Josef Bosáček

Josef Bosáček
	Josef Bosáček na Makové hoře, asi 1933
Narození	17. února 1857; Příbram; Rakouské císařství
Úmrtí	5. září 1934 (ve věku 77 let); Příbram; Československo
Národnost	česká
Vzdělání	Akademie výtvarných umění v Praze
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, zvoník, kostelník
Hnutí	Beuronská umělecká škola
Ovlivněný	Mikoláš Aleš
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Bosáček (17. února 1857 Příbram^[1] – 5. září 1934 Příbram^[2]) byl český malíř, autor množství sgrafit na fasádách domů, realizátor maleb podle návrhů Mikoláše Alše.

Život

Josef Bosáček se narodil v rodině příbramského krejčího Kašpara Bosáčka (1822–1884) a jeho ženy Marie, rozené Kášové.^[1] Josef měl tři starší a dva mladší bratry. Sestra Otýlie zemřela krátce po narození. Tři z jeho bratrů studovali: Vincenc (1851–1918) na kněze, Václav (*1858) vystudoval učitelský ústav a stal se ředitelem škol a příležitostným publicistou^[3], Antonín (*1868) také studoval učitelský ústav.

Josef se nejdříve vyučil pekařem. Věnoval se také své zálibě v kreslení a malování, ve které jej podporoval například učitel, hudebník a malíř Josef Hofmayer. Na studia ale neměl prostředky, a proto v roce 1884 vstoupil k beuronským benediktinům do pražského kláštera Emauzy, který praktikoval malířskou školu tzv. beuronského stylu. Po počátečních potížích se díky přímluvám bratra Václava stal žákem Gabriela Jakuba Wügera, profesora malířské akademie v Římě. Ten ocenil jeho talent a svěřil mu práci na sgrafitech ze života sv. Bernarda. V té době Bosáček vytvořil i obraz Ruth a Noemi, na základě kterého byl roku 1886 přijat na pražskou Akademii výtvarných umění. Studoval u profesora Františka Sequense, Antonína Lhoty a Julia Mařáka. Absolvoval u Maxmiliána Pirnera v oboru Dekorativní a náboženská malba.

Během studií se seznámil s Mikolášem Alšem, se kterým od roku 1889 spolupracoval na realizaci fresek a sgrafit podle Alšových návrhů. V Plzni působil v letech 1896, 1900, 1903–1907, kdy pracoval pro stavitele Rudolfa Štecha. Po jeho smrti a poté, co české stavebnictví opustilo výzdobu domů sgrafity, odešel za svým bratrem, knězem Vincentem Bosáčkem, na Skalku u Mníšku pod Brdy. V roce 1909 byl jeho bratr přeložen na Makovou horu, kde Josef Bosáček dělal v poutním kostele kostelníka a zvoníka. Zde také namaloval fresku Žehnající Kristus v presbytáři. Po bratrově smrti v roce 1918 žil na Makové hoře jako poustevník. Zemřel roku 1934 v příbramské nemocnici. V době smrti byl již téměř zapomenut.^[4]

Dílo

1890 Ukřižování Páně, kresba uhlem, 200 x 260 cm, zakoupilo okresní muzeum Sedlčany.^[5]
1891-1892 výmalba kaple sv. Ignáce na Svaté Hoře u Příbrami,
1892 oltářní obraz v kostele sv. Barbory, Lužná u Rakovníka,
1895 oltářní obraz Bohorodičky, Osek u Rokycan, obraz později umístěn na postranním oltáři v kostele sv. Bartoloměje ve Volduchách u Rokycan, ve stylu beuronské umělecké školy
1896 výzdoba děkanského kostela Narození Panny Marie, Vodňany
- obrazy čtyř evangelistů na kazatelně podle vlastního návrhu
- čtrnáctidílná křížová cesta (dokončeno 1899). ^{[p 1]}
1904 výzdoba děkanského kostela Narození Panny Marie v Klatovech
1913 malby v kostele na Makové hoře u Příbrami (u obce Smolotely): Žehnající Panna Maria Karmelská s poutním kostelem na Makové Hoře v pozadí; Žehnající Kristus ve stylu beuronské umělecké školy (1910)

