Jodid fosforitý
Jodid fosforitý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Jodid fosforitý |
Anglický název | Phosphorus triiodide |
Německý název | Phosphortriiodid |
Sumární vzorec | PI3 |
Vzhled | temně červený prášek nebo krystalky |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 13455-01-1 |
PubChem | 83485 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 411,687 17 g/mol |
Teplota tání | 61,2 °C |
Teplota varu | 200 °C (rozklad) |
Hustota | 4,18 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | rozklad |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R14, R34, R37 |
S-věty | S26, S36/37/39, S45 |
NFPA 704 | 0
3
2
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jodid fosforitý (PI3) je anorganická sloučenina fosforu a jodu. Za běžných podmínek se jedná o nestabilní červenou tuhou látku, která prudce reaguje s vodou. Je poměrně rozšířeným omylem,[2] že je jodid fosforitý příliš nestabilní na to, aby se dal skladovat. Ve skutečnosti je běžně v prodeji. Široce se používá v organické chemii pro konverzi alkoholů na alkyljodidy. Je též silným redukčním činidlem. Fosfor tvoří s jodem také tetrajoddifosfan (P2I4), existence jodidu fosforečného (PI5) při pokojové teplotě je však nejasná, spíše se jedná o kokrystalizát jodidu fosforitého s jodem.[3]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Jodid fosforitý rozpuštěný v sirouhlíku má v zásadě nulový dipólový moment, protože vazba P-I nemá téměř vůbec dipólový charakter. Tato vazba je navíc slabá, PI3 je mnohem méně stabilní než jiné fosforité halogenidy; standardní slučovací entalpie je jen −46 kJ/mol (pevná látka). Atom fosforu má NMR posun 178 ppm (vyšší kmitočet než H3PO4).
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Jodid fosforitý bouřlivě reaguje s vodou za vzniku kyseliny fosforité (H3PO3) a jodovodíkové (HI), uvolňují se též malá množství fosfanu a sloučenin P-P. S alkoholy tvoří alkyljodidy; tato reakce je hlavní oblastí použití PI3.
PI3 má také silné redukční účinky. Redukuje sulfoxidy na thioethery, a to i při −78 °C.[4] Zahřívání roztoku PI3 v 1-jodobutanu s červeným fosforem vyvolává redukci na P2I4.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Obvyklou metodou přípravy je přímá reakce prvků, většinou přidáváním jodu do roztoku bílého fosforu v sirouhlíku:
- P4 + 6 I2 → 4 PI3
Lze také využít převod PCl3 na PI3 působením jodovodíku nebo některých kovových jodidů.
Použití
[editovat | editovat zdroj]Jodid fosforitý se používá v laboratoři pro konverzi primárních nebo sekundárních alkoholů na alkyljodidy.[5] Alkohol je tu mnohdy nejen reaktantem, ale i rozpouštědlem. PI3 se často generuje in situ reakcí červeného fosforu s jodem za přítomnosti alkoholu. Například konverzí methanolu lze získat jodmethan:[6]
- PI3 + 3 CH3OH → 3 CH3I + H3PO3
Alkyljodidy jsou sloučeniny užitečné pro nukleofilní substituční reakce a pro přípravu Grignardových reagencií.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jodid fosforitý na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phosphorus triiodide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Phosphorus triiodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ L. G. Wade, Jr., Organic Chemistry, 6th ed., p. 477, Pearson/Prentice Hall, Upper Saddle River, New Jersey, USA, 2005.
- ↑ Arnold F. Holleman, Nils Wiberg: Lehrbuch der Anorganischen Chemie, 102. Auflage, de Gruyter, Berlin 2007, ISBN 978-3-11-017770-1.
- ↑ J. N. Denis, A. Krief. Phosphorus tri-iodide (PI3), a powerful deoxygenating agent. J. Chem. Soc., Chem. Commun.. 1980, s. 544–5. DOI 10.1039/C39800000544.
- ↑ B. S. Furnell et al., Vogel's Textbook of Practical Organic Chemistry, 5th edition, Longman/Wiley, New York, 1989.
- ↑ KING, C. S.; HARTMAN, W. W. Methyl Iodide. Org. Synth.. 1943. Dostupné online. ; Coll. Vol.. S. 399.