Leo von Bilinski

Leo von Bilinski
Leo von Bilinski
Poslanec Haličského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1883 – ???
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1883 – 1912
Ministr financí Předlitavska
	Ve funkci:; 30. září 1895 – 30. listopadu 1897
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Kazimír Badeni
	Ve funkci:; 10. února 1909 – 9. ledna 1911
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Richard Bienerth
Ministr financí Rakouska-Uherska
	Ve funkci:; 1912 – 1915
Panovník	František Josef I.
Člen Panské sněmovny
	Ve funkci:; 1900 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Ministr financí Polska
	Ve funkci:; 1919 – 1919
Stranická příslušnost
Členství	Polský klub
Narození	15. června 1846; Zališčyky; Rakouské císařství
Úmrtí	14. června 1923 (ve věku 76 let) nebo 15. února 1923 (ve věku 76 let); Vídeň; Rakousko
Profese	ekonom, pedagog, politik a bankéř
Ocenění	velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska; Řád železné koruny
Commons	Leon Biliński
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leo von Bilinski, též Leon von Bilinski nebo Leon Biliński (15. června 1846 Zališčyky – 14. června 1923 Vídeň), byl polský (haličský) a rakousko-uherský, respektive předlitavský šlechtic a politik, koncem 19. století ministr financí Předlitavska ve vládě Kazimíra Badeniho, v letech 1909–1911 ještě ministr financí ve vládě Richarda Bienertha.

Biografie

Po dokončení vysokoškolských studií v roce 1862 nastoupil jako úředník ve Lvově. Působil jako docent (od roku 1874 coby profesor) politické ekonomie na Lvovské univerzitě. V letech 1879–1880 byl jejím rektorem.^[2]

Od roku 1883 zasedal jako poslanec haličského zemského sněmu a roku 1883 nastoupil i do vídeňské Říšské rady (celostátní parlament)^[2], kde reprezentoval městskou kurii v Haliči, obvod Stanislavov, Tysmenicja atd. Poslanecký slib složil 7. dubna 1883. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1885 a volbách do Říšské rady roku 1891 (opět městská kurie, obvod Stanislavov, Tysmenicja atd.). Rezignace na jeho poslanecký mandát byla oznámena na schůzi 26. dubna 1892.^[3] Během druhé poloviny existence vlády Eduarda Taaffeho prosazoval spolupráci polských poslanců s německou většinou a v roce 1890 odmítal český kritický postoj k Trojspolku.^[2]

Jeho politická kariéra vyvrcholila od konce 19. století za vlády Kazimíra Badeniho, v níž se stal ministrem financí Předlitavska. Funkci zastával v období 30. září 1895 – 30. listopadu 1897. Kromě toho byl zpočátku pověřen i řízením Ministerstva pro haličské záležitosti (do nástupu Edwarda Rittnera).^[4] Jako ministr se podílel na obnově vyrovnání mezi Předlitavskem a Uherskem, prosadil daňovou reformu. Po odchodu z vlády pracoval až do roku 1909 jako guvernér Oesterreichisch-ungarische Bank – rakousko-uherské centrální banky.^[2]

Mezitím byl dále aktivní na parlamentní úrovni. Znovu byl do Říšské rady zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1897 (městská kurie, obvod Stanislavov, Tysmenicja atd.).^[3] Zde nyní podporoval spolupráci konzervativní pravice, katolické lidové strany a Poláků. Byl rovněž stoupencem česko-německé dohody.^[2] V únoru 1900 přešel jako doživotní člen do Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).^[3]

Do poslanecké sněmovny (dolní komory) se ovšem vrátil ve volbách do Říšské rady roku 1907 (obvod Halič 21).^[3] Roku 1911 se stal předsedou klubu polských poslanců (Polský klub) v Říšské radě. Od roku 1907 opětovně zasedal i v haličském zemském sněmu.^[2] Vrátil se i do vládních funkcí. Ve vládě Richarda Bienertha zastával od 10. února 1909 do 9. ledna 1911 opět post ministra financí Předlitavska.^[5] Z vlády odešel pro neshody s parlamentem i polským poslaneckým klubem.^[2]

