Přeskočit na obsah

Leukoplakie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Leukoplakie jsou bílé skvrny na sliznici dutiny ústní, které nejdou setřít a není zřejmá jejich spojitost s žádným onemocněním. Jsou podmíněny rohověním sliznic, běžně krytých nerohovějícím dlaždicovým epitelem. Mohou se dysplasticky měnit, případně maligně zvrhnout.[1]

Etiopatogeneze

[editovat | editovat zdroj]

Etiopatogeneze leukoplakie není známá. Vznik ovlivňují faktory jako chronické dráždění, kouření, alkohol, chronická hypertrofická kandidóza, nedostatek vitamínů A a B, galvanismus, kariézní zuby, kousnutí se do tváře či špatně sedící protéza. U vlasaté leukoplakie je za původce považován virus EBV.[1]

Lokalizace a výskyt

[editovat | editovat zdroj]

Leukoplakie může být lokalizovaná kdekoliv; nejčastěji se vyskytuje na sliznici rtu, jazyka, tváří a alveolárních výběžků. Vyskytují se u osob středního věku, dvakrát častěji u mužů než u žen. U dětí, adolescentů ani mladých dospělých je nenacházíme.[1]

Homogenní leukoplakie může regredovat, nejčastěji na labiální a bukální sliznici. Farmakologická léčba není u homogenní ani nehomogenní leukoplakie účinná, v rámci terapie se přistupuje k excizi. Bioptické vyšetření provádíme nejpozději po 3–4 týdnech po eliminaci předpokládané příčiny, pokud se leukoplakie nezmenšuje.[1]

Riziko malignizace

[editovat | editovat zdroj]

Riziko malignizace je vyšší u leukoplakií nehomogenních, na ústní spodině a spodní straně těla jazyka a u těch, které byly kolonizovány kvasinkami. V porovnání leukoplakií kuřáků a nekuřáků je malignizace vyšší u nekuřáků.[1]

  1. a b c d e Leukoplakie – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Pavel DUŠEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
  • ŠEDÝ, Jiří. Kompendium stomatologie I. 1. vydání. Praha : Triton, 2012. 1200 s. ISBN 9788073875435.
  • SLEZÁK, Radovan, Ivo DŘÍZHAL a Jiří HORÁČEK, et al. Infekční choroby ústní sliznice. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 1997. 166 s. ISBN 9788071692218.
  • SLEZÁK, Radovan a Ivo DŘÍZHAL. Atlas chorob ústní sliznice. 1. vydání. Praha : Quintessenz, 2004. 336 s. ISBN 80-903181-5-0.
  • WOTKE, Jiří. Patologie orofaciální oblasti. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2001. 335 s. ISBN 80-7169-975-6.