Přeskočit na obsah

M*A*S*H

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
M*A*S*H
Logo seriálu
Logo seriálu
Základní informace
Původní názevM*A*S*H
Žánrysitcom
lékařský
komediální drama
černá komedie
satira
válečný
Předloharomán M*A*S*H aneb Jak to bylo doopravdy od Richarda Hookera
NámětLarry Gelbart
Gene Reynolds
HrajíAlan Alda
Wayne Rogers
McLean Stevenson
Loretta Switová
Larry Linville
Gary Burghoff
Mike Farrell
Harry Morgan
Jamie Farr
William Christopher
David Ogden Stiers
Skladatel znělkyJohnny Mandel
Úvodní znělkaSuicide Is Painless
Závěrečná znělka„Suicide Is Painless“
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy
Jazykangličtina
Počet řad11
Počet dílů256 (seznam dílů)
Obvyklá délka24–25 minut
Produkce a štáb
Výkonný
producent
Larry Gelbart
Gene Reynolds
Burt Metcalfe
LokaceLos Angeles County (Century City a Státní park Malibu Creek)
HudbaJohnny Mandel
Produkční
společnost
20th Century Fox Television
Distributor20th Television
Premiérové vysílání
StaniceCBS
Vysíláno17. září 1972 28. února 1983
Posloupnost
PředchozíMASH
NásledujícíM.A.S.H. – Co bylo potom
W*A*L*T*E*R
SouvisejícíTrapper John, M.D.
M*A*S*H na ČSFD, Kinoboxu, SZ, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

M*A*S*H (zkratka pro Mobile Army Surgical Hospital, v češtině Mobilní armádní chirurgická ambulance, běžně vyslovováno [meš]) je americký válečný komediální televizní seriál, který se vysílal na stanici CBS od 17. září 1972 do 28. února 1983. Byl vytvořen Larrym Gelbartem jako spin-off seriál celovečerního filmu M*A*S*H z roku 1970, který zase vycházel z románu Richarda Hookera M*A*S*H aneb Jak to bylo doopravdy z roku 1968. Seriál, který vznikl ve spolupráci s 20th Century Fox Television pro CBS, sleduje tým lékařů a pomocného personálu umístěného v polní nemocnici v Uijeongbu v Jižní Koreji během korejské války (1950 až 1953).

V hereckém ansámblu se původně objevili Alan Alda a Wayne Rogers jako chirurgové Benjamin „Hawkeye“ Pierce a John „Trapper“ McIntyre, hlavní hrdinové seriálu, ke kterým se připojil Larry Linville jako chirurg Frank Burns, Loretta Swit jako vrchní sestra Margaret Houlihanová, McLean Stevenson jako velitel roty Henry Blake, Gary Burghoff jako úředník roty Walter „Radar“ O'Reilly, Jamie Farr jako ošetřovatel Maxwell Klinger a William Christopher jako kaplan John Mulcahy. V průběhu seriálu se vystřídalo několik členů hlavního obsazení: Wayne Rogers byl nahrazen Mikem Farrellem jako B. J. Hunnicutt., McLean Stevenson byl nahrazen Harry Morganem jako Sherman Potter, Larry Linville byl nahrazen Davidem Ogdenem Stiersem jako Charles Emerson Winchester III, a když Gary Burghoff opustil seriál, postava Maxwella Klingera se přesunula do role firemního úředníka. Mezi dlouholeté představitele vedlejších rolí patřili Kellye Nakahara, Jeff Maxwell, Johnny Haymer, Allan Arbus, Edward Winter nebo G. W. Bailey.

Seriál se lišil stylem a tónem - byl komediální i dramatický - což lze přičíst kolísajícímu počtu scenáristů v průběhu trvání seriálu a různorodosti zdrojů, které se na příbězích podílely, například herec Alan Alda a chirurgové, kteří skutečně sloužili v korejské válce.[1] V titulkové sekvenci seriálu se objevuje instrumentální verze písně „Suicide Is Painless“, která je i znělkou původního filmu.[2]

Seriál vznikl poté, co ztroskotal pokus o zfilmování pokračování původní knihy, M*A*S*H Goes to Maine. Televizní seriál je nejznámějším dílem M*A*S*H a jedním z nejsledovanějších pořadů v historii americké televize. Jeho závěrečná, celovečerní epizoda „Nashledanou, sbohem a amen“ byla od roku 1983 do roku 2010[3] nejsledovanějším televizním pořadem v americké historii a zůstává nejsledovanějším finále jakéhokoli televizního seriálu.[4]

M*A*S*H se odehrává v době Korejské války a sleduje příběh obyvatel mobilní armádní chirurgické nemocnice. Postavy řeší lékařské problémy, každodenní strasti a často bojují s nesmyslnou armádní byrokracií. Ukazuje válku z různých pohledů, např. pohledu chirurgů, kteří musí opustit své rodiny (Hawkeye Pierce, B. J. Hunnicutt, Frank Burns) či z pohledu kariérních vojáků (Margaret Houlihan, Sherman Potter). Další postavy jako Henry Blake, Charles E. Winchester nebo Max Klinger reprezentují různé postoje civilistů k válce. Komediální epizody jsou střídány vážnějšími díly. Ty se věnují tématům jako nesmyslnost války, smrt či přehnaný patriotismus. Proto je seriál označován jako černá komedie.

