Přeskočit na obsah

Incipit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Incipit (lat. „začíná“, zkratka: inc.) znamená začátek, první slova určitého textu nebo začátek hudební skladby. Užívá se zejména u latinských rukopisů a inkunábulí, které původně neměly titulní list a ani název. Když se rukopisy začaly nadepisovat, začínaly často slovy Incipit liber ... („Začíná kniha ...“). Papežské encykliky a další oficiální dokumenty se dodnes označují prvními slovy vlastního textu,[1] stejně jako básně, písně i národní hymny. Protikladem k incipitu je explicit, poslední slova textu.

Hudební incipit znamená začátek určité, zejména liturgické skladby. Pro bibliografický záznam o skladbě je to opakovatelné pole, v němž jsou doporučovány pro zápis not dva styly kódování: DARMS a Plaine&Easie.[2]

  1. Incipit at British Library, Glossary. www.bl.uk [online]. [cit. 2015-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-26. 
  2. M. Žbodák, Hudební incipit v bibliografickém záznamu (anotace bakalářské práce)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • P. Žabička, Hudební incipit v bibliografickém záznamu. In: Automatizace knihovnických procesů (AKP 2005), 10. ročník semináře, Liberec

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]