Přeskočit na obsah

Izraelská kuchyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Izraelská kuchyně
Falafel, Hummus a izraelský salát
Falafel, Hummus a izraelský salát
Základní informace
RozšířeníIzraelIzrael Izrael
Typnárodní kuchyně
Ingredience
Surovinyhovězí maso, skopové maso, kuřecí maso, ryby, luštěniny, rýže, nudle, kořenová zelenina
Dochucovadlasezam, skořice, máta, koriandr, růžový olej, med
Pokrmy
JídlaFalafel, Hummus, Pita, Kuskus, Kebab, Šašlik, Švarma
Nápojekáva, čaj, víno, pivo

Izraelská kuchyně je ovlivněná kulinářskými zvyky zdejších obyvatel, kteří do Izraele přicházeli od konce 19. století z různých národních prostředí a přinášeli si s sebou i své kuchařské tradice. Zásady, kterých se Židé drží při stravování, jsou bližší muslimským než křesťanským zásadám. S výjimkou půstu byli křesťané osvobozeni od povinnosti vyhýbat se jistým druhům nápojů a pokrmů. Islám zakazuje požívání alkoholických nápojů a obdobně jako židovské náboženství zakazuje konzumovat vepřové maso a zvířata, která předtím nebyla zbavena krve.

Košer strava

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Kašrut.
Hrubozrná sůl k přípravě košer masa

Věřící Žid požívá pouze pokrmy povolené židovským náboženstvím, označované jako košer. Rabíni a jimi pověření dozorci (mašgiachové) znalí příslušných pravidel dohlížejí na přípravu surovin i hotových pokrmů a výrobcům a restauracím, které splňují přísné požadavky, vydávají patřičné potvrzení (hechšer). Hebrejský výraz košer znamená vhodný, přípustný a souboru pravidel pro přípravu košer pokrmů se říká kašrut. Vychází z Tóry a jeho základní požadavky lze shrnout do tří pravidel:

  1. Z živočišných produktů se mohou používat pouze výrobky z tzv. „čistých“ zvířat: ze savců jen přežvýkaví sudokopytníci, běžné druhy drůbeže a ryby, které mají ploutve a šupiny. Nesmí se požívat např. velbloudí a vepřové maso stejně jako humři a krabi. Maso suchozemských zvířat lze navíc požívat pouze tehdy, bylo-li zvíře rituálně poraženo.
  2. Je zakázáno požívání krve suchozemských zvířat. Košer poražené zvíře je po zaříznutí pověšeno hlavou dolů, aby vykrvácelo. Maso se omyje a důkladně prosolí.
  3. Při přípravě a při konzumaci jídel se nesmí smíchat maso s mlékem.

I když moderní izraelská společnost je pokládána za sekulární, průzkum v r. 1995 odhalil[zdroj⁠?!], že zhruba 90 % židovských obyvatel Izraele dodržuje některá z výše uvedených pravidel. Proto se místním restauracím vyplatí, aby byly košer. Izraelská kuchyně se však odlišuje od košer připravovaných jídel jinde ve světě. Orientální přísady dodávají zdejším jídlům charakteristickou chuť, v jídlech se používají typické orientální přísady, např. sezam, skořice, máta, datle, pomeranče, hrozny, koriandr, růžový olej a med.

Denní jídlo

[editovat | editovat zdroj]
Izraelská snídaně

Snídaně bývá obvykle vydatná a se širokým výběrem potravin. Izraelské snídaně jsou pověstné a jsou považovány za „příspěvek židovského státu ke světové kuchyni“.

Oběd bývá skromnější, tvoří jej spíše občerstvení z masa a příloh.

Hlavním a nejvydatnějším jídlem je večeře. Jídlo se začíná saláty a olivami a po hlavním jídle přijdou zákusky, ovoce a sýr. Ve většině hotelů je standardem bufet se saláty, sýry, vejci, rybami, olivami a tvarohem.

