Niesky

Niesky ; Niska
	Místní kostel
	; znak
Poloha
Souřadnice	51°17′23″ s. š., 14°49′48″ v. d.
Nadmořská výška	172 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Zhořelec
Administrativní dělení	5 místních částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	53,8 km²
Počet obyvatel	9 144 (2023)
Hustota zalidnění	169,9 obyv./km²
Etnické složení	Němci a Lužičtí Srbové 98,1 %
Náboženské složení	protestantství 21,7 %; římskokatolická církev 3,6 %
Správa
Status	velké okresní město
Primátorka	Kathrin Uhlemann
Oficiální web	www.niesky.de
Adresa obecního úřadu	Muskauer Straße 20–22; 02906 Niesky
Telefonní předvolba	03588
PSČ	02906
Označení vozidel	GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Niesky (hornolužickosrbsky Niska,^[3] česky Nízké či Nízký^[4]^[5]) je velké okresní město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Zhořelec a má přibližně 9 100^[1] obyvatel.

Poloha a dělení

Niesky leží v severní části zhořeleckého okresu a zhruba ve středu okresu ve směru východozápadním. Sousedí s obcemi (podle směru hodinových ručiček od severu) Rietschen, Hähnichen, Horka, Kodersdorf, Waldhufen, Quitzdorf am See a Kreba-Neudorf.

Samotné město se dělí na městské části:

Kosel (hornolužickosrbsky Kózło^[3])
Stannewisch (hornolužickosrbsky Stanojšćo^[3])
Ödernitz (hornolužickosrbsky Wódrjeńca^[3])
See (hornolužickosrbsky Jězor^[3])

Dějiny

Město bylo založeno v roce 1742 jako kolonie herrnhutských Moravských bratří, což jej činí z hlediska založení nejmladším městem zhořeleckého okresu. Pozemky, které se staly základem osady „Nízký“, daroval bratřím Siegmund August von Gersdorff, majitel panství Trebus. Exulanti, kteří opustili katolické Čechy a přidržovali se herrnhutských řádů, žili v té době v Žitavě, Großhennersdorfu, Gebhardsdorfu, Drážďanech a Berlíně. (Když byla později, v roce 1750, rozpuštěna bratrská kolonie v hesenském Herrnhaagu, byla i početná skupina mladých lidí poslána sem.)

Ze tří německých návrhů názvu obce byl dne 16. května 1742 vylosován název Niedrig. Další losování rozhodlo o tom, že jméno obce bude české (tj. Nízký). Na odlehlém a pustém místě začalo dne 8. srpna 1742 několik vybraných rodin stavět své domy. Zprvu se exulanti museli obejít bez kazatele a k Večeři Páně dojížděli do 40 kilometrů vzdáleného Herrnhutu. První představený obce byl Jan Raschke, původem z Lichkova. Pokud čeští exulanti přicházející do Herrnhutu neuměli německy, byli poslání sem, do Nízkého. V roce 1755 mělo 190 dospělých obyvatel, z nichž bylo už jen 50 české národnosti.^[6]^[7]

Městská práva město obdrželo v roce 1935, kdy bylo součástí Pruska a mělo 7000 obyvatel.

Ke konci druhé světové války zde byl postaven jeden z pomocných táborů koncentračního tábora Groß-Rosen a zhruba 1200 vězňů zde muselo vykonávat nucené práce. Při evakuaci tohoto tábora jich více než 100 zahynulo.

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1825 a 2006
1825	1885	1946	1950	1960	1981	1984	1999	2002	2004	2005	2006
576	1303	7436	8309	8456	11871	12359	12029	11432	11092	10981	10766

Doprava

Město leží na železniční trati z Hoyerswerdy do Zhořelce a také na Bundesstraße 115, po které je možné najet na nedaleko vedoucí dálnici A4.

Partnerská města

Galerie

Mezi kulturní památky Svobodného státu Sasko patří celý komplex bratrské obce, k němuž patří zejména Boží pole se vstupní bránou a všemi hrobovými deskami, evangelický kostel i plantážní park sester.^[8]

Boží pole (Gottensacker)
Bratrský kostel
Pamětní deska
Náhrobek exulanta z Kunína

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
↑ ^a ^b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2018-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-21. (německy)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e (hornolužickosrbsky) Słownik městnych mjenow Archivováno 21. 2. 2005 na Wayback Machine.
↑ TOMÁŠEK, Radmil. Německá demokratická republika. Praha: Olympia, 1982. S. 221.
↑ (česky) Historie Jednoty bratrské Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (www.jednotabratrska.cz)
↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. [s.l.]: Kalich, 2005. S. 55–57.
↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. OCLC 62503962 S. 423–472.
↑ Číslo saské kulturní památky je 09269354.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Niesky na Wikimedia Commons
(německy) Oficiální stránky města Niesky
(německy) Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen

[5002f58aa2274f87dc88b7a7ebf10ced2c93fa2a-1] Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].

[Zensus-2] Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2018-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-21. (německy)

[slovnik-3] (hornolužickosrbsky) Słownik městnych mjenow Archivováno 21. 2. 2005 na Wayback Machine.

[4] TOMÁŠEK, Radmil. Německá demokratická republika. Praha: Olympia, 1982. S. 221.

[5] (česky) Historie Jednoty bratrské Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (www.jednotabratrska.cz)

[6] ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. [s.l.]: Kalich, 2005. S. 55–57.

[7] ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. OCLC 62503962 S. 423–472.

[8] Číslo saské kulturní památky je 09269354.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Města a obce zemského okresu Zhořelec

Bad Muskau (Mužakow) • Beiersdorf (Bejerecy) • Bernstadt auf dem Eigen (Bjernadźicy) • Bertsdorf-Hörnitz • Boxberg (Hamor) • Dürrhennersdorf (Suche Hendrichecy) • Ebersbach-Neugersdorf (Habrachćicy-Nowe Jěžercy) • Gablenz (Jabłońc) • Görlitz (Zhorjelc) • Groß Düben (Dźěwin) • Großschönau (Wulki Šunow) • Großschweidnitz (Swóńca) • Hähnichen (Wosečk) • Hainewalde • Herrnhut (Ochranow) • Hohendubrau (Wysoka Dubrawa) • Horka (Hórka) • Jonsdorf • Kodersdorf (Kodrecy) • Königshain (Kralowski haj) • Kottmar (Kotmar) • Krauschwitz (Krušwica) • Kreba-Neudorf (Chrjebja-Nowa Wjes) • Lawalde (Lěwałd) • Leutersdorf (Lutarjecy) • Löbau (Lubij) • Markersdorf (Markoćicy) • Mittelherwigsdorf (Herbikecy) • Mücka (Mikow) • Neißeaue (Nysowa łućina) • Neusalza-Spremberg (Nowosólc-Horni Hródk) • Niesky (Niska) • Oderwitz (Wódrjeńca) • Olbersdorf • Oppach (Wopaka) • Ostritz (Wostrowc) • Oybin (Ojbin) • Quitzdorf am See (Kwětanecy při jězoru) • Reichenbach (Rychbach) • Rietschen (Rěčicy) • Rosenbach • Rothenburg (Rózbork) • Schleife (Slepo) • Schönau-Berzdorf auf dem Eigen (Sunow-Bartono) • Schönbach (Šumbach) • Schöpstal (Šepcowy Doł) • Seifhennersdorf (Wodowe Hendrichecy) • Trebendorf (Trjebin) • Vierkirchen • Waldhufen • Weißkeißel (Wuskidź) • Weißwasser (Běła Woda) • Zittau (Žitawa)