Malá pevnost Terezín
Malá pevnost Terezín | |
---|---|
Hlavní vstup do pevnosti (fotografováno z chodníku na Národním hřbitově Terezín) | |
Účel stavby | |
Základní informace | |
Výstavba | 2. polovina 18. století[1] |
Poloha | |
Adresa | Terezín, Česko |
Souřadnice | 50°30′45″ s. š., 14°9′26″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 11773/5-4 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Pevnost - Malá pevnost a Národní hřbitov) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Malá pevnost Terezín je výrazná část města Terezína nacházející se na pravém břehu řeky Ohře při bývalé státní silnici I/8 (nyní silnice II/608) na trase Praha–Teplice–Drážďany asi 60 kilometrů severně od Prahy a 4 kilometry jihozápadně od Litoměřic. Tato původně vojenská pevnost vznikla společně s celým městem Terezínem koncem 18. století na pravém břehu Staré Ohře a již v 19. století sloužila jako vězení.
První světová válka
[editovat | editovat zdroj]Za první světové války sehrála malá pevnost roli žaláře pro odpůrce Rakouska-Uherska a války. V těsné blízkosti Terezína byl zřízen největší zajatecký tábor na českém území. Za první světové války zde byl vězněn srbský nacionalista Gavrilo Princip, který 28. června 1914 spáchal v Sarajevu atentát na Františka Ferdinanda d'Este a jeho choť Žofii Chotkovou.[2] Tato událost byla záminkou k 1. světové války. Princip zemřel v otřesných podmínkách terezínského vězení po čtyřech letech 28. dubna 1918 na tuberkulózu.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]V době druhé světové války zde od 10. června 1940 do května 1945 sídlila neblaze proslulá věznice pražského gestapa. V tomto období prošlo věznicí kolem třiceti tisíc vězňů.[3]
Mezi zdejší dozorce patřili mj.:
- SS-Hauptsturmführer Heinrich Jöckel (1898–1946)
- SS-Scharführer Hans Lewinsky (1899–1947)
- SS-Scharführer Albert Neubauer (1910–1948)
- SS-Scharführer Wilhelm Schmidt (1911–1946)
- SS-Oberscharführer Stefan Rojko (1910–2000).
Nacisté z tábora uprchli 5. května 1945 večer.[4]
Vlivem špatných hygienických podmínek mezi vězni vypukla začátkem roku 1945 epidemie skvrnitého tyfu, což bylo zjištěno rozborem 90 vzorků od skupiny vězňů z Malé pevnosti, vyslaných na zákopové práce do Hradce Králové. Následně začal český lékař MUDr. Karel Raška organizovat lékařskou pomoc. Dne 4. května dorazila první skupina českých lékařů a dobrovolníci, včetně 50 žákyň ošetřovatelské školy na Bulovce.[5]
Do Terezína dorazily 10. května 1945 jednotky 5. gardové armády pod velením generálporučíka A. I. Rodimceva. Vojenským velitelem Terezína se stal major M. A. Kuzmin. Následujícího dne dorazila sovětská sanitní kolona a 13. května sanitní vlak. Na místě bylo rozvinuto pět armádních nemocnic s kompletním vybavením.[6]
Po 2. světové válce
[editovat | editovat zdroj]V letech 1945–1948 Malá pevnost sloužila jakožto internační tábor pro německé válečné zajatce a dále také pro civilní osoby německé národnosti, které měly být na podkladě Benešových dekretů po válce odsunuty z Československa do Německa.[7]
Dnes se v Malé pevnosti nalézá sídlo muzejní, kulturní a vzdělávací instituce s názvem Památník Terezín. Těsně před hlavní západní branou Malé pevnosti se nalézá Národní hřbitov Terezín.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ "Památník Terezín" [online]. pruvodce.com [cit. 2018-08-27]. Dostupné online.
- ↑ HAMOUZOVÁ, Iveta. 1918: Zemřel Gavrilo Princip, pachatel atentátu na Františka Ferdinanda d'Este. ČT24 [online]. 2008-4-28 [cit. 2010-8-31]. Dostupné online.
- ↑ Marie Báčová-Křížková: Terezín svědčí a varuje (Kresby vězňů Malé pevnosti Terezín 1940-1945), vyd. Český svaz protifašistických bojovníků v Praze - Památník Terezín, 1973 (sborník výstavě), str. 6
- ↑ V. Novák a kol.: Malá pevnost Terezín, edice Českého svazu protifašistických bojovníků, svazek 177, Naše vojsko, Praha, 1976, str. 292
- ↑ V. Novák a kol.: Malá pevnost Terezín, edice Českého svazu protifašistických bojovníků, svazek 177, Naše vojsko, Praha, 1976, str. 289–291
- ↑ V. Novák a kol.: Malá pevnost Terezín, edice Českého svazu protifašistických bojovníků, svazek 177, Naše vojsko, Praha, 1976, str. 297–8
- ↑ www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2009-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-14.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Koncentrační tábor Terezín
- Terezínská tryzna
- Seznam osobností vězněných v Terezíně
- Terezínské krematorium
- Muzeum ghetta Terezín
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Marie Báčová-Křížková: Terezín svědčí a varuje (Kresby vězňů Malé pevnosti Terezín 1940-1945), vyd. Český svaz protifašistických bojovníků v Praze - Památník Terezín, 1973 (sborník výstavě)
- V. Novák a kol.: Malá pevnost Terezín, edice Českého svazu protifašistických bojovníků, svazek 177, Naše vojsko, Praha, 1976
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Malá pevnost Terezín na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Památníku Terezín