Moták lužní

Moták lužní
	Samec motáka lužního v letu
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	dravci (Accipitriformes);
Čeleď	jestřábovití (Accipitridae);
Rod	moták (Circus);
Binomické jméno
	Circus pygargus; (Linnaeus, 1758)
	Rozšíření motáka lužního Rozšíření motáka lužního hnízdiště migrace zimoviště
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moták lužní (Circus pygargus) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých.

Popis

Nejmenší a nejštíhlejší druh motáka.^[2] Menší než káně lesní (délka těla 39–50 cm, rozpětí křídel 96–116 cm). Od podobného motáka pilicha se ve všech šatech liší delšími a užšími křídly. Samec se liší tmavými proužky na loketních letkách, viditelnými zespodu i shora. Rozlišování samic a mladých ptáků je obtížnější.^[3]

Jako všichni motáci má vynikající sluch, který využívá při hledání kořisti.^[2]

Rozšíření

Má evropský typ rozšíření, sahající od Pyrenejského poloostrova východně po střední Sibiř.^[4] Je tažný, zimuje v Africe. Jeho stavy silně kolísají a od 19. století se vesměs snižují; zmenšuje se také jeho areál.^[5] Hnízdí v otevřené krajině (rašeliniště, vřesoviště, pole).^[3]

Výskyt v Česku

V České republice hnízdí pravidelně teprve od 40. let 20. století. Přestože jeho početnost od té doby roste, stále patří mezi vzácné druhy. Hnízdí roztroušeně v různých oblastech Čech, ve větším počtu na jižní Moravě, Olomoucku a ve Slezsku. V letech 2001–2003 byla jeho početnost odhadována na 80–120 párů (ve srovnání s 5–10 páry v letech 1973–1977).^[6]

Rozmnožování

Ihned po návratu na hnízdiště předvádějí oba ptáci složité svatební lety. Většinou jsou monogamní, ale jsou známy i případy bigamie. Hnízdo stavějí na zemi. Moták lužní mívá ročně jednu snůšku po 4–5 (2–6) šedavě bílých, občas řídce rezavě nebo světle hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 41,7 × 32,5 mm. Inkubace trvá 27–30 dní. Mláďata dosahují vzletnosti nejdříve ve věku 28 dnů. Na vejcích sedí a většinu hnízdní péče obstarává výhradně samice, kterou samec krmí a které také předává potravu pro mláďata.^[5]

Potrava

V potravě převládají drobní hlodavci; požírá také ptáky, obojživelníky, plazy a hmyz.^[5]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ ^a ^b CHINERY, Michael. Flóra a fauna Evropy. Přeložily Dana Čížková a Romana Anděrová. 1. čes. vyd. Praha: Slovart, 1998, s. 212. ISBN 80-7209-038-0.
↑ ^a ^b SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 104. ISBN 978-80-7291-246-9.
↑ CEPÁK, Jaroslav a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.
↑ ^a ^b ^c HUDEC, Karel a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. 2. vyd. Praha: Aventinum, 2009. ISBN 978-80-86858-88-3. S. 92–93.

Literatura

ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
CHINERY, Michael. Flóra a fauna Evropy. Překlad Dana Čížková a Romana Anděrová. 1. čes. vyd. Praha: Slovart, 1998. 384 s. ISBN 80-7209-038-0.
SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.
ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009. 463 s., volná příl. ISBN 978-80-86858-88-3.

Související články

Moták pochop

Externí odkazy

Čejky, motáci a lidé. Česká společnost ornitologická – video
Obrázky, zvuky či videa k tématu moták lužní na Wikimedia Commons
Galerie moták lužní na Wikimedia Commons
Taxon Circus pygargus ve Wikidruzích

[2a0d524dace81c399dbd4fd96ffa1e55622edb75-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

[FFE-2] CHINERY, Michael. Flóra a fauna Evropy. Přeložily Dana Čížková a Romana Anděrová. 1. čes. vyd. Praha: Slovart, 1998, s. 212. ISBN 80-7209-038-0.

[SVSS2016-3] SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 104. ISBN 978-80-7291-246-9.

[atlasmigrace-4] CEPÁK, Jaroslav a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.

[hudec-5] HUDEC, Karel a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.

[CR_atlas-6] ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. 2. vyd. Praha: Aventinum, 2009. ISBN 978-80-86858-88-3. S. 92–93.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Draví ptáci v Česku

Jestřábovití	včelojed lesní • káně lesní • káně bělochvostá¹ • káně rousná • luněc šedý¹ • luňák hnědý • luňák červený • sup mrchožravý¹ • sup hnědý² • sup bělohlavý¹ • orlosup bradatý¹ • moták pochop • moták pilich • moták lužní • moták stepní¹ • orlík krátkoprstý • jestřáb lesní • krahujec obecný • krahujec krátkoprstý¹ • orel mořský • orel křiklavý • orel volavý • orel stepní¹ • orel jestřábí¹ • orel nejmenší¹ • orel skalní • orel královský

Orlovcovití	orlovec říční

Sokolovití	poštolka obecná • poštolka jižní¹ • poštolka rudonohá • dřemlík tundrový • ostříž lesní • sokol stěhovavý • raroh velký • raroh lovecký¹ • raroh jižní¹

¹ Druh je na českém území velmi vzácný, zalétává sem jen v podobě několika jednotlivců, maximálně malých skupin, v Česku nehnízdí. ² Druh se na českém území v minulosti vzácně vyskytoval, několik let však v Česku nebyla jeho přítomnost zaznamenána.