Přeskočit na obsah

Gustav Ludwig Hertz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gustav Ludwig Hertz
Gustav Ludwig Hertz (1915)
Gustav Ludwig Hertz (1915)
Rodné jménoGustav Ludwig Hertz
Narození22. července 1887
Hamburk
Úmrtí30. října 1975 (ve věku 88 let)
Východní Berlín
Místo pohřbeníHřbitov v Ohlsdorfu (53°37′16″ s. š., 10°3′ v. d.)
Alma materUniverzita v Göttingenu (1906–1908)
Mnichovská univerzita (1908–1909)
Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně (1909–1911)
Humboldtova univerzita
Gelehrtenschule des Johanneums
Povolánífyzik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléHumboldtova univerzita (1913–1920)
Philips (1920–1925)
Univerzita Martina Luthera v Halle (1925–1928)
Technická univerzita Berlín (1928–1935)
Siemens (1935–1945)
Sukhumi Institute of Physics and Technology (1945–1954)
Lipská univerzita (1954–1961)
OceněníNobelova cena za fyziku (1925)
medaile Maxe Plancka (1951)
Stalinova cena (1951)
Helmholtz-Medaille (1959)
Hervorragender Wissenschaftler des Volkes (1959)
… více na Wikidatech
ChoťEllen Dihlmann
DětiCarl Hellmuth Hertz
PříbuzníHeinrich Rudolf Hertz (strýc)
Hans Hertz (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Ludwig Hertz (22. července 1887, Hamburg30. října 1975, Východní Berlín) byl německý fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1925 za objev zákonů, kterými se řídí srážka elektronu s atomem společně s Jamesem Franckem. Byl synovcem fyzika Heinricha Hertze.

Franck-Hertzův experiment byl jedním z prvních pokusů, který dal podklad pro Bohrův model, což byl předchůdce kvantové mechaniky.

Mezi roky 1920–1925 působil ve fyzikální laboratoři firmy Philips v Eindhovenu. Pak se stal profesorem a ředitelem fyzikálního institutu univerzity v Halle. O tři léta později se vrátil do Berlína jako ředitel Fyzikálního institutu Technologické univerzity Charlottenburg. V roce 1935 z politických důvodů na své funkce rezignoval a začal pracovat ve výzkumných laboratořích firmy Siemens. Po válce (19451954) pracoval Hertz v čele výzkumných laboratoří v SSSR. Na konci svého činného života byl jmenován profesorem a ředitelem Fyzikálního institutu Univerzity Karla Marxe v Lipsku, kde působil do roku 1961, než odešel do důchodu.

Pohřben je v rodinné hrobce na hřbitově Ohlsdorf, kromě jiných je zde pohřben i jeho strýc Heinrich Hertz.

  1. Holger Krahnke: Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751–2001 = Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen, Philologisch-Historische Klasse. Folge 3, Bd. 246 = Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften in Göttingen, Mathematisch-Physikalische Klasse. Folge 3, Bd. 50). Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 2001, ISBN 3-525-82516-1, S. 112.
  2. Герц (Херц) Густав Людвиг [online]. Ruská akademie věd [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (rusky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
uspořádání Franck-Hertzova experimentu

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]