Realizace podle předloh Mikoláše Aleše

1889 realizace sgrafit Život vojenský – život veselý na domě č. p. 1707, Praha 1 – Nové Město, Ostrovní 14,
1892 realizace sgrafit na domě č. p. 612, Praha 7 – Holešovice, Milady Horákové 25. Dům Alešova přítele, řezbáře Josefa Krejčíka (1855-1913). Sgrafita zobrazují práce na tvorbě oltáře. Výjev má šest částí: práce dřevorubce, doprava poraženého kmene, opracování kmene, práce v řezbářské dílně, polychromování oltáře, pobožnost u kapličky.
1896 realizace sgrafit na novorenesanční lékárně U české koruny lékárníka Václava Barcala, Kladno, (architekt Václav Krotký 1891),
1896 výzdoba děkanského kostela Narození Panny Marie, Vodňany
- černobílá sgrafita na západním štítu kostela s motivy: beránek Boží, sv. Metoděj, sv. Cyril, sv. Prokop, sv. Václav, sv. Ludmila a klečící anděl,
- nástěnné malby v presbytáři kostela: Kristus a evangelisté,
- oltářní obrazy Navštívení Panny Marie a Svatá rodina na útěku
1896 sgrafita na průčelí novorenesanční budovy Občanské záložny, č. p. 166, Vsetín, architekt: Michal Urbánek. Jedná se o ornamentální sgrafita a dva výjevy z Valašska: valašský statek a salaš se stádem ovcí.
1896 realizace sgrafit na domech v Nerudově ul. 4, 6, 8 a 10 v Plzni, začátek spolupráce se stavitelem Rudolfem Štechem
1899 průčelí hotelu Dvořáček (dnes hotel Otava), Písek,
1900 Dům pekaře Plechatého, č. p. 1082, Plzeň, Purkyňova ulice. Barevná sgrafita s náměty Hoslodířství a Myslivost.
1900 malby na budově plzeňského nádraží
1902-1903 škola, Protivín, na západním štítu je triptych s výjevy ze života sv. Václava (sv. Ludmila učí sv. Václava, sv Václav na koni, sv. Václav pěstuje vinnou révu), pod tímto triptychem je ve slepém okně obraz Jana Amose Komenského s žákem. Na východním štítu je triptych Dvanáctiletý Ježíš v chrámu
1903 realizace sgrafita na Cingrošově domě v Bezručově ul. 31 v Plzni
1903 realizace barevných sgrafit na průčelí novorenesanční radnice ve Strakonicích (dnes základní škola)
1904 freska Klanění sv tří králů v presbytáři kostela nanebevzetí Panny Marie, Pardubice
1904 - 1905 realizace sgrafita na domě na Klatovské ul. 95 v Plzni
1905 realizace barevného sgrafita Dvanáctiletý Kristus v chrámě na průčelí školy, Hluboká nad Vltavou. Jedná se o stejné předlohy, jako na východním průčelí školy v Protivíně.

Realizace podle předloh jiných malířů

1904 Výzdoba děkanského kostela v Klatovech podle předloh Karla Klusáčka

Galerie

Díla Josefa Bosáčka
Portrét ženy v šátku, kresba 43 x 30 cm
Ježíš odsouzen k smrti. Návrh I. zastavení Křížové cesty pro kostel ve Vodňanech. Městské muzeum a galerie Vodňany.
Ježíšovo tělo sňato z kříže. Návrh XIII. zastavení Křížové cesty pro kostel ve Vodňanech. Městské muzeum a galerie Vodňany.
Panna Maria Karmelská a Maková Hora, kresba, 40 x 60 cm

Realizace Josefa Bosáčka podle návrhů Mikoláše Aleše
Sgrafito Život vojenský - život veselý, Praha 1-Nové Město, čp. 1707/II, Ostrovní 14, 1889
Lékárna U České koruny, Třída T.G.M., Kladno, 1891
Sgrafita na kostele Narození Panny Marie, Vodňany, 1896
Páni z Růže, Plzeň, Nerudova 10, 1896
Klanění svatých Tří králů, kostel Zvěstování Panny Marie, Pardubice, 1904

Odkazy

Poznámky

↑ Vyprávějí se historky, že Bosáček zpodobnil ve scénách křížové cesty řadu místních měšťanů.

Reference

↑ ^a ^b Matrika narozených, Příbram 1855-1858, snímek 125, Záznam o narození a křtu a poznámka o úmrtí
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Příbram
↑ Archivovaná kopie. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-20.
↑ Umělec poustevník. Lidové noviny. 28. 11. 1934, s. 2. Dostupné online.
↑ In: ŠTENC, Jan. Umění. Praha: Jan Štenc, 1935. S. 87.

Literatura

ŠTOGROVÁ, Jarmila. Zapomenutý malíř a poustevník na Makové hoře Josef Bosáček (1857-1934), přítel Mikoláše Alše. Podbrdsko. 2008, čís. XV.. ISSN 1211-5169.
BOSÁČEK, Josef. Dopisy Mikoláši Alšovi [CD-ROM]. Příprava vydání Jiří Egermaier, Jarmila Štogrová. 2007.
Dr. Ludmila Mašková. Zapomenutý Josef Bosáček. Český dialog. 2007, čís. 3.-4.. Dostupné online. Archivováno 2. 8. 2010 na Wayback Machine.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 80–81.
EGERMAIER, Jiří. Zapomenutý Josef Bosáček a jeho galerie pod širým nebem. Písek: IRES & Prácheňské nakladatelství, 2004. ISBN 80-86566-24-2.
ROCH-KOČVARA, Stanislav. Za příbramským malířem Josefem Bosáčkem. Příbram: OKS, 1985.
TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Bosáček, Josef, s. 81.
MÍČKO, Miroslav; SVOBODA, Emanuel. Mikoláš Aleš, Nástěnné malby. Praha: SNKLHU, 1955.
KUDRNA, F. Po stopách Mikoláše Alše. Český deník, Plzeň. 1932-1933.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Bosáček na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Bosáček
Josef Bosáček v databázi Středočeské vědecké knihovny
Josef Bosáček v informačním systému abART
Malíř Josef Bosáček
PŘIBYL, Vladimír. Výstava Trojzvuk ve slánském muzeu. Památková péče na Slánsku [online]. 2009-09-04 [cit. 2009-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-10-10.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[6] Vyprávějí se historky, že Bosáček zpodobnil ve scénách křížové cesty řadu místních měšťanů.

[matrika-1] Matrika narozených, Příbram 1855-1858, snímek 125, Záznam o narození a křtu a poznámka o úmrtí

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Příbram

[3] Archivovaná kopie. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-20.

[4] Umělec poustevník. Lidové noviny. 28. 11. 1934, s. 2. Dostupné online.

[5] In: ŠTENC, Jan. Umění. Praha: Jan Štenc, 1935. S. 87.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[p 1]