Natalja Voronovová
| Natalja Voronovová | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Narození | 9. července 1965 (59 let) Moskva |
| Stát |  Rusko |
| Kariéra | |
| Disciplína | 100 m, 200 m |
| Účasti na LOH | 1988, 1996, 2000 |
| Účasti na MS | 1987, 1993, 1995, 1997 |
| Účasti na ME | 1998 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Atletika na letních olympijských hrách | ||
| bronz | Soul 1988 | štafeta 4 × 100 m |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| bronz | Řím 1987 | štafeta 4 × 100 m |
| zlato | Stuttgart 1993 | štafeta 4 × 100 m |
| Halové MS v atletice | ||
| bronz | Toronto 1993 | běh na 200 m |
| bronz | Barcelona 1995 | běh na 200 m |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| bronz | Budapešť 1998 | štafeta 4 × 100 m |
Natalja Vladislavovna Pomoščnikovová-Voronovová (rusky: Наталья Владиславовна Помощникова-Воронова – Natalja Vladislavovna Pomoščnikova-Voronova; * 9. července 1965 Moskva, Sovětský svaz) je bývalá sovětská a později ruská atletka, sprinterka, jejíž specializací byl běh na 100 a 200 metrů.
Sportovní kariéra
[editovat | editovat zdroj]První výrazné úspěchy na mezinárodní scéně zaznamenala v roce 1983 na ME juniorů v rakouském Schwechatu, kde se stala juniorskou mistryní Evropy v běhu na 100 metrů a vybojovala stříbrnou medaili ve štafetovém běhu na 4 × 100 metrů. Těsně pod stupni vítězů, na 4. místě skončila ve finále běhu na 200 metrů.[1] Na druhém atletickém mistrovství světa v Římě v roce 1987 vybojovala společně s Irinou Sljusarovou, Nataljou Germanovou a Olgou Antonovovou bronzové medaile ve štafetě na 4 × 100 metrů. V závodě na 100 metrů postoupila do semifinále, kde ve druhém běhu skončila na páté pozici a do finále těsně nepostoupila.[2] Na Letních olympijských hrách 1988 v jihokorejském Soulu byla finišmankou štafety Sovětského svazu v závodě na 4 × 100 metrů. O jednu setinu sekundy byla v cíli rychleji nežli finišmanka Západního Německa Ute Thimmová a společně s Ljudmilou Kondraťjevovou, Galinou Malčuginovou a Marinou Žirovovou získala bronzové medaile.[3] V individuálním závodě se probojovala do finále běhu na 100 metrů, kde časem rovných jedenácti sekund obsadila 6. místo.
Další úspěchy získala až jako reprezentantka Ruska. V roce 1993 vybojovala na halovém MS v Torontu bronzovou medaili v běhu na 200 metrů. V témže roce se stala ve Stuttgartu mistryní světa ve štafetě na 4 × 100 metrů. Závod rozeběhla Olga Bogoslovská, jako druhá Galina Malčuginová, poté Voronovová a finišovala Irina Privalovová. Kvalifikovala se také do závodů na 100 i 200 metrů. V obou případech se dostala až do finále, kde shodně skončila na šestých místech. V roce 1995 znovu získala na halovém MS v Barceloně bronz v běhu na 200 metrů. Na Letních olympijských hrách 1996 v Atlantě obsadila 6. místo v běhu na 100 metrů a 4. místo ve štafetě (4 × 100 m). V roce 1998 vybojovala na evropském šampionátu v Budapešti další bronzovou medaili v krátké štafetě. O dva roky později naposledy reprezentovala na olympijských hrách v Sydney. V závodě na 100 metrů vypadla v úvodním kole, když v devátém rozběhu skončila na nepostupovém čtvrtém místě.[4] Ve finále štafety na 4 × 100 metrů Rusky doběhly na 5. místě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ European Junior Championships 1983. Wjah.co.uk [online]. [cit. 2013-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-31.
- ↑ 2. Weltmeisterschaften – 100 Meter (Women) [online]. Maik-richter.de. Dostupné online. (německy)
- ↑ Athletics at the 1988 Seoul Summer Games: Women's 4 × 100 metres Relay Final [online]. Sports-Reference.com [cit. 2013-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-20. (anglicky)
- ↑ Athletics at the 2000 Sydney Summer Games: Women's 100 metres Round One [online]. Sports-Reference.com [cit. 2013-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-03. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Natalja Voronovová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Natalja Voronovová v databázi Olympedia (anglicky)
