Přeskočit na obsah

Károly Kisfaludy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Károly Kisfaludy
Narození5. února 1788
Tét, Rakouské císařství (Uhersko)
Úmrtí21. listopadu 1830 (ve věku 42 let)
Pešť, Rakouské císařství (Uhersko)
Příčina úmrtítuberkulóza
Místo pohřbeníKerepesi temető, dnes Budapešť
PseudonymZorday
Povolánídramatik a prozaik, malíř
Národnostmaďarská
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Literární hnutíromantismus
PříbuzníSándor Kisfaludy, bratr
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Károly Kisfaludy (5. února 1788, Tét – 21. listopadu 1830, Pešť, nyní Budapešť) byl maďarský dramatik a prozaik, vůdčí představitel první maďarské romantické generace a zakladatel maďarského národního dramatu. Jeho starším bratrem byl básník Sándor Kisfaludy.[1][2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze šlechtické rodiny. Narodil se jako nejmladší z osmi dětí, jeho matka při porodu zemřela. Roku 1804 nastoupil na vojenskou akademii v Rábu a během napoleonských válek sloužil v Itálii, Srbsku a Bavorsku. Domů se roku 1811 vrátil jako poručík. Prožil nešťastnou lásku, a protože měl již od mládí neshody s otcem, bydlel u své vdané sestry. Vystudoval malířství na Akademii výtvarných umění ve Vídni, pak žil v Itálii a ve Sremsku a teprve roku 1817 se trvale usídlil v Pešti. Dlouho se rozhodoval, zda bude malířem, nebo básníkem a dramatikem.[2]

Kisfaludyho portrét od Gustava Morelliho

První literární díla začal psát již během služby v armádě, úspěch mu však přinesla až divadelní hra Ilka z roku 1819. Následovala další dramata, z nichž mnohá byla přeložena do němčiny a hrána ve Vídni. Svůj styl zdokonaloval pod vlivem Ference Kazinczyho a vypracoval si vlastní literární postupy inklinující k romantismu. Ve spolupráci se svým starším bratrem, básníkem Sándorem Kisfaludym, založil roku 1822 almanach Aurora, kolem kterého se soustředili nastupující maďarští romantičtí autoři jako József Bajza, Ferenc Toldy, Mihály Vörösmarty nebo Gergely Czuczor. Almanach, do kterého přispíval svými prozaickými texty, redigoval až do své smrti. Zemřel na tuberkulózu roku 1830. Na jeho počest byla roku 1836 založena v Pešti Kisfaludyho společnost (Kisfaludy Társaság), která patřila k nejvýznamnějším literárním institucím v Uhrách.[2]

Ve svém díle, prodchnutém vlasteneckým a demokratickým smýšlením, podal pravdivý obraz soudobé uherské společnosti, kritizoval omezenost a přízemnost venkovské šlechty i inteligence a podařilo se mu přiblížit maďarskou literaturu lidu. Jako autor divadelních her psal především vlastenecká dramata. Z veseloher vynikají hry na soudobé náměty. Psal také povídky, epigramy a humoristické i satirické příběhy a zasloužil se o rozvoj nových literárních žánrů, jako je například balada. Kromě toho, že je považován za zakladatele maďarského národního dramatu, je rovněž zakladatelem maďarské humoristické školy.[3][4]

Výběrová bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
Almanach Aurora z roku 1822
Kisfaludyho hrob v Budapešti
  • Hadi ének Olaszországban (1805, Vojenská píseň v Itálii), báseň.
  • Szécsi Mária (1817, Mária Szécsi), drama.
  • A kérők (1817, Nápadníci), komedie ze současnosti, hráno 1819.
  • Stibor vajda (1818, Vojvoda Stibor), tragédie, česky v prozaickém přepisu jako Provinění a trest.
  • A tatárok Magyarországon (1819, Tataři v Uhrách), historická divadelní hra.
  • Ilka (1819), historická divadelní hra.
  • A pártütők (1819, Vzbouřenci), komedie.
  • Irena (1820, Irena), tragédie.
  • Tollagi Jónás viszontagságai (1823, 1827, 1831, Útrapy Jonáše Tollagiho), třídílý cyklus cyklus novel s prvky realismu.
  • Sulyosdi Simon (1823, Simon Sulyosdi), povídka.
  • Mohács (1824, Moháč), vlastenecká elegie.
  • Sulyosdi Simon (1824, Simon Sulyosdi), satirická povídka.
  • Mit csinál a gólya? (1824, Co dělá čáp?), satirická povídka.
  • Sok baj semmiért (1825, Mnoho problémů pro nic), satirická povídka.
  • Tihamér (1825), historická novela.
  • A fehér köpönyeg (1826, Bílý plášť), satirická povídka,
  • Szeget szeggel (1827, Klín klínem), jednoaktovka.
  • Csalódások (1828, Omyly), komedie.
  • Hűség próbája (1828, Zkouška věrnosti), jednoaktovka.
  • Kénytelen jószívűség (1828, Nucená dobrosrdečnost), jednoaktovka.
  • Áltudósok (1829, Falešní vědci), jednoaktovka.
  • Karácsonyéj (1829. Vínoční noc), balada, česky jako Štědrý večer.
  • A fösvény vagy Nem mehet ki a szobából (1829, Lakomec aneb Nemohl z pokoje ven), jednoaktovka.

Galerie Kisfaludyho obrazů

[editovat | editovat zdroj]
  • Přístav v měsíčním svitu
    Přístav v měsíčním svitu
  • Ossianův smutek
    Ossianův smutek
  • Milenci
    Milenci
  • Ztroskotání
    Ztroskotání
  • Noční bouře
    Noční bouře
  • Svatý Ladislav v bitvě u Cserhalomu
    Svatý Ladislav v bitvě u Cserhalomu

Filmové adaptace

[editovat | editovat zdroj]

České překlady

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b RÁKOS, Petr, a kol. Slovník spisovatelů - Maďarsko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1971. 386 s. cnb000160225. S. 179–180. 
  2. ↑ a b c Encyclopedia - Theodora.com. theodora.com [online]. [cit. 2019-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-31. 
  3. ↑ HEGEDÜS, Géza. A magyar irodalom arcképcsarnoka on Magyar Elektronikus Könyvtár, S. 127-128
  4. ↑ Kisfaludy, Károly - Encyclopaedia Beliana
  5. ↑ Lumír 1856 - Moravská zemská knihovna
  6. ↑ Časopis Musea království Českého 1858 - Národní muzeum

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Károly_Kisfaludy&oldid=24261277“