Metteniusaceae
 Metteniusaceae | |
|---|---|
 Metteniusa tessmanniana | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | Metteniusales |
| Čeleď | Metteniusaceae H.Karst. ex Schnizl. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Metteniusaceae je čeleď vyšších dvouděložných rostlin a jediná čeleď řádu Metteniusales. Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a drobnými až velkými, většinou pětičetnými květy. Plodem je peckovice. Čeleď zahrnuje v současném taxonomickém pojetí 11 rodů, přičemž 10 z nich sem bylo přeřazeno z čeledi Icacinaceae. Je rozšířena v tropech všech kontinentů.
.jpg)
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zástupci čeledi Metteniusaceae jsou keře a stromy, řidčeji i dřevnaté liány (Rhaphiostylis). Druh Dendrobangia boliviana může dorůst výšky až 40 metrů, Poraqueiba sericea až 30 metrů. Listy jsou jednoduché, střídavé, řapíkaté, často tuhé, se zpeřenou nebo řidčeji dlanitou (Platea) žilnatinou. Listy některých druhů při sušení černají. Květy jsou převážně pětičetné (u rodu Calatola čtyřčetné), oboupohlavné nebo řidčeji jednopohlavné, drobné až velké, v úžlabních nebo vrcholových květenstvích různých typů (chocholík, svazeček, vrcholík, klas, lata). Kalich je složený z volných nebo častěji do různé míry srostlých lístků. Korunní lístky jsou volné nebo na bázi krátce srostlé. U řady zástupců jsou kalich a koruna dužnaté. Tyčinek je 5 nebo řidčeji 4, často mají krátké a zploštělé nitky. Semeník obsahuje zpravidla 1 nebo řidčeji až 3 komůrky a nese nitkovitou nebo tlustou čnělku. Plodem je peckovice, často korunovaná vytrvalou čnělkou. U některých druhů jsou plody dosti velké.[1][2][3][4][5][6][7]
-
Květy Apodytes dimidiata -
Calatola columbiana -
Plodná větévka Emmotum nitens -
Květenství Emmotum nitens -
Detail květu Ottoschulzia rhodoxylon
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Čeleď zahrnuje v současném taxonomickém pojetí 64 druhů v 11 rodech. Je rozšířena v Latinské Americe, subsaharské Africe, Madagaskaru, tropické Asii, Austrálii a Nové Kaledonii. Největší počet zástupců (celkem 37 druhů v 7 rodech) roste v tropické Americe (Mexiko, Střední a Jižní Amerika a Karibik). V tropické Asii jsou zastoupeny 3 rody (Platea, Pittosporopsis, Apodytes dimidiata), areál sahá od Indie a jižní Číny po jihovýchodní Asii. V Austrálii roste jediný zástupce, Apodytes brachystylis, který je endemitem Queenslandu. Na Nové Kaledonii roste endemický druh Apodytes clusiifolia. V subsaharské Africe a na Madagaskaru rostou 2 rody, Rhaphiostylis a Apodytes. Nejrozsáhlejší areál z celé čeledi má druh Apodytes dimidiata, který se jako jediný zástupce vyskytuje na 2 kontinentech - v Africa a Asii.[8]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Čeleď v původním smyslu obsahovala pouze rod Metteniusa a ve starších verzích systému APG byla ponechána nezařazená do řádu. V systému APG IV z roku 2016 je zařazena do samostatného řádu Metteniusales a rozšířena celkem o 10 rodů, původně řazených do čeledi Icacinaceae. Jedná se o rody Apodytes, Calatola, Dendrobangia, Emmotum, Oecopetalum, Ottoschulzia, Pittosporopsis, Platea, Poraqueiba a Rhaphiostylis.[9][10]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Semena Metteniusa edulis slouží některých indiánským kmenům v severní a východní Kolumbii jako potrava.[11] Rovněž semena jihoamerického druhu Poraqueiba sericea a asijského druhu Pittosporopsis kerrii jsou jedlá. Rozšířený druh Apodytes dimidiata je těžen pro kvalitní a velmi tvrdé dřevo a je využíván v africké domorodé medicíně.[4][12][1]
Přehled rodů
[editovat | editovat zdroj]Apodytes, Calatola, Dendrobangia, Emmotum, Metteniusa, Oecopetalum, Ottoschulzia, Pittosporopsis, Platea, Poraqueiba, Rhaphiostylis[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky)
- ↑ LEISTNER, O.A. Seed plants of southern tropical Africa: families and genera. Pretoria: SABONET, 2005. ISBN 1-919976-07-8. (anglicky)
- ↑ STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 7 (1). Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1971. (anglicky)
- ↑ a b PENG, Hua; HOWARD, Richard A. Flora of China: Pittosporopsis [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PENG, Hua; HOWARD, Richard A. Flora of China: Platea [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STANDLEY, Paul C.; STEYERMARK, Julian A. Flora of Guatemala. Icacinaceae. Fieldiana. Dec. 1949, čís. 24(6). Dostupné online.
- ↑ BÁEZ, Celso Gutiérrez. La familia Icacinaceae en la Península de Yucatán, México. Polibotánica. Jun. 2008, čís. 25. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.
- ↑ a b STULL, Gregory W. et al. Resolving basal lamiid phylogeny and the circumscription of Icacinaceae with a plastome-scaledat a set. American Journal of Botany. 2015, čís. 102(11).
- ↑ GONZÁLEZ, Favio A.; RUDALL, Paula J. Flower and fruit characters in the early-divergent lamiid family Metteniusaceae, with particular reference to the evolution of pseudomonomery. American Journal of Botany. 2010, čís. 97(2).
- ↑ PlantZAfrica.com: Apodytes dimidiata [online]. South African National Biodiversity Institute, 2000. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Metteniusaceae na Wikimedia Commons 
Taxon Metteniusaceae ve Wikidruzích
