Přeskočit na obsah

Malá pevnost Terezín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Malá pevnost Terezín
Hlavní vstup do pevnosti (fotografováno z chodníku na Národním hřbitově Terezín)
Hlavní vstup do pevnosti (fotografováno z chodníku na Národním hřbitově Terezín)
Účel stavby
Základní informace
Výstavba2. polovina 18. století[1]
Poloha
AdresaTerezín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památky11773/5-4 (PkMISSezObrWD) (součást památky Pevnost - Malá pevnost a Národní hřbitov)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malá pevnost Terezín je výrazná část města Terezína nacházející se na pravém břehu řeky Ohře při bývalé státní silnici I/8 (nyní silnice II/608) na trase PrahaTepliceDrážďany asi 60 kilometrů severně od Prahy a 4 kilometry jihozápadně od Litoměřic. Tato původně vojenská pevnost vznikla společně s celým městem Terezínem koncem 18. století na pravém břehu Staré Ohře a již v 19. století sloužila jako vězení.

První světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Za první světové války sehrála malá pevnost roli žaláře pro odpůrce Rakouska-Uherska a války. V těsné blízkosti Terezína byl zřízen největší zajatecký tábor na českém území. Za první světové války zde byl vězněn srbský nacionalista Gavrilo Princip, který 28. června 1914 spáchal v Sarajevu atentát na Františka Ferdinanda d'Este a jeho choť Žofii Chotkovou.[2] Tato událost byla záminkou k 1. světové války. Princip zemřel v otřesných podmínkách terezínského vězení po čtyřech letech 28. dubna 1918 na tuberkulózu.

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

V době druhé světové války zde od 10. června 1940 do května 1945 sídlila neblaze proslulá věznice pražského gestapa. V tomto období prošlo věznicí kolem třiceti tisíc vězňů.[3]

Mezi zdejší dozorce patřili mj.:

Nacisté z tábora uprchli 5. května 1945 večer.[4]

Vlivem špatných hygienických podmínek mezi vězni vypukla začátkem roku 1945 epidemie skvrnitého tyfu, což bylo zjištěno rozborem 90 vzorků od skupiny vězňů z Malé pevnosti, vyslaných na zákopové práce do Hradce Králové. Následně začal český lékař MUDr. Karel Raška organizovat lékařskou pomoc. Dne 4. května dorazila první skupina českých lékařů a dobrovolníci, včetně 50 žákyň ošetřovatelské školy na Bulovce.[5]

Do Terezína dorazily 10. května 1945 jednotky 5. gardové armády pod velením generálporučíka A. I. Rodimceva. Vojenským velitelem Terezína se stal major M. A. Kuzmin. Následujícího dne dorazila sovětská sanitní kolona a 13. května sanitní vlak. Na místě bylo rozvinuto pět armádních nemocnic s kompletním vybavením.[6]

Po 2. světové válce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 19451948 Malá pevnost sloužila jakožto internační tábor pro německé válečné zajatce a dále také pro civilní osoby německé národnosti, které měly být na podkladě Benešových dekretů po válce odsunuty z Československa do Německa.[7]

Dnes se v Malé pevnosti nalézá sídlo muzejní, kulturní a vzdělávací instituce s názvem Památník Terezín. Těsně před hlavní západní branou Malé pevnosti se nalézá Národní hřbitov Terezín.

  1. "Památník Terezín" [online]. pruvodce.com [cit. 2018-08-27]. Dostupné online. 
  2. HAMOUZOVÁ, Iveta. 1918: Zemřel Gavrilo Princip, pachatel atentátu na Františka Ferdinanda d'Este. ČT24 [online]. 2008-4-28 [cit. 2010-8-31]. Dostupné online. 
  3. Marie Báčová-Křížková: Terezín svědčí a varuje (Kresby vězňů Malé pevnosti Terezín 1940-1945), vyd. Český svaz protifašistických bojovníků v Praze - Památník Terezín, 1973 (sborník výstavě), str. 6
  4. V. Novák a kol.: Malá pevnost Terezín, edice Českého svazu protifašistických bojovníků, svazek 177, Naše vojsko, Praha, 1976, str. 292
  5. V. Novák a kol.: Malá pevnost Terezín, edice Českého svazu protifašistických bojovníků, svazek 177, Naše vojsko, Praha, 1976, str. 289–291
  6. V. Novák a kol.: Malá pevnost Terezín, edice Českého svazu protifašistických bojovníků, svazek 177, Naše vojsko, Praha, 1976, str. 297–8
  7. www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2009-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-14. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Marie Báčová-Křížková: Terezín svědčí a varuje (Kresby vězňů Malé pevnosti Terezín 1940-1945), vyd. Český svaz protifašistických bojovníků v Praze - Památník Terezín, 1973 (sborník výstavě)
  • V. Novák a kol.: Malá pevnost Terezín, edice Českého svazu protifašistických bojovníků, svazek 177, Naše vojsko, Praha, 1976

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]