Postava Herec/čka Český dabing[5] Hodnost Povolání Původ
Benjamin „Hawkeye“ Pierce Alan Alda Pavel Trávníček kapitán vrchní chirurg Zátoka pláňat, Maine
Otec John Patrick Mulcahy George Morgan [01x01]
William Christopher
Miroslav Nohýnek nadporučík,
později kapitán
kaplan Filadelfie, Pensylvánie
Margaret „Šťabajzna“ Houlihanová
Loretta Switová Jorga Kotrbová major hlavní sestra Kalifornie
Maxwell Q. Klinger Jamie Farr Vítězslav Bouchner [01x04]
Ladislav Potměšil
desátník
později seržant
strážný, zdravotník
později úředník (namísto Radara O'Reillyho)
Toledo, Ohio
John „Trapper“ McIntyre
(sezóny 1–3)
Wayne Rogers David Prachař kapitán chirurg Massachusetts
Henry Blake
(sezóny 1–3)
McLean Stevenson Miroslav Saic plukovník v české verzi,

anglicky „lieutenant colonel“

(podplukovník)

velitel
primář chirurgie
Bloomington, Illinois
Frank Burns
(sezóny 1–5)
Larry Linville Václav Knop major
později podplukovník
rádoby chirurg
dočasný velitel
Fort Wayne, Indiana
Walter „Radar“ O’Reilly
(sezóny 1–7, sezóna 8 (01, 03, 04, 05)
Gary Burghoff Jiří Kvasnička desátník, ve 102. díle krátce poručík úředník, trubač Ottumwa, Iowa
B. J. Hunnicutt
(nahradil Trappera; sezóny 4–11)
Mike Farrell Petr Svoboda kapitán chirurg San Francisco, Kalifornie
Sherman T. Potter
(nahradil pplk. Blakea; sezóny 4–11)
Harry Morgan Vladimír Brabec plukovník velitel
primář chirurgie
Hannibal, Missouri
Charles Emerson Winchester III.
(nahradil F. Burnse; sezóny 6–11)
David Ogden Stiers Antonín Molčík major chirurg Boston, Massachusetts

Vysílání

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam dílů seriálu M*A*S*H.

V Česku byl seriál vysílán o více než dvacet let později. První díl byl odvysílán 18. dubna 1994 a poslední 19. srpna 1995 na TV Nova.

ŘadaDílyPremiéra v USAPremiéra v ČR
První dílPoslední dílPrvní dílPoslední díl
1 2417. září 197225. března 197319940418a18. dubna 199419940519a19. května 1994
2 2415. září 19732. března 197419940520a20. května 199419940622a22. června 1994
3 2410. září 197418. března 197519940623a23. června 199419941003a3. října 1994
4 2512. září 197524. února 197619941004a4. října 199419941115a15. listopadu 1994
5 2521. září 197615. března 197719941116a16. listopadu 199419941228a28. prosince 1994
6 2520. září 197727. března 197819941229a29. prosince 199419950209a9. února 1995
7 2618. září 197812. března 197919950213a13. února 199519950328a28. března 1995
8 2517. září 197924. března 198019950329a29. března 199519950510a10. května 1995
9 2017. listopadu 19804. května 198119950511a11. května 199519950614a14. června 1995
10 2226. října 198112. dubna 198219950615a15. června 199519950724a24. července 1995
11 1625. října 198228. února 198319950725a25. července 199519950819a19. srpna 1995

Předloha a film

[editovat | editovat zdroj]

Předlohou pro film, na který později navázal seriál, byl válečný román o třech svérázných doktorech (chirurzích) sloužících u smyšlené jednotky polní nemocnice MASH 4077. Jeho autor Richard Hooker (vl. jm. Hornberger) sloužil v období korejské války v MASH 8055. Práva ke knize koupilo studio 20th Century Fox, nechalo ji zpracovat jako scénář a nabídlo ho postupně 15 režisérům, ale všichni odmítli. Nabídku přijal až Robert Altman, který učinil z MASHe světový fenomén. Na filmu s rozpočtem 3 milióny dolarů studio utržilo přes 80 miliónů – jen v USA na něj do kin přišlo 14 miliónů diváků. Díky tomu se proslavila i píseň z filmu (a později znělka seriálu) Suicide is painless („Sebevražda nebolí“) a autor textu, Altmanův syn Mike, na ní na tantiémách vydělal víc než jeho otec za režii filmu.

