Hermann Kusmanek
Hermann Kusmanek von Burgneustädten | |
---|---|
C.k. polní podmaršálek Hermann Kusmanek jako velitel v Linci (1911) | |
Narození | 16. září 1860 Sibiu |
Úmrtí | 7. srpna 1934 (ve věku 73 let) Vídeň |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Alma mater | Tereziánská vojenská akademie |
Povolání | voják |
Ocenění | Řád železné koruny Řád železné koruny Vojenský řád Marie Terezie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hermann Kusmanek von Burgneustädten (10. září 1860, Sibiu – 7. srpna 1934, Vídeň[1]) byl rakousko-uherský generál. Od mládí sloužil v armádě, v hodnosti polního podmaršála byl od roku 1913 velitelem pevnosti v Přemyšlu, kterou v počáteční fázi první světové války bránil proti ruské armádě. Po několikaměsíčním obléhání kapituloval v březnu 1915 a stal se válečným zajatcem (1915–1918). Během pobytu v zajetí byl povýšen do hodnosti generálplukovníka, po propuštění žil v soukromí.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Sibiu (dříve Hermannstadt v Sedmihradsku) jako syn vídeňského policejního rady Josefa Kusmanka (1824–1902). Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídni, po studiích nastoupil jako poručík k 63. pěchotnímu pluku. V letech 1888–1893 a 1894–1897 působil u generálního štábu c.k. armády, mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1888, major 1894). Jako podplukovník znovu sloužil u 63. pluku (1897–1898). Potom opět působil na generálním štábu a dlouhodobě na ministerstvu války, kde byl v letech 1900–1908 šéfem prezidiální kanceláře. Od roku 1900 byl plukovníkem a v roce 1906 byl povýšen na generálmajora. V roce 1910 dosáhl hodnosti polního podmaršála, načež byl divizním velitelem v Linci (1910–1911) a v Lublani (1911–1913).
Od roku 1913 byl velitelem pevnosti v Přemyšlu, kterou na počátku první světové války několik měsíců bránil proti ruské armádě. Práce na zlepšení opevnění Přemyšlu začaly hned po vyhlášení mobilizace v srpnu 1914. K prvnímu obléhání ruskou armádou došlo v září, 2. října Kusmanek odmítl výzvu ke kapitulaci. Díky postupu Němců a útoku generála Svetozara Borojeviće se podařilo ruské obléhání odrazit. Kvůli přerušenému železničnímu spojení však vázlo zásobování a po porážce Němců na Visle Přemyšl znovu oblehli Rusové. Kusmanek byl mezitím v říjnu 1914 povýšen do hodnosti generála pěchoty. Po ústupu rakousko-uherské armády ke Karpatům se posádka v Přemyšlu ocitla daleko za frontovou linií a v nepřátelském prostoru byla vystavena trvalému ruskému ostřelování. Během zimy 1914–1915 se v Přemyšlu šířily nemoci, vojáci kvůli hladu porazili a snědli tisíce koní. Generál Kusmanek dostal nakonec osobní souhlas od císaře ke kapitulaci a 22. března 1915 se s celou posádkou vzdal. Do ruského zajetí se dostalo 120 000 vojáků rakousko-uherské armády včetně Kusmanka a osmi dalších generálů.
Během ruského zajetí byl Kusmanek povýšen do hodnosti generálplukovníka (1917)[2], po uzavření Brestlitevského míru byl propuštěn na jaře 1918. Do aktivní služby v armádě se již nevrátil a zůstal v záloze. Po zániku monarchie byl dodatečně obviněn ze služebních pochybení a postaven před vojenský soud. V procesu utajovaném před veřejností byl ale osvobozen a od té doby žil v soukromí ve Vídni. Je pohřben na vídeňském centrálním hřbitově.
Během své kariéry získal několik vyznamenání již před první světovou válkou, po propuštění ze zajetí obdržel Řád Marie Terezie (1918) a velkokříž Leopoldova řádu (1918), dále byl nositelem Vojenského záslužného kříže a Řádu železné koruny I. třídy. Byl také c.k. tajným radou a v roce 1913 byl povýšen do šlechtického stavu (Hermann Kusmanek Edler von Burgneustädten). Získal také čestný doktorát na brněnské technice.
Od roku 1890 byl ženatý s Johannou Zeschkovou (1869-1946) a měl s ní dvě dcery.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Generaloberst Hermann Kusmanek. Steirische Alpenpost. 1934-08-10, s. 1. Dostupné online. (německy)
- ↑ Služební postup Hermanna Kusmanka in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918, Vídeň, 2007; s. 98 dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015; Praha, 2011; s. 230–231 ISBN 978-80-904241-6-6
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hermann Kusmanek na Wikimedia Commons
- Hermann Kusmanek in: Österreichisches Biographisches Lexikon
- Hermann Kusmanek na webu austria forum
- Rakousko-uherští generálové
- Osobnosti první světové války
- Rakouští šlechtici
- Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Narození 10. září
- Narození v roce 1860
- Narození v Sibiu
- Úmrtí 7. srpna
- Úmrtí v roce 1934
- Úmrtí ve Vídni
- Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově