7. 2008 [cit. 2008-12-06]. ISSN 1508-4817, PDF. Dostupné online. (polsky) 
  2. BUDZYŃSKI, Ireneusz, Urszula Taradejna, Krystyna Korczak-Żydaczewska, Magdalena Milusz, Jolanta Wójcikowska. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r. [online]. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2008 [cit. 2008-12-06]. ISSN 1505-5507, PDF. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-26. (polsky/anglicky) 
  3. a b Dostupné online. [cit. 2022-10-06].
  4. Władze Miasta [online]. Urząd Miasta Olsztyn [cit. 2008-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-02. (polsky) 
  5. Idea miast bliźniaczych [online]. Urząd Miasta Olsztyn, rev. 2008-06-10 [cit. 2008-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-02. (polsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]