Přeskočit na obsah

Kulomet typu 11. roku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Taisho 11 (11-nen šiki)
…s příslušenstvím: Trojnožka, náhradní hlaveň, krabička s nábojovými pásky…
…s příslušenstvím: Trojnožka, náhradní hlaveň, krabička s nábojovými pásky…
Typlehký kulomet
Místo původuJaponsko Japonské císařství
Historie služby
Ve službě1922–1945
Válkydruhá světová válka; Druhá čínsko-japonská válka
Historie výroby
KonstruktérKijiro Nambu
Navrženo1922
Výroba19221941
Vyrobeno kusů29 000
Základní údaje
Hmotnost10,2 kg
Délka1105 mm
Délka hlavně448 mm
Obsluha1 střelec + kdokoliv jako pomocný nabíječ
Typ náboje6,5×50 mm Arisaka
Ráže6,5 mm
Princip střelbyodběr plynů z hlavně
Kadence500 střel/min
Úsťová rychlost736 m/s
Účinný dostřelcca 1500 m
Zásobování municíaž 6 pásků (30 nábojů)

Kulomet Taisho 11 (十一年式軽機関銃 11-nen šiki kikandžú) byl lehký kulomet Japonské císařské armády navržený podle francouzských kulometů. Byl používán zejména mezi lety 1937–1945 na území Číny. Mimo Japonců byl ve výzbroji kolaborantů s Japonskem a partyzánů.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Vnější design zbraně je odvozen z francouzského kulometu Hotchkiss Mle 1909. Hlaveň je masivní, vzduchem chlazená a kvůli lepšímu odvádění tepla žebrovaná. Nezávislá napínací páka je umístěna na levém boku zbraně. Pažba je excentrická (vyhnutá doprava), aby vyvažovala těžký podávací mechanismus na levé straně a také kvůli mířidlům umístěným mimo osu hlavně vpravo. Kulomet fungoval na principu odběru plynů z hlavně, měl dlouhý píst (nosič závorníku spojen s pístem). Uzamčení závěru je řešeno kyvnou závorou (odvozeno z Hotchkiss Mle 1914). Nabíjecí mechanismus zbraně je poměrně unikátní, jeho základem je podávací zařízení z Hotchkissova kulometu, které původně posunovalo nábojové rámečky do zbraně, s tím rozdílem že nad ním je "násypka" do které se vkládají nábojové pásky do pušky Arisaka typ 38 prostor násypky pojal až 6 ráměčků po pěti nábojích. Vršek násypky kryje víko, které silnou pružinou přitláčí náboje k podavači. Tento originální způsob zásobování municí měl tu výhodu, že kterýkoli voják vybavený standardní opakovací puškou mohl zásobovat kulomet vlastní municí, čímž se usnadňovala doprava munice ke kulometu na bojišti, další výhodou bylo, že se ke kulometu dalo rychle a průběžně doplňovat střelivo. Nevýhodou zbraně je, že používala olejované střelivo (na vrchu zbraně vedle násypky je víčko olejového zásobníku) a proto trpěla na nečistoty, které se do zbraně dostávali nejčastěji při nabíjení.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]