Přeskočit na obsah

Koleta z Corbie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatá Koleta
Řeholnice
Narození13. ledna 1381
Corbie, Francie
Úmrtí6. března 1447
Gent, Belgie
Svátek6. březen
Místo pohřbeníPoligny
Místo působeníBesançon
Státní občanstvíFrancie
ŘádŘád svatého Benedikta a Chudé sestry svaté Kláry
Vyznáníkatolická církev
Blahořečena23. ledna 1740
Svatořečena24. května 1807
Uctívána církvemiřímskokatolická církev
Významné zasvěcené kostelyGent, Paříž
Patronkouklarisek, tesařů, služebných
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koleta z Corbie, rodným jménem Nicolette Boillet (13. ledna 1381 v Corbie6. března 1447 v Gentu) je francouzská světice. Je patronkou klarisek, tesařů, služebných a je vzývána jako přímluvkyně šťastného porodu, při neplodnosti a při bolestech hlavy, očí i jako pomocnice při horečce.

Narodila se v roce 1381 v městečku Corbie ve francouzské Pikardii v rodině tesaře a v roce 1398 osiřela. Jejím poručníkem se stal opat zdejšího benediktinského kláštera, kde její otec dělal tesaře. Opat Raoul de Roye ji vedl k duchovnímu životu. Stala se bekyní a od roku 1402 žila jako poustevnice. Několikrát se jí zjevil sv. František a žádal ji, aby reformovala jeho řád. V roce 1406 proto navštívila papeže Benedikta XIII., který schválil její reformní plán na obnovení původních přísnějších regulí svaté Kláry a jmenoval ji abatyší všech klášterů, které založí nebo zreformuje.

Koleta zpočátku neměla se svou reformou úspěch. Její přísnou řeholí sv. Kláry kritizovaly řeholnice v jejím rodném Corbie. Odešla proto do Besançonu, kde v roce 1410 založila první reformní klášter a poté postupovala její obnova rychlejším tempem, především v krajích Franche-Comté, Artois a v jižním Německu. Koleta sama založila 17 klášterů ve Francii a ve Flandrech a mnoho dalších reformovala, takže když umírala, hlásilo se prý k její reformě na 140 klášterů.

Beatifikační proces začal sice už v roce 1472, ale blahořečena byla až roku 1740 papežem Klementem XII. V roce 1783 bylo její tělo převezeno z Gentu do Poligny. Za svatou ji prohlásil papež Pius VII. v roce 1807.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]