Televizní seriál

[editovat | editovat zdroj]

Po úspěchu filmu začalo studio uvažovat o seriálu. Náčrtky hlavních postav a scénář k pilotnímu filmu vznikl během několika týdnů, hlavním autorem projektu byl Larry Gelbart.

Na hlavní roli, kterou původně měl být Trapper McIntyre, byl vyhlášen konkurz, jehož se zúčastnilo 25 herců. Nakonec uspěl Wayne Rogers, tehdejší hvězda mýdlové opery. Pro roli doktora Hawkeye Pierce si producenti vybrali newyorského divadelního herce Alana Aldu. Ten ale s podepsáním smlouvy dlouho otálel, jelikož by musel dojíždět z New Yorku do Los Angeles. I jeho přátelé ho odrazovali od nabídky, protože nečekali, že by seriál byl stejně úspěšný jako film. Nakonec podepsal smlouvu několik hodin před první zkouškou. Role třetího doktora Dukea Forresta byla ze seriálu nakonec vypuštěna, poté co její filmový představitel Tom Skerritt odmítl nabídku, aby ji hrál i v seriálu. Jediným hercem z filmu, který si svou roli v seriálu zopakoval, byl Gary Burghoff jako Radar.

Pilotní díl byl odvysílán roku 1972. Časopis Time jej označil za největší zklamání sezóny. Dlouho se nevědělo, jestli se po natočení 22 epizod bude pokračovat, ale pak televize CBS požádala o další díly.

Paradoxně (vzhledem k Aldově váhání s přijetím role) se brzy dr. Pierce stal hlavní hvězdou seriálu, což po třetí sezóně motivovalo k odchodu W. Rogerse a McLeana Stevensona (který hrál velitele jednotky pplk. Henry Blakea), zklamaných že jejich postavy nedostávají srovnatelný prostor. Alda naproti tomu vytrval v seriálu až do konce a později i režíroval nebo napsal některé epizody.

Poměrně značně odlišně od filmu byla pojata hlavní záporná postava neschopného a záštiplného doktora Franka Burnse – zatímco ve filmu je prokreslen hlouběji a je akcentováno jeho náboženské založení, v seriálu jde spíše jen o směšnou karikaturu „zeleného mozku“ a namyšleného tupce. Prvek snobské povýšenosti po něm pak převzal jeho „náhradník“ major Winchester, který však na rozdíl od něj armádu nijak nezbožňoval a chirurgem byl skvělým, a postupně se vyprofiloval jako postava v zásadě sympatická.

Dalšími zcela novými protagonisty dopsanými v průběhu dalších řad byli doktor B. J. Hunnicutt (místo Trappera) nebo plukovník Sherman Potter (velitel jednotky). Kontinuálními hrdiny seriálu byli jen Hawkeye a Margaret, případně ještě otec Mulcahy a Klinger (kteří se ale v prvních sezónách objevovali jen občas).

[editovat | editovat zdroj]

Televize CBS se pokusila využít obliby seriálu a připravila dvě pokračování odehrávající se po návratu z války zpátky v USA: W*A*L*T*E*R, jehož hrdinou měl být Radar O'Reilly, a M.A.S.H. – Co bylo potom (v originále AfterMASH), který sledoval další osudy Klingera, Pottera a otce Mulcahyho. Pro výrobu seriálu byl vybrán M.A.S.H. – Co bylo potom, který byl ale po druhé sezóně pro nevalný ohlas ukončen.

  1. KALTER, Suzy; GELBART, Larry. The complete book of MASH. New York: Abradale press, 1988-03-15. Dostupné online. ISBN 978-0-8109-8083-9. 
  2. M*A*S*H* - movie theme song - opening | Ghostarchive. ghostarchive.org [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 
  3. Saints' win over Colts in Super Bowl XLIV is most-watched television program ever. USATODAY.COM [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 
  4. TV Ratings Sunday: Super Bowl LII smallest since 2009, still massive; ‘This Is Us’ scores big [Updated] – TV By The Numbers by zap2it.com. web.archive.org [online]. 2018-02-05 [cit. 2023-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-05. 
  5. https://web.archive.org/web/20160611044934/http://mash.sipe.cz/mash1.php?horz=serial&vert=16

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Suzy Kalterová: Velká kniha o seriálu MASH (TALPRESS, 1995, 240 str., anglický originál poprvé 1988, včetně obsahů všech epizod).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]