Přeskočit na obsah

Grodków

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Grodkov
Grodków
Náměstí a radnice
Náměstí a radnice
Grodkov – znak
znak
Grodkov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíOpolské
OkresBřeh
GminaGrodków
Grodkov
Grodkov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,88 km²
Počet obyvatel8 520 (2020)
Hustota zalidnění862,3 obyv./km²
Správa
StarostaMarek Antoniewicz
Oficiální webwww.grodkow.pl
Adresa obecního úřaduul. Warszawska 29
49-200 Grodków
Telefonní předvolba+48 77
PSČ49-200
Označení vozidelOB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grodkov[1][2][3] (řidčeji též Grotkov[4][5], polsky Grodków, německy Grottkau) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Břeh, sídlo stejnojmenné gminy zahrnující třicet pět okolních vesnic. Leží ve Slezsku[pozn. 1] ve Slezské nížině necelých 40 km od českých hranic. V roce 2020 měl 8 520 obyvatel.[6]

První písemná zmínka o villa Grodcobichi, dnešní vesnici Starý Grodkov (Stary Grodków), pochází z roku 1210. Nový Grodkov vznikl za vlády Jindřicha IV. Probuse a získal městská práva středského typu v roce 1278. Město se od začátku vyznačovalo velmi pravidelným kruhovým půdorysem se čtyřmi městskými bránami umístěnými takřka přesně na čtyřech světových stranách: severní Vratislavskou, jižní Niskou, východní Lewinskou a západní Minstrberskou.

Grodkov patřil Vratislavsku a po jeho rozdělení v roce 1314 Břežskému knížectví. Roku 1344 prodal Boleslav III. Marnotratný zdejší panství vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pohořelé, který jej začlenil do Niského knížectví. Biskupové pak užívali titulu Princeps Nissensis et Dux Grottkoviensis, tj. kníže niský a vévoda grodkovský. Již dříve v roce 1342 se Nisko stalo lénem českých králů a v roce 1348 bylo bulou Karla IV. začleněno do zemí Koruny české.

18. září 1427 se v Grodkově shromáždila slezská knížata, aby se zavázala ke vzájemné pomoci v boji proti husitům a stanovila velikost jednotlivých kontingentů na obranu jižní hranice Slezska, čímž došlo k upřesnění ujednání ze Střelína z února 1427. Tato událost se zapsala do dějin jako „grodkovský sjezd“ a byla důležitou kapitolou období husitských válek ve Slezsku. I v 16. století se v Grodkově konávaly slezské zemské sjezdy.

Pohled na Grodkov z roku 1819

Po první slezské válce v roce 1742 došlo k rozdělení Slezska a mezi přímo dotčená území patřilo Nisko. Habsburské monarchii zůstala jižní část, tj. dnešní Jesenicko, kdežto sever knížectví včetně Grodkova připadl Prusku. Město se stalo sídlem okresu (Landkreis Grottkau), který od správní reformy roku 1815 byl součástí vládního obvodu Opolí v rámci provincie Slezsko Niské knížectví zaniklo v roce 1810 na základě ediktu Fridricha Viléma III. o sekularizaci církevních majetků.

Roku 1847 byla zprovozněna železniční trať NisaBřeh přes Grodkov a v roce 1891 trať Grodkov – Střelín. Vzniklo několik průmyslových podniků jako pivovar, továrna na doutníky, továrna na mostové váhy či cihelna, celkově vzato ale Grodkov zůstal malým městečkem, které se počítalo mezi tzv. Ackerbürgerstädte, kde se ještě v 19. století část obyvatel živila zemědělstvím. V roce 1910 měl 4 521 obyvatel, z toho 96,2 % mluvilo německy a 77,5 % se hlásilo ke katolické víře.[7]

Zničené měšťanské domy v centru nahradila po druhé světové válce panelová zástavba

Rudá armáda obsadila Grodkov 8 února 1945 po třídenních bojích. Zničena byla zhruba polovina zástavby. Na základě Jaltské a Postupimské dohody došlo k připojení Grodkova k Polsku. Německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z východních území postoupených Sovětskému svazu a osadníci z centrálního Polska.

Od roku 1950 náleží k Opolskému vojvodství. Okres Grodkov byl zrušen v roce 1975 a při správně reformě roku 1998 nebyl na rozdíl od jiných obnoven. Město nově přičlenili k okresu Břeh.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Radnice – klasicistní budova uprostřed hlavního náměstí (Rynku) z roku 1840, do níž byla integrována renesanční věž – pozůstatek starší radnice z roku 1551;
  • Katolický kostel sv. Michaela – poprvé zmiňovaný v roce 1282, mnohokrát přestavovaný, naposledy v letech 1892–1893, kdy prošel regotizací; interiér převážně manýristicko-barokní z 18. století;
  • Evangelický kostel – postavený v letech 1845–1847 v novogotickém slohu podle návrhu Friedricha Augusta Stülera; v letech 1945–1946 po dobu oprav kostela sv. Michaela sloužil katolíkům, poté byl vrácen protestantské obci, ale ta v souvislosti s odsunem a emigrací věřících německé národnosti po roce 1956 zanikla; od té doby opuštěný kostel chátral, v současnosti má podobu zříceniny;
  • Pozůstatky středověkých hradeb se dvěma městskými bránami – západní Minstrberskou a východní Lewinskou – a Vězeňskou baštou;
  • Větrný mlýn holandského typu z 19. století;

Grodkov leží na železniční trati NisaBřeh, stanice se nazývá Grodków Śląski. Zastavují zde osobní vlaky společnosti Polregio do Nisy, Břehu, Kandřína-Kozlí a Vratislavi. Provoz na trati Grodkov – Střelín byl zastaven v roce 1988 a roku 2006 byla tato trať rozebrána.

Vojvodská silnice č. 385 spojuje Grodkov na východě s Nemodlínem a na západě s Minstrberkem (Ziębice) a Frankenštejnem (Ząbkowice Śląskie), vojvodská silnice č. 401 pak na severu s Břehem a na jihu s Nisou. Příměstskou a regionální autobusovou dopravu zajišťují dopravní podniky PKS Brzeg a PKS Nysa a také soukromý dopravce Euro-Bus (spoje do Vratislavi).

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. Spornou otázkou je příslušnost Grotkova k Dolnímu nebo Hornímu Slezsku. Niské knížectví bylo historicky považováno za dolnoslezské a svými sociálně-kulturními charakteristikami (vysídlení německé populace a polonizace města po druhé světové válce, absence slezského nářečí a osob hlásících se ke slezské národnosti) se Grotkov také kloní spíše k dolnoslezským městům. Na druhou stranu od roku 1815 byl součástí vládního obvodu Opolí, od jehož území se odvozuje moderní definice Horního Slezska. Původní středověká hranice mezi Silesia Superior a Silesia Inferior se opírala o Kladskou Nisu, která protéká východně od města.
  1. Heslo Grodkov v Ottově slovníku naučném
  2. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8. Kapitola Rejstřík místních a zeměpisných jmen, s. 523. 
  3. Fotbalisté z Grodkova zvítězili v turnaji PZKO [online]. Zwrot, 2019-06-19 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. 
  4. FUKALA, Radek. Sen o odplatě: Dramata třicetileté války. Praha: Epocha, 2016. 396 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7557-297-4. S. 292. ... další slezská města (Olava, Grotkov, Namyslov, Opolí, Kozlí). 
  5. Hrad Hukvaldy - historie - část 2. [online]. Vstupenky.cz [cit. 2021-06-09]. ...slezská knížata se sjela utvrdit