Ve volbách do Říšské rady roku 1911 obhájil parlamentní křeslo. Poté, co roku 1912 rezignoval, ho v Říšské radě nahradil Roman Krogulski.^[6] V roce 1912 totiž usedl na post Ministra financí Rakouska-Uherska, tedy společného ministra pro obě poloviny říše, jehož faktickou rolí byla finanční správa společně spravované Bosny a Hercegoviny. V roce 1914 nedoporučoval cestu Františka Ferdinanda d'Este do Sarajeva. Po atentátu ovšem podpořil tvrdý postup Rakouska-Uherska vůči Srbsku, který pak vedl k vyhlášení války.^[2]

Po roce 1918 se krátce uchýlil do Vídně, kde se výrazněji veřejně neangažoval. Roku 1919 ho ovšem povolal Józef Piłsudski do nově samostatného Polska, kde se Bilinski v roce 1919 nakrátko stal ministrem financí Polska ve vládě Ignacy Jana Paderewského. Po odchodu z vlády opět přesídlil do Vídně. Zde působil jako prezident nově zřízené Polnisch-Österreichische Bank. Zasedal také ve výboru pro likvidaci centrální banky zaniklého Rakouska-Uherska.^[2]

Odkazy

Reference

↑ S přestávkami.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, B, s. 84-85. [online]. biographien.ac.at [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b ^c ^d Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 588.
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590.
↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&size=45&page=236

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Leo von Bilinski na Wikimedia Commons

[1] S přestávkami.

[Biographien-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, B, s. 84-85. [online]. biographien.ac.at [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. (německy)

[alex.onb.ac.at-3] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[4] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 588.

[5] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590.

[6] ttps://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&size=45&page=236

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Vláda Kazimíra Badeniho (1895–1897)

Předseda vlády Předlitavska	Kazimír Badeni (30. září 1895 – 30. listopadu 1897)

Ministři Předlitavska	Kazimír Badeni (vnitro; správce) • Leo von Bilinski (finance) • Paul Gautsch (kult a vyučování) • Johann Nepomuk Gleispach (spravedlnost) • Hugo Glanz von Eicha (obchod) • Johann Ledebur-Wicheln (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Emil von Guttenberg (železnice) • Leo von Bilinski (haličské záležitosti; správce) •→ Edward Rittner (haličské záležitosti)

Společní ministři Rakousko-Uherska	Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) • Edmund von Krieghammer (válka) • Benjámin Kállay (finance)

Vláda Richarda Bienertha (1908–1911)

Předseda vlády Předlitavska	Richard von Bienerth (15. listopadu 1908 – 28. června 1911)

Ministři Předlitavska	Guido von Haerdtl (vnitro) •→ Max Wickenburg (vnitro) • Adolf von Jorkasch-Koch (finance; správce) •→ Leo von Bilinski (finance) •→ Robert Meyer (finance) • Josef Kaněra (kult a vyučování; správce) •→ Karl von Stürgkh (kult a vyučování) • Robert von Holzknecht (spravedlnost; správce) •→ Viktor von Hochenburger (spravedlnost) • Viktor Mataja (obchod; správce) •→ Richard Weiskirchner (obchod) • Albín Bráf (zemědělství) •→ Josef von Pop (zemědělství; správce) •→ Adalbert von Widmann (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Zdenko von Forster (železnice; správce) •→ Ludwig Wrba (železnice) •→ Stanisław Głąbiński (železnice) •→ Victor von Röll (železnice; správce) • Max Wickenburg (veřejné práce; správce) •→ August von Ritt (veřejné práce) •→ Karel Marek (veřejné práce) • Dawid Abrahamowicz (haličské záležitosti) •→ Władysław Dulęba (haličské záležitosti) •→ Wacław Zaleski (haličské záležitosti) • Jan Žáček (český krajan) • Gustav Schreiner (německý krajan)

Společní ministři Rakousko-Uherska	Alois Lexa von Aehrenthal (zahraniční věci) • Franz Xaver von Schönaich (válka) • István Burián (finance)