Přeskočit na obsah

Juan Mónaco

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Juan Mónaco
Juan Mónaco na French Open 2015
Juan Mónaco na French Open 2015
PřezdívkaPico
StátArgentinaArgentina Argentina
Datum narození29. března 1984 (40 let)
Místo narozeníTandil, Argentina
BydlištěBuenos Aires, Argentina
Výška185 cm
Hmotnost77 kg
Profesionál od2002
Ukončení kariéry2017
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek8 084 437 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů342–271
Tituly9 ATP, 1 challenger, 5 Futures
Nejvyšší umístění10. místo (23. července 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2008, 2010)
French Open4. kolo (2007, 2012)
Wimbledon3. kolo (2012, 2013)
US Open4. kolo (2007, 2011)
Čtyřhra
Poměr zápasů84–121
Tituly3 ATP
Nejvyšší umístění41. místo (5. ledna 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2009)
French Openčtvrtfinále (2014)
Wimbledon1. kolo (2005, 2009)
US Opensemifinále (2008)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231117a17. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juan Mónaco (* 29. března 1984 Tandil) je bývalý argentinský profesionální tenista, který na mužský okruh vstoupil v roce 2002. Ve své kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour devět turnajů ve dvouhře a tři ve čtyřhře. Na challengerech ATP získal jeden a na okruhu ITF pak pět titulů ve dvouhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2012 na 10. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2009 na 41. místě.

V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2004 dubnovým čtvrtfinále Světové skupiny proti Bělorusku, v němž podlehl Vladimiru Volčkovovi. Do roku 2013 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 8–8 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře. Ve finále Davis Cupu 2011 prohrál dvouhru s Rafaelem Nadalem po setech 1–6, 1–6 a 2–6. Argentina salátovou mísu nezískala, když Španělsku podlehla 1:3.

Konec kariéry oznámil v květnu 2017.[1]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Tenis začal hrát v šesti letech.

Na okruhu ITF debutoval v sezóně 2002. Premiérový titul vyhrál 12. února 2002 v jamajském Montego Bay, turnaji kategorie Futures 20, když ve finále zdolal Paraguayce Francisca Rodrigueze. Rok 2002 zakončil na 470. příčce světové klasifikace.

První zisk titulu na okruhu ATP zaznamenal v únoru 2007 na turnaji v Buenos Aires, kde ve finále porazil Itala Alessia di Maura ve třech setech. Vítězství na události kategorie ATP 500 Series si připsal na hamburském International German Open 2012 poté, co v boji o titul přehrál německého tenistu Tommy Haase ve dvou sadách.

Argentinu reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde ve dvouhře jako devátý nasazený prohrál ve druhém kole se Španělem Felicianem Lópezem dvakrát 4–6. Zúčastnil se také LOH 2008 v Pekingu, kde nastoupil s Agustínem Callerim do čtyřhry. V úvodní fázi turnaje však nestačili na australskou dvojici Chris Guccione a Lleyton Hewitt, které podlehli až ve třetím rozhodujícím setu 16–18 na gamy.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1984 do argentinské rodiny obchodníka Héctora a architekty Cristiny Mónacových. Má dva sourozence. Za nejoblíbenější povrch uvedl antuku.

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 series (2–1 D)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 series (7–11 D; 3–3 Č)

Dvouhra: 21 (9–12)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. duben 2005 Casablanca, Maroko antuka Argentina Mariano Puerta 4–6, 1–6
Vítěz 1. únor 2007 Buenos Aires, Argentina antuka Itálie Alessio di Mauro 6–1, 6–2
Vítěz 2. květen 2007 Pörtschach, Německo antuka Francie Gaël Monfils 7–6(7–3), 6–0
Vítěz 3. červenec 2007 Kitzbühel, Rakousko antuka Itálie Potito Starace 5–7, 6–3, 6–4
Finalista 2. únor 2008 Viña del Mar, Chile antuka Chile Fernando González bez boje
Finalista 3. květen 2008 Pörtschach, Německo antuka Rusko Nikolaj Davyděnko 2–6, 6–2, 2–6
Finalista 4. únor 2009 Buenos Aires, Argentina antuka Španělsko Tommy Robredo 5–7, 6–2, 6–7(5–7)
Finalista 5. červenec 2009 Båstad, Švédsko antuka Švédsko Robin Söderling 3–6, 6–7(4–7)
Finalista 6. září 2009 Bukurešť, Rumunsko antuka Španělsko Albert Montañés 6–7(2–7), 6–7(5–7)
Finalista 7. únor 2010 Santiago, Chile antuka Brazílie Thomaz Bellucci 2–6, 6–0, 4–6
Finalista 8. listopad 2011 Valencie, Španělsko tvrdý (h) Španělsko Marcel Granollers 2–6, 6–4, 6–7(3–7)
Vítěz 4. únor 2012 Viña del Mar, Chile antuka Argentina Carlos Berlocq 6–3, 6–7(1–7), 6–1
Vítěz 5. duben 2012 Houston, Spojené státy antuka USA John Isner 6–2, 3–6, 6–3
Finalista 9. červenec 2012 Stuttgart, Německo antuka Srbsko Janko Tipsarević 4–6, 7–5, 3–6
Vítěz 6. červenec 2012 Hamburk, Německo antuka Německo Tommy Haas 7–5, 6–4
Vítěz 7. září 2012 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý (h) Francie Julien Benneteau 7–5, 4–6, 6–3
Vítěz 8. březen 2013 Düsseldorf, Německo antuka Finsko Jarkko Nieminen 6–4, 6–3
Finalista 10. srpen 2013 Kitzbühel, Rakousko antuka Španělsko Marcel Granollers 6–0, 6–7(3–7), 4–6
Finalista 11. červenec 2014 Gstaad, Švýcarsko antuka Španělsko Pablo Andújar 3–6, 5–7
Finalista 12. březen 2015 Buenos Aires, Argentina antuka Španělsko Rafael Nadal 4–6, 1–6
Vítěz 9. duben 2016 Houston, Spojené státy antuka USA Jack Sock 3–6, 6–3, 7–5

Čtyřhra: 6 (3–3)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 1. leden 2008 Auckland, Nový Zéland tvrdý Peru Luis Horna Belgie Xavier Malisse
Rakousko Jürgen Melzer
6–4, 3–6, [10–7]
Finalista 1. leden 2008 Viña del Mar, Chile antuka Argentina Máximo González Argentina José Acasuso
Argentina Sebastián Prieto
1–6, 0–3skreč
Vítěz 2. duben 2008 Valencie, Španělsko antuka Argentina Máximo González USA Travis Parrott
Slovensko Filip Polášek
7–5, 7–5
Finalista 2. únor 2009 Costa do Sauípe, Brazílie antuka Argentina Lucas Arnold Ker Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Tommy Robredo
4–6, 5–7
Finalista 3. únor 2013 Viña del Mar, Chile antuka Španělsko Rafael Nadal Itálie Paolo Lorenzi

Itálie Potito Starace

2–6, 4–6
Vítěz 3. leden 2015 Dauhá, Katar tvrdý Španělsko Rafael Nadal Rakousko Julian Knowle

Rakousko Philipp Oswald

6–3, 6–4

Postavení na konečném žebříčku ATP

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 791. 605. 319. 72. 88. 70. 23. 47. 30. 26. 26. 12. 42. 62.
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 713. 491. 552. 295. 159. 423. 288. 43. 110. 110. 179. 180. 141. 153.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan Mónaco na anglické Wikipedii.

  1. Monaco announces retirement from tennis. ESPN.com [online]. 2017-05-15 [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]