Jídlo Izraelci zapíjejí limonádou vyrobenou z čerstvě vymačkaných citronů a máty nebo Rimonanou vyrobenou z džusu z granátového jablka a máty. Pijí kávu a čaj na mnoho způsobů. U dospělých je oblíbené pivo a víno z domácí produkce

Typická jídla

[editovat | editovat zdroj]
Hummus s piniovými oříšky

Luštěniny

[editovat | editovat zdroj]

V pouličním prodeji je běžně dostupný falafel - smažené kuličky z cizrnové kaše, podávané v chlebové placce pita s hranolky, salátem, nakládanou zeleninou, sezamovou omáčkou tahina (tchina), ostrými omáčkami nebo kečupem. Dalším běžným pokrmem je hummus (správněji chumus), kaše z cizrny s přísadami cibule, různých bylin a česneku. Jako příloha se podávají olivy a do kaše se kápne několik kapek olivového oleje. Hummus se nabírá na placku a je vhodným předkrmem nebo i přílohou k hlavnímu jídlu. Jako příloha se používá i kuskus. Oblíbené jsou plněné baklažány mashi, které se ujaly v Evropě zvláště kolem Středozemního moře.

Masitá jídla

[editovat | editovat zdroj]
Krůtí řízek s těstovinami

Z masitých jídel je nejčastější kebab, šašlik a švarma, slabé plátky skopového či kuřecího masa hutně napěchované na otočnou vertikální tyč a rožněné otáčením kolem ohně. Plátky se odkrojují a s přílohou se balí do chlebové placky pita. Dalším masitým pokrmem je druh eintopfu z krup, fazolí, zeleniny a masa.

Tilapie, Tilapia Zilli - ryba svatého Petra

Izraelci konzumují ryby na mnoho způsobů. Čerstvé ryby se podávají celé grilované nebo smažené s čerstvě vymačkanou citronovou šťávou. Známé jsou pstruh (forel), ryba svatého Petra (tilapia), grilovaný pilobřich ostnitý (mousht) nebo marinovaný tuňák (palamida). Ryby se připravují také pečené se zeleninou, smažené celé nebo v plátcích, grilované na uhlí a podávané s různými omáčkami. Dušené ryby (hraime) jsou v Izraeli známější pod arabským názvem lokus a připravují se v omáčce s feferonkou a jiným kořením.

Sladká jídla

[editovat | editovat zdroj]

Oblíbená jsou i sladká jídla – ořechový koláč baklava, pečivo konafa se sirupem a různými druhy ořechů, sladká rýže s mlékem (mahalebbi), karamelový puding (malabi), chalva a kandované kousky ovoce. V Izraeli je bohatý výběr ovoce, zvláště proslulé jsou citrusové plody, zejména pomeranče jaffa. Z dalšího ovoce jsou to melouny, granátová jablka, fíky, datle, kvajáva, avokádo a kvalitní jablka, jahody atd. V minulosti byla z Mexika byla do Izraele importována opuncie, jejímž plodům se zde říká sabra. Izraelským domorodým Židům se po tomto ovoci někdy přezdívá sabra.

Izralské pivo

Z nápojů jsou v Izraeli nejpopulárnější čaj a káva. Káva se pije tmavá a silná, Arabové či orientální Židé často servírují hořkou tureckou kávu s přídavkem kardamonu. Arabové servírují většinou tmavý sladký čaj ve skle, někdy s přídavkem máty. Židé si spíše potrpí na čaj s citronem nebo s obdobou sušeného mléka vyrobeného na rostlinné bázi (parve), aby vyhověli požadavku košer po masitém jídle. Běžně jsou k dostání ovocné šťávy, kromě citrusových džusů jsou tradičními palestinskými drinky datlová a mandlová šťáva.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SALEH, Eleonóra. Kuchyně palestinských Arabů. Martin: Osveta, 1992. ISBN 80-217-0503-5. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]