Přeskočit na obsah

Henry James

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Henry James
Henry James (portrét od Johna Singera Sargenta)
Henry James (portrét od Johna Singera Sargenta)
Narození15. dubna 1843
New York, Spojené státy americké
Úmrtí28. února 1916 (ve věku 72 let)
Londýn, Spojené království
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníCambridge Cemetery
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké (1843–1915)
Spojené královstvíSpojené království Spojené království (1915–1916)
Významná dílaPortrét dámy
Utažení šroubu
Vyslanci
Zlatá mísa
RodičeHenry James[1] a Mary Walsh James
PříbuzníHenry James starší, otec
William James, bratr
Alice James, sestra
VlivyHawthorne, Balzac, Mérimée, Turgeněv
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry James (15. dubna 1843, New York28. února 1916, Londýn) byl americký spisovatel a kritik. Od roku 1876 žil trvale v Londýně.

Osmiletý Henry James se svým otcem, daguerrotypie Mathewa Bradyho z roku 1851

Narodil se v rodině myslitele a teologa Henryho Jamese staršího (1811–1882), kterému bohaté dědictví umožnilo žít podle vlastních představ. Měl tři bratry, z nichž starší bratr William se stal významným psychologem, a sestru Alici (1848–1892), jejíž deníky, vydané dlouho po její smrti (1934, 1964), způsobily ve své době značný rozruch, protože v nich ostře komentovala britský styl života i jmenovitě konkrétní osoby.

V létě roku 1855 odcestovala celá rodina do Evropy. Dětem se dostávalo vzdělání od domácích učitelů a Henry krátkodobě navštěvoval školy v různých místech Evropy (Ženeva, Londýn, Paříž, Bologna, Bonn). Vedle toho intenzivně četl francouzskou, anglickou a ruskou literaturu (Honoré de Balzac, Samuel Richardson, Charles Dickens, William Makepeace Thackeray a další.)

V roce 1862 se přihlásil ke studiu práv na Harvardově univerzitě, ale nedokončil ho. Vrátil se do Evropy. V Londýně se setkal s řadou osobností (například Dante Gabriel Rossetti, John Ruskin, Charles Darwin ad.). Cestoval po Francii a Itálii a v roce 1875 se usadil v Paříži. Zde se spřátelil s Ivanem Sergejevičem Turgeněvem. Ten jej uvedl do společnosti pařížských spisovatelů, jako byli: Gustave Flaubert, Émile Zola, Alphonse Daudet, Guy de Maupassant nebo Edmond de Goncourt.

Následujícího roku James odjel do Londýna, kde se nakonec usadil. Pravidelně odmítal návrhy na ženění a prohlásil se za „starého mládence“. F. W. Dupee v literárních pracích o rodině Jamesových napsal, že byl zamilovaný do své sestřenice Mary („Minnie“) Templeové, ale měl neurotický strach ze sexuálního sblížení. Dupee se inspiroval epizodou z Jamesových memoárů (Malý chlapec a další). Jamesova originální povaha se stala literární inspirací pro několik knih jeho kolegů, například H. G. Wellse nebo Joyce Carol Oatesové.

Jako projev loayality ke své druhé vlasti a rovněž jako protest proti otálení Spojených států se vstupem do první světové války se v červenci 1915 přihlásil k britskému občanství.

V prosinci 1915 jej postihl záchvat mrtvice, na jehož následky v únoru 1916 v Londýně zemřel. Jeho tělo bylo zpopelněno a popel uložen na hřbitově v Cambridge, Massachusetts.

Hrob Henryho Jamese v Cambridge, Massachusetts

První povídku Tragédie omylu (A Tragedy of Error, 1864) otiskl roku 1864 anonymně v únorovém čísle magazínu The Continental Monthly (k dispozici online). Od roku 1865 přispíval pravidelně do magazínu The Atlantic Monthly. Ve své tvorbě byl podporován kritikem a spisovatelem Williamem Deanem Howellsem.

Ve svých románech se zabývá především psychologickým studiem lidí z různých společenských vrstev. Napsal kolem 100 povídek, cestopisných črt a divadelních her. Zabýval se též literární kritikou.

  • Roderick Hudson (1876) – román o americkém sochaři z prostředí americké komunity v Římě
  • Američan (The American, 1877) – první americký realistický román, střet americké a evropské kultury
  • Evropané (The Europeans, 1878)
  • Washingtonovo náměstí (Washington Square, 1881)
  • Portrét dámy (The Portrait of a Lady, 1881)
  • Bostoňané (The Bostonians, 1886) – kontrast mezi anglickou a americkou povahou, dílo propadlo
  • Princezna Casamassima (The Princess Casamassima, 1886)
  • Co všechno věděla Maisie (What Maisie Knew, 1897)
  • Vyslanci (The Ambassadors, 1903)[2]
  • Holubičí křídla (The Wings of the Dove, 1902)
  • Zlatá mísa (The Golden Bowl, 1904)
  • Daisy Millerová (Daisy Miller, 1878) – příběh naivní Američanky, která je díky neuváženému vztahu s Italem vyloučena z americké komunity v Římě
  • Listiny Aspernovy (The Aspern Papers, 1888)
  • V kleci (In the Cage, 1898) – příběh mladé londýnské telegrafistky, která si podle textů telegramů a vystupování zákazníků vytváří iluzi romantického života vyšší společnosti.
  • Utažení šroubu (The Turn of the Screw, 1898) – hororový příběh o vychovatelce, která propadne iluzi, že její svěřence pronásledují duchové.[p 1]
  • Šelma v džungli (The Beast in the Jungle, 1903)

Další díla

[editovat | editovat zdroj]

V devadesátých letech napsal i sedm divadelních her, z nichž dvě byly inscenovány.

Je rovněž autorem řady kritik a studií o spisovatelích. Své názory na literární tvorbu vyjádřil v předmluvách k vydání svých sebraných spisů v letech 1907–1909. Následující generace anglických spisovatelů jeho dílo i názory ostře kritizovala. Například Herbert George Wells mu vyčetl, že se nezabývá ničím mimo hrdinovo nitro, že zcela pomíjí společenské a sociální otázky.

Napsal autobiografii:

  • A Small Boy And Others, 1913
  • Notes Of A Son And Brother, 1914
  • The Middle Years – třetí díl vydán posmrtně 1917
  1. Tato kniha byla předlohou libreta, které napsala Myfanwy Piper pro stejnojmennou operu Benjamina Brittena z roku 1954.
  1. Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2019-09-24].
  2. PROCHÁZKA, Martin. Henry James: Vyslanci. In: Vladimír Macura a kolektiv. Slovník světových literárních děl. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0960-6. Svazek 1 (A–N). S. 390.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]