Přeskočit na obsah

Leonie Küngová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leonie Küngová
Küngová jako finalistka juniorky Wimbledonu 2018
Küngová jako finalistka juniorky Wimbledonu 2018
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Datum narození21. října 2000 (24 let)
Místo narozeníBeringen, Švýcarsko[1]
BydlištěBeringen, Švýcarsko
Výška176 cm[1]
Profesionál od2015
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek362 865 USD
Dvouhra
Poměr zápasů266–207
Tituly0 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění144. místo (14. září 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2021, 2022)
French Open2. kolo kvalifikace (2020)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2021)
US Open1. kolo kvalifikace (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů147–131
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 10 ITF
Nejvyšší umístění220. místo (26. července 2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240924a24. září 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leonie Küngová (* 21. října 2000 Beringen, Schaffhausen) je švýcarská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. Jednu deblovou trofej získala v sérii WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a deset ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2020 na 144. místě a ve čtyřhře v červenci 2021 na 220. místě.[1]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2015, když na turnaji v Tel Avivu s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve čtvrtfinále dvouhry podlehla Belgičance Helen Scholsenové z osmé světové stovky.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v listopadu 2017 na osloské události s rozpočtem patnáct tisíc dolarů. Ve finále dvouhry přehrála Italku Giulii Gatto-Monticoneovou a s Němkou Shaline-Doreen Pipovou triumfovala i ve čtyřhře.[2][3]

Na okruhu WTA Tour debutovala ve čtyřhře Ladies Open Biel Bienne 2017 poté, co s krajankou Ylenou In-Albonovou obdržely divokou kartu. V úvodním kole však prohrály s pozdějšími šampionkami Sie Šu-wej a Monicou Niculescuovou. Na divokou kartu zasáhla také do kvalifikace bielské dvouhry, v níž nestačila na Nizozemku Lesley Kerkhoveou. Hlavní singlové soutěže se poprvé zúčastnila na antukovém Ladies Championship Gstaad 2018 díky divoké kartě. V první fázi ji vyřadila švédská turnajová dvojka Johanna Larssonová.[4][3]

Na juniorském grandslamu prošla z kvalifikace až do finále juniorské dvouhry Wimbledonu 2018. Z něho však odešla poražena od 17leté Polky Igy Świątekové ve dvou setech.[5]

Premiérové finále na túře WTA odehrála v 19 letech na únorovém Thailand Open 2020 v Chua Chinu, když se do hlavní soutěže probojovala z kvalifikace. Na cestě do závěrečného utkání turnaje na její raketě skončily Thajka Patčarin Čeapčandejová, světová sedmdesátka Ču Lin, dvacátá sedmá hráčka žebříčku Wang Čchiang a v semifinále Japonka Nao Hibinová. V boji o titul podlehla ve dvou sadách polské čtyřicáté druhé ženě klasifikace Magdě Linetteové. Švýcarka odehrála teprve druhou hlavní soutěž okruhu WTA Tour a nikdy předtím na ní nevyhrála zápas ani neporazila členku elitní stovky. Po turnaji pronikla ze třetí světové stovky na 156. místo klasifikace.[6][3]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (0–1)
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 16. února 2020 Chua Chin, Thajsko tvrdý Polsko Magda Linetteová 3–6, 2–6

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
WTA 125 (1–0 )
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. červenec 2021 Båstad, Švédsko antuka Švédsko Mirjam Björklundová Slovensko Tereza Mihalíková
Rusko Kamilla Rachimovová
5–7, 6–3, [10–5]

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Kategorie okruhu ITF
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50/W40
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (9 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
1. listopad 2017 Oslo, Norsko W10 tvrdý (h) Švýcarsko Simona Waltertová 6–4, 6–4
2. leden 2018 Fort-de-France, Martinique W15 tvrdý Spojené království Emily Appletonová 6–4, 2–6, 6–4
3. prosinec 2018 Monastir, Tunisko W15 tvrdý USA Chiara Schollová 6–2, 6–1
4. prosinec 2018 Monastir, Tunisko W15 tvrdý Srbsko Bojana Marinkovićová 6–2, 6–4
5. prosinec 2019 Antalya, Turecko W15 tvrdý Rumunsko Georgia Crăciunová 6–2, 6–4
6. duben 2023 Kursumlijska Banja, Srbsko W15 antuka Rumunsko Lavinia Tanasieová 7–6(7), 6–1
7. duben 2023 Kursumlijska Banja, Srbsko (2) W15 antuka Rumunsko Lavinia Tanasieová 6–3, 6–2
8. únor 2024 Wesley Chapel, Spojené státy W35 antuka USA Sophie Changová 6–4, 3–6, 6–3
9. březen 2024 Santa Margherita di Pula, Itálie W35 antuka Řecko Sapfo Sakellaridiová 6–4, 6–4

Čtyřhra (10 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. listopad 2017 Oslo, Norsko W10 tvrdý (h) Německo Shaline-Doreen Pipová Německo Ina Kaufingerová
Švédsko Anette Munozovová
6–4, 5–7, [10–3]
2. září 2018 Clermont-Ferrand, Francie W10 tvrdý (h) Bulharsko Isabella Šinikovová Francie Manon Arcangioliová
Francie Shérazad Reixová
6–2, 7–5
3. listopad 2022 Solarino, Itálie W15 Carpet Nizozemsko Lian Tranová Itálie Giulia Crescenziová
Itálie Miriana Tonová
6–2, 6–2
4. listopad 2022 Lousada, Portugalsko W15 tvrdý (i) Francie Océane Babelová Španělsko Celia Cerviño Ruizová
Švýcarsko Tess Sugnauxová
7–6(7–3), 5–7, [10–2]
5. únor 2023 Monastir, Tunisko W15 tvrdý Německo Chantal Sauvantová Belgie Tilwith Di Girolamiová
Litva Patricija Paukštytė
7–5, 6–2
6. únor 2023 Monastir, Tunisko W15 tvrdý Japonsko Nahó Satóová Řecko Eleni Christofiová
USA Paris Corleyová
6–2, 6–1
7. květen 2023 Pörtschach, Austria W15 antuka Německo Chantal Sauvantová   Valerija Olianovská
Česko Linda Ševčíková
bez boje
8. červenec 2023 Santo Domingo, Dominikánská republika W25 antuka   Xenija Laskutovová Španělsko Noelia Bouzo Zanottiová
Argentina Martina Capurro Tabordová
6–4, 3–6, [10–3]
9. leden 2024 Naples, Spojené státy W35 antuka Belgie Marie Benoîtová Japonsko Majuka Aikawová
Čínská Tchaj-pej Sü Ťie-jü
6–7(6), 6–2, [10–8]
10. červenec 2024 Řím, Itálie W75 antuka Indie Vasanti Šindeová Itálie Matilde Paolettiová
Itálie Beatrice Ricciová
4–6, 6–4, [10–7]

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2018 Wimbledon tráva Polsko Iga Świąteková 4–6, 2–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leonie Küng na anglické Wikipedii.

  1. a b c Leonie Küngová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240924a24. září 2024
  2. a b c Leonie Küngová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240924a24. září 2024
  3. a b c Leonie Kung Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Teenager Kung storms into Hua Hin final with Hibino victory [online]. WTA Tennis, 2020-08-12 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Swiatek ready for 'next step' after junior Wimbledon win [online]. WTA Tour, Inc., 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Linetteová v Hua Hinu zastavila senzaci Küngovou a má druhý titul [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-16 [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]