Leonie Küngová
Leonie Küngová | |
---|---|
Küngová jako finalistka juniorky Wimbledonu 2018 | |
Stát | Švýcarsko |
Datum narození | 21. října 2000 (24 let) |
Místo narození | Beringen, Švýcarsko[1] |
Bydliště | Beringen, Švýcarsko |
Výška | 176 cm[1] |
Profesionál od | 2015 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 362 865 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 266–207 |
Tituly | 0 WTA, 9 ITF |
Nejvyšší umístění | 144. místo (14. září 2020) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2021, 2022) |
French Open | 2. kolo kvalifikace (2020) |
Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2021) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2021) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 147–131 |
Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 10 ITF |
Nejvyšší umístění | 220. místo (26. července 2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 24. září 2024
Leonie Küngová (* 21. října 2000 Beringen, Schaffhausen) je švýcarská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. Jednu deblovou trofej získala v sérii WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a deset ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2020 na 144. místě a ve čtyřhře v červenci 2021 na 220. místě.[1]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2015, když na turnaji v Tel Avivu s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve čtvrtfinále dvouhry podlehla Belgičance Helen Scholsenové z osmé světové stovky.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v listopadu 2017 na osloské události s rozpočtem patnáct tisíc dolarů. Ve finále dvouhry přehrála Italku Giulii Gatto-Monticoneovou a s Němkou Shaline-Doreen Pipovou triumfovala i ve čtyřhře.[2][3]
Na okruhu WTA Tour debutovala ve čtyřhře Ladies Open Biel Bienne 2017 poté, co s krajankou Ylenou In-Albonovou obdržely divokou kartu. V úvodním kole však prohrály s pozdějšími šampionkami Sie Šu-wej a Monicou Niculescuovou. Na divokou kartu zasáhla také do kvalifikace bielské dvouhry, v níž nestačila na Nizozemku Lesley Kerkhoveou. Hlavní singlové soutěže se poprvé zúčastnila na antukovém Ladies Championship Gstaad 2018 díky divoké kartě. V první fázi ji vyřadila švédská turnajová dvojka Johanna Larssonová.[4][3]
Na juniorském grandslamu prošla z kvalifikace až do finále juniorské dvouhry Wimbledonu 2018. Z něho však odešla poražena od 17leté Polky Igy Świątekové ve dvou setech.[5]
Premiérové finále na túře WTA odehrála v 19 letech na únorovém Thailand Open 2020 v Chua Chinu, když se do hlavní soutěže probojovala z kvalifikace. Na cestě do závěrečného utkání turnaje na její raketě skončily Thajka Patčarin Čeapčandejová, světová sedmdesátka Ču Lin, dvacátá sedmá hráčka žebříčku Wang Čchiang a v semifinále Japonka Nao Hibinová. V boji o titul podlehla ve dvou sadách polské čtyřicáté druhé ženě klasifikace Magdě Linetteové. Švýcarka odehrála teprve druhou hlavní soutěž okruhu WTA Tour a nikdy předtím na ní nevyhrála zápas ani neporazila členku elitní stovky. Po turnaji pronikla ze třetí světové stovky na 156. místo klasifikace.[6][3]
Finále na okruhu WTA Tour
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra: 1 (0–1)
[editovat | editovat zdroj]Legenda |
---|
Grand Slam (0) |
Turnaj mistryň (0) |
Premier Mandatory & Premier 5 (0) |
Premier (0) |
International (0–1) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 16. února 2020 | Chua Chin, Thajsko | tvrdý | Magda Linetteová | 3–6, 2–6 |
Finále série WTA 125
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]Legenda |
---|
WTA 125 (1–0 ) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | červenec 2021 | Båstad, Švédsko | antuka | Mirjam Björklundová | Tereza Mihalíková Kamilla Rachimovová |
5–7, 6–3, [10–5] |
