Přeskočit na obsah

Kniha tří znaků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kniha tří znaků
AutorYinglin Wang a Stanislas Julien
Původní název三字經 a San-Tseu-King
Jazykklasická čínština a francouzština
Žánrnonfikce a traktát
VydavatelGeorg
Datum vydání1873
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kniha tří znaků[1] (čínsky v českém přepisu San-c’-ťing, pchin-jinem Sānzìjīng, znaky zjednodušené 三字经, tradiční 三字經) je čínská čítanka ze 13. století. Jejím autorem je nejspíše učenec a státník Wang Jing-lin. Je sestavena se střídavě rýmovaných tříznakových veršů. S Textem o tisíci znacích a knihou Sto rodinných jmen patřila mezi nejpopulárnější čínské slabikáře.

Kniha tří znaků je připisována čínskému sungskému filozofu a učenci Wang Jing-linovi (王應麟, 1223–1296). Je to soubor střídavě rýmovaných tříznakových veršů.[1] Verše jsou seskupeny do čtyřverší, Celkem má 1068 znaků v 356 verších, plus tři znaky nadpisu.[2] V souladu s neokonfuciánskou filozofií čítanka začíná Menciovou tezí o vrozeně dobré lidské přirozenosti, načež různými způsoby dokazuje důležitost a nutnost učení se. Poté uvádí nejdůležitější znalosti různých oborů, od přírodní filozofie a aritmetiky po etiku a historii.[2]

Kniha sloužila jako slabikář pro výuku čínského písma. S Textem o tisíci znacích a Sto rodinných jmen tvořila do 20. století triádu „Tři, sto, tisíc“ nejrozšířenějších čínských slabikářů.[1][2] Na Tchaj-wanu i pevninské Číně je při výuce předškoláků i žáků prvních tříd používána i v 21. století, žáci se jí učí nazpamět a sborově ji recitují.[2]

  1. a b c LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 284. 
  2. a b c d КОБЗЕВ, А.И. Сань цзы цзин [online]. Синология.Ру: история и культура Китая, 2009-2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]