Přeskočit na obsah

Královský palác Venaria

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Královský palác Venaria
(Reggia di Venaria Reale )
Účel stavby

lovecký zámek, později královský palác

Základní informace
ArchitektAmedeo di Castellamonte
Výstavba1675
Přestavba1699
StavitelGariel
StavebníkKarel Emanuel II. Savojský
Poloha
AdresaPiazza della Repubblica, 4 - Venaria Reale, Piazza della Repubblica 4, 10078 Venaria Reale, Piazza della Repubblica 4, 10078 a Piazza Della Repubblica 4, 10078 Venaria Reale, Torino, ItálieItálie Itálie
Souřadnice
Královský palác Venaria
Královský palác Venaria
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Královský palác Venaria (italsky Reggia di Venaria Reale) je bývalá královská rezidence se zahradami nacházející se ve Venaria Reale, nedaleko Turína v regionu Piemont v severní Itálii. Je jednou ze savojských rezidencí, které byly v roce 1997 zapsány do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Palác je rozlohou 80 000 m2 jedním z největších na světě.

Historie a popis

[editovat | editovat zdroj]

Název pochází z latinského Venatio Regia, což znamená „královský lov“. Savojský vévoda Karel Emanuel II. si přál mít základnu pro své lovecké výlety v turínských kopcovitých rašeliništích, proto v roce 1658 pověřil architekta Amedea di Castellamont jejím vytvořením. Poté, co se v roce 1663 ujal Karel Emanuel vlády nad savojským vévodstvím, měl se palác stát také luxusním sídlem Savojského domu i památníkem jeho samotného a jeho manželky Marie Johanny Savojské, která se za něj provdala v roce 1665.

Hlavní práce na výstavbě areálu byly dokončeny v roce 1675, kdy Karel Emanuel zemřel. Jeho manželka a pak i syn Viktor Amadeus II. v díle pokračovali. V roce 1693 během války o Falcké dědictví, do které se zapojilo i Savojsko, francouzské jednotky bojující za Ludvíka XIV. některé budovy zničily. Po roce 1699 nechal Viktor Amadeus II. palác znovu přestavět; vzorem měl být Versailleský palác. Projekt vedl Michelangelo Garove, součástí byla i úprava zahrad ve francouzském stylu.

Další škody byly způsobeny při obsazení francouzskými vojsky během obléhání Turína v roce 1706. Po smrti Garova dostal projekt na starost v roce 1716 Filippo Juvarra. Ten dokončil kapli sv. Huberta, Velkou galerii (Galleria Grande), oranžerii a stáje, a povýšil palác, který se mezitím stal v roce 1720 i sídlem sardinského krále, na mistrovské barokní dílo.

V roce 1739, tři roky po smrti Juvarry, pověřil Karel Emanuel III. dalšími úpravami Benedetta Alfieriho a palác byl opět rozšířen o nové stáje, galerie a podpůrné budovy. Za vlády Viktora Amadea III. a Karla Emanuela IV. palác nadále sloužil královskému dvoru, dokud se Karel Emanuel IV. v roce 1798 nemusel stáhnout na Sardinii a starý režim tak skončil.

Za napoleonských válek byl celý komplex přeměněn na kasárna a byl pak používán pro vojenské účely. Ze zahrad se stalo cvičiště. Až v roce 1978 (i díky televiznímu pořadu Federica Zeriho) předala italská armáda areál do majetku ministerstva kultury a byla připravována jeho renovace. Restaurátorské práce byly zahájeny v roce 1999 a patřily k největším projektům tohoto druhu v evropské historii (práce v hodnotě více než 280 milionů eur umožnily opravu 250 000 m2 podlahové plochy budov, 1 000 fresek, 9 500 m2 štuk, 800 000 m2 zahradní plochy). Pro veřejnost byl areál otevřen v roce 2007 a od té doby se stal významnou turistickou atrakcí a výstavním prostorem.

Celý komplex zahrnuje zámek a zámecký park o rozloze asi 80 ha. Vstup do areálu z městečka Venaria Reale je na západní straně Náměstí Republiky (Piazza della Repubblica). Na jižní straně tohoto náměstí je kaple svatého Huberta (Chiesa di Sant'Uberto). Hlavní budovy paláce obklopují čestný dvůr s tzv. Jelení fontánou (Fontana del Cervo). Asi 1,5 km dlouhá osa areálu pokračuje záadním směrem přes hlavní palác s Dianiným sálem (Sala di Diana) přes zahradní terasu upravenou ve francouzském stylu k bývalé Herkulově fontáně (Fontana d'Ercole) a pak dlouhým vodním kanálem k dnes již neexistujícímu Dianině chrámu.

V jižnější polovině areálu i po obou stranách vodního kanálu jsou další zahrady upravené rovněž ve francouzském stylu a je tu i rozhledna (Fantacasino). Severně od budov paláce je velká (asi 250 × 50 m) obdélníková vodní plocha (Peschiera).

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Reggia di Venaria Reale na italské Wikipedii a Palast von Venaria Reale na německé Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]