Igor II. Olegovič

Igor II. Olegovič
Igor II. Olegovič
Narození	1096; Kyjev
Úmrtí	1147 (ve věku 50–51 let); Kyjev
Místo pohřbení	Kyjev
Povolání	panovník
Rodiče	Oleg I. Černigovský
Rod	Rurikovci
Příbuzní	Sviatoslav Olgovič a Vsevolod II. Kyjevský (sourozenci)
Funkce	kyjevský kníže (1146); černigovský kníže
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igor II. Olegovič (rusky Игорь II Олегович; 1096–1147) byl kníže Kyjevské Rusi. Pravoslavná církev ho ctí jako svatého, jeho svátek slaví 5. června.

Jako svého nástupce na trůně ho označil jeho bratr Vsevolod II. Olegovič. I když ho poddaní a šlechtici přijali, Igor i jeho rodina Olegovičů (konkurující si s oblíbenou a spřízněnou rodinou Mstislavičů) byli značně nepopulární a Igorova vláda se rychle setkala s odporem.^[2] Kroniky obviňují Igora z nečestnosti, chamtivosti, podvodů a násilí. Vládl necelé dva týdny, když Kyjevané požádali Izjaslava Mstislaviče, jeho bratrance a soupeře, aby převzal trůn. Izjaslav se vzdal nedávného slibu, že nebude o kyjevský trůn usilovat, a napadl a porazil Igora a jeho bratra Svjatoslava.

Svjatoslav uprchl, ale Igor na útěku uvízl v bažinách, kvůli čemuž byl zajat a uvězněn v jámě, kde trpěl až do konce roku 1146, kdy vážně nemocný požádal o povolení stát se mnichem. Izjaslav ho propustil a Igor se skutečně stal mnichem v klášteře sv. Fjodora v Kyjevě, když přijal jméno Ignatius.

V roce 1147 byl však Igor napaden davem Kyjevanů, kteří se obávali, že se chystá vrátit na trůn. Bratr Vladimír III. Mstislavič se ho pokusil zachránit, ale marně. Igor byl zahnán na balkón, který se pod vahou davu utrhl a Igor zemřel. Jeho tělo bylo vystaveno na Tržním náměstí, než bylo pohřbeno bratrem Vladimírem Mstislavičem. Zázraky, které se měly dít kolem Igorova mrtvého těla, z něj udělaly světce. Tři roky po smrti nechal jeho bratr ostatky převézt do Černihivu.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Игори. In: Sytinova vojenská encyklopedie, svazek 10.
↑ Right-believing Great Prince Igor of Kiev and Chernigov. www.oca.org [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Sv. IGOR, veľkoknieža a mních. nws.sk [online]. Spolok svätého Vojtecha. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Igor II. Olegovič na Wikimedia Commons

Předchůdce:
Vsevolod II.

veliký kyjevský kníže
1146

Nástupce:
Vjačeslav Vladimirovič

[2693c1373c6b5982ef3e579dbbe7042c2149f02c-1] Игори. In: Sytinova vojenská encyklopedie, svazek 10.

[2] Right-believing Great Prince Igor of Kiev and Chernigov. www.oca.org [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky)

[3] Sv. IGOR, veľkoknieža a mních. nws.sk [online]. Spolok svätého Vojtecha. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Ruští panovníci

Velkoknížata Kyjevské Rusi (862–1157)	Rurik (862–879) • Oleg (882–912) • Igor (912–945) • Olga (945–962) • Svjatoslav I. Igorevič (962–972) • Jaropolk I. (972–978) • Vladimír I. Svatý (978–1015) • Svatopluk Vladimirovič (1015–1019) • Jaroslav I. Moudrý (1019–1054) • Izjaslav Jaroslavič (1054–1068) • Vseslav Polocký (1068–1069) • Izjaslav Jaroslavič (1069–1073) • Svjatoslav II. Jaroslavič (1073–1076) • Vsevolod I. Jaroslavič (1076–1077) • Izjaslav Jaroslavič (1077–1078) • Vsevolod I. Jaroslavič (1078–1093) • Svjatopolk II. Izjaslavič (1093–1113) • Vladimír II. Monomach (1113–1125) • Mstislav Vladimirovič (1125–1132) • Jaropolk II. (1132–1139) • Vjačeslav Vladimirovič (1139) • Vsevolod II. (1139–1146) • Igor II. Olegovič (1146) • Izjaslav II. Mstislavič (1146–1154) • Izjaslav III. (1154–1155) • Jurij I. Dolgorukij (1155–1157)

Velkoknížata vladimirsko-suzdalská (1125–1389)	Jurij I. Dolgorukij (1125–1157) • Andrej Bogoljubskij (1157–1174) • Michail Vsevolodovič (1174–1176) • Vsevolod III. Velké hnízdo (1176–1212) • Jurij II. Vsevolodovič (1212–1216) • Konstantin Vsevolodovič (1216–1218) • Jurij II. Vsevolodovič (1218–1238) • Jaroslav Vsevolodovič (1238–1246) • Svjatoslav Vsevolodovič (1246–1248) • Michail Jaroslavič (1248) • Andrej Jaroslavič (1249–1252) • Alexandr Něvský (1252–1263) • Jaroslav III. Jaroslavič (1263–1272) • Vasilij Jaroslavič (1272–1276) • Dmitrij Alexandrovič (1276/77–1281) • Andrej Alexandrovič (1281–1283) • Dmitrij Alexandrovič (1283–1294) • Andrej Alexandrovič (1283–1304) • Michail Jaroslavič (1304–1318) • Jurij III. Daniilovič (1318–1322) • Dmitrij Michajlovič (1322–1326) • Alexandr Michajlovič (1326–1327) • Ivan I. Kalita (1328–1341) • Alexandr Vasiljevič (1328–1331) • Semjon Hrdý (1341–1353) • Ivan II. Ivanovič (1353–1359) • Dmitrij Donský (1359–1389)

Velkoknížata moskevská (1276–1547)	Daniil Alexandrovič (1276–1303) • Jurij III. Daniilovič (1303–1325) • Ivan I. Kalita (1325–1341) • Semjon Hrdý (1341–1353) Ivan II. Ivanovič (1353–1359) • Dimitrij Ivanovič (1359–1389) Vasilij I. Dmitrijevič (1389–1425) • Vasilij II. Vasiljevič (1425–1462) Ivan III. Vasiljevič (1462–1505) • Vasilij III. Ivanovič (1505–1533) Jelena Glinská (1533–1538) • Ivan IV. Hrozný (1533–1547)

Ruští carové (1547–1721)	Ivan IV. Hrozný (1547–1584) • Fjodor I. (1584–1598) • Boris Godunov (1598–1605) • Fjodor II. (1605) • Lžidimitrij I. (1605–1606) • Vasilij IV. (1606–1610) • Michail I. (1613–1645) • Alexej I. (1645–1676) • Fjodor III. (1676–1682) • Ivan V. (1682–1696) • Petr Veliký (1682–1721)

Ruští imperátoři (1721–1917)	Petr Veliký (1721–1725) • Kateřina I. (1725–1727) • Petr II. (1727–1730) • Anna Ivanovna (1730–1740) • Ivan VI. (1740–1741) • Alžběta Petrovna (1741–1762) • Petr III. (1762) • Kateřina II. Veliká (1762–1796) • Pavel I. (1796–1801) • Alexandr I. (1801–1825) • Mikuláš I. (1825–1855) • Alexandr II. (1855–1881) • Alexandr III. (1881–1894) • Mikuláš II. (1894–1917)