Tituly na okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]Kategorie okruhu ITF | |
---|---|
Turnaje W100 | Turnaje W80 |
Turnaje W75/W60 | Turnaje W50/W40 |
Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (9 titulů)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | listopad 2017 | Oslo, Norsko | W10 | tvrdý (h) | Simona Waltertová | 6–4, 6–4 |
2. | leden 2018 | Fort-de-France, Martinique | W15 | tvrdý | Emily Appletonová | 6–4, 2–6, 6–4 |
3. | prosinec 2018 | Monastir, Tunisko | W15 | tvrdý | Chiara Schollová | 6–2, 6–1 |
4. | prosinec 2018 | Monastir, Tunisko | W15 | tvrdý | Bojana Marinkovićová | 6–2, 6–4 |
5. | prosinec 2019 | Antalya, Turecko | W15 | tvrdý | Georgia Crăciunová | 6–2, 6–4 |
6. | duben 2023 | Kursumlijska Banja, Srbsko | W15 | antuka | Lavinia Tanasieová | 7–6(7), 6–1 |
7. | duben 2023 | Kursumlijska Banja, Srbsko (2) | W15 | antuka | Lavinia Tanasieová | 6–3, 6–2 |
8. | únor 2024 | Wesley Chapel, Spojené státy | W35 | antuka | Sophie Changová | 6–4, 3–6, 6–3 |
9. | březen 2024 | Santa Margherita di Pula, Itálie | W35 | antuka | Sapfo Sakellaridiová | 6–4, 6–4 |
Čtyřhra (10 titulů)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | listopad 2017 | Oslo, Norsko | W10 | tvrdý (h) | Shaline-Doreen Pipová | Ina Kaufingerová Anette Munozovová |
6–4, 5–7, [10–3] |
2. | září 2018 | Clermont-Ferrand, Francie | W10 | tvrdý (h) | Isabella Šinikovová | Manon Arcangioliová Shérazad Reixová |
6–2, 7–5 |
3. | listopad 2022 | Solarino, Itálie | W15 | Carpet | Lian Tranová | Giulia Crescenziová Miriana Tonová |
6–2, 6–2 |
4. | listopad 2022 | Lousada, Portugalsko | W15 | tvrdý (i) | Océane Babelová | Celia Cerviño Ruizová Tess Sugnauxová |
7–6(7–3), 5–7, [10–2] |
5. | únor 2023 | Monastir, Tunisko | W15 | tvrdý | Chantal Sauvantová | Tilwith Di Girolamiová Patricija Paukštytė |
7–5, 6–2 |
6. | únor 2023 | Monastir, Tunisko | W15 | tvrdý | Nahó Satóová | Eleni Christofiová Paris Corleyová |
6–2, 6–1 |
7. | květen 2023 | Pörtschach, Austria | W15 | antuka | Chantal Sauvantová | Valerija Olianovská Linda Ševčíková |
bez boje |
8. | červenec 2023 | Santo Domingo, Dominikánská republika | W25 | antuka | Xenija Laskutovová | Noelia Bouzo Zanottiová Martina Capurro Tabordová |
6–4, 3–6, [10–3] |
9. | leden 2024 | Naples, Spojené státy | W35 | antuka | Marie Benoîtová | Majuka Aikawová Sü Ťie-jü |
6–7(6), 6–2, [10–8] |
10. | červenec 2024 | Řím, Itálie | W75 | antuka | Vasanti Šindeová | Matilde Paolettiová Beatrice Ricciová |
4–6, 6–4, [10–7] |
Finále na juniorském Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra juniorek: 1 (0–1)
[editovat | editovat zdroj]Stav | rok | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2018 | Wimbledon | tráva | Iga Świąteková | 4–6, 2–6 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leonie Küng na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Leonie Küngová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 24. září 2024
- ↑ a b c Leonie Küngová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 24. září 2024
- ↑ a b c Leonie Kung Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Teenager Kung storms into Hua Hin final with Hibino victory [online]. WTA Tennis, 2020-08-12 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Swiatek ready for 'next step' after junior Wimbledon win [online]. WTA Tour, Inc., 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Linetteová v Hua Hinu zastavila senzaci Küngovou a má druhý titul [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-16 [cit. 2020-03-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Leonie Küngová na Wikimedia Commons
- Leonie Küngová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Leonie Küngová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Leonie Küngová na Instagramu