Kondrac
| Kondrac | |
|---|---|
.jpg) Centrum obce s kostelem svatého Bartoloměje | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vlašim |
| Obec s rozšířenou působností | Vlašim (správní obvod) |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°40′2″ s. š., 14°53′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 527 (2024)[1] |
| Rozloha | 12,77 km²[2] |
| Nadmořská výška | 416 m n. m. |
| PSČ | 258 01 |
| Počet domů | 192 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kondrac 3 258 01 Vlašim obec@kondrac.cz |
| Starosta | Ing. Jiří Procházka |
| Oficiální web: www | |
  Kondrac | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 529931 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kondrac se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Žije zde 527[1] obyvatel.
Ve vzdálenosti 4 km severně leží město Vlašim, 19 km severozápadně město Benešov, 33 km jihozápadně město Tábor a 33 km západně město Sedlčany.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka pochází z roku 1318, kostel sv. Bartoloměje je však datován již do století dvanáctého. Kondrac náležela několika majitelům. Od počátku 17. století patřila výhradně majitelům vlašimského panství. Tvrz v Kondraci stávala nedaleko domu číslo 37. Roku 1550, když Kondrac koupil Kryštof Skuhrovský ze Skuhrova, byla tvrz již pustá. Roku 1735 z ní zbyla už jen zřícenina a kámen z ní dělníci používali na opravu kostela. Kdy zanikla úplně, není známo. V prostoru obce Kondrac se na počátku osídlení těžilo stříbro a zlato.[4]
Během třicetileté války byla také Kondrac poničena. Po ní roku 1665 zde bylo 18 statků usedlých a 13 pustých. O sto let později roku 1788 měla Kondrac 28 čísel, Dub 19, Krasovice 13, Vracovice 40. Za dalších čtyřicet let roku 1822 stálo v Kondraci 37 domů a v nich žilo 227 obyvatel, Dub 23 domů 168 obyvatel, Krasovice 4 domy 28 obyvatel, Vracovice 48 domů 330 obyvatel. V polovině 19. století čítala Kondrac 42 domů, 286 obyvatel, Dub 23 domů 210 obyvatel, Krasovice 13 domů 94 obyvatel a Vracovice 51 domů s 364 obyvateli.
Po vysvěcení na kněze v roce 1415 zde nakrátko působil jako farář duchovní vůdce Tábora, Mikuláš z Pelhřimova, též Mikuláš Biskupec zvaný. Narodil se zde kněz Karel Navrátil (1830–1887), autor spisů o několika pražských kostelích, a Michal Navrátil (1861–1931), spisovatel a redaktor životopisných a místopisných publikací (rodnému kraji se věnují např. jeho Dějiny Kondrace pod Blaníkem a Dějiny kovářů na panství Vlašimském).
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[5]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
- 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
- 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V obci Kondrac (přísl. Dub, Krasovice, 700 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] bednář, cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Kondraci, 2 hostince, 2 kováři, mlýn, 2 pojišťovací jednatelství, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím,, Kampelička spořitelní a záložní spolek pro Kondrac, Spořitelní a záložní spolek pro osadu Kondrackou, 2 trafiky, 2 truhláři, velkostatkář Karel Auersperg, obchod se zvěřinou a drůbeží.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Bartoloměje
[editovat | editovat zdroj]Kostel svatého Bartoloměje na návsi je prastará stavba původně románského slohu z doby po roce 1200. Z té doby se zachovala loď se dvěma kruhovými vížkami nad průčelím. Kolem roku 1380 přistavěn gotický chór se sakristií. V husitských válkách kostel velice zchátral. Původní sloh se udržel až do roku 1735, kdy byla provedena oprava střechy, byl vybourán čelní vchod, zvětšena okna a zhotovena barokní kruchta. Později byla vybudována dřevěná věž pro velký zvon mezi zděnými věžemi.
V roce 1918 udeřil blesk do této dřevěné věže a kostel vyhořel. Zvon zavěšený ve zvonici při pádu z prohořelé stolice prorazil dřevěný strop a spadl na barokní klenbu románské tribuny v přízemí. Stopy po požáru jsou dodnes patrny v poškození vnitřních pilířů ve střední části tribuny v patře. Po opravě již nebyla dřevěná věž postavena. Další opravy se prováděly od roku 1972 do roku 1983. Cenný barokní oltář a kazatelna pocházejí z kostela svatého Jan Křtitele ze zatopených Dolních Kralovic.
Na tribuně a stěnách lodi jsou zbytky románské nástěnné malby z legendy o neznámém světci, které jsou cennou a důležitou památkou románského monumentálního malířství. Na jižní straně pod kruchtou se zachoval románský tesaný portálek s jemnou ornamentální výzdobou („diamantování“).[12]
Farní muzeum
[editovat | editovat zdroj]Farní muzeum bylo otevřeno v roce 2010, je jediným svého druhu v České republice. Areál s hospodářským zázemím, márnicí a románským kostelem sv. Bartoloměje vystavuje autentický interiér fary z přelomu 19. a 20. století. V hlavní budově je také řemeslná dílna s možností výroby svíček, ručního papíru či tisku obrázků s dobovou tematikou svatých.
U fary se nachází bylinková zahrádka vysazená z rostlin se symbolickým církevním významem. Je v ní nejen místo pro odpočinek, ale také výběh pro ovce, které k farnímu hospodářství kdysi nepochybně patřily.
Expozice
[editovat | editovat zdroj]
Farní muzeum obsahuje tři expozice. První a zároveň největší expozice se nachází přímo v budově muzea a zobrazuje život venkovského duchovenstva na přelomu 19. a 20. století. Návštěvník zde spatří kuchyň s kachlovými kamny, osobní pokoj pana faráře, farní sál, kancelář, chlebovou pec i zrekonstruované půdní prostory. Další dvě expozice jsou nainstalovány v budově bývalé márnice, která se nachází na hřbitově v těsné blízkosti kostela sv. Bartoloměje. V jedné místnosti jsou prezentovány údaje o historii kondrackého kostela, maketa původního románského kostelíčku a model obce, jak pravděpodobně vypadala v roce 1841. Druhá místnost ukrývá informace týkající se pohřbívání.
Členění obce
[editovat | editovat zdroj]Obec se skládá ze tří částí:
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/125 Kolín - Vlašim - Kondrac - Louňovice pod Blaníkem - Mladá Vožice.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, České Budějovice, Kácov, Kolín, Louňovice pod Blaníkem, Mladá Vožice, Načeradec, Pacov, Postupice, Praha, Tábor, Vlašim, Votice.
Turistika
[editovat | editovat zdroj]- Cyklistika – Obcí vedou cyklotrasy č. 101 Český Šternberk - Vlašim - Kondrac - Louňovice pod Blaníkem, č. 8163 Louňovice pod Blaníkem - Veliš - Kondrac, č. 8164 Kondrac - Vracovice - Křížov.
- Pěší turistika – Obcí vede turistická trasa
Vlašim - Kondrac - Velký Blaník - Louňovice pod Blaníkem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historie obce [online]. Kondrac: Obecní úřad [cit. 2017-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-11.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 600. (česky a německy)
- ↑ Poche, Umělecké památky Čech II., str. 93n.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Kondrac, s. 98–99.
- E. Poche a kol., Umělecké památky Čech II. Praha 1980.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kondrac na Wikimedia Commons - Kondrac v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Stránky Obecní knihovny v Kondraci
- Oficiální stránky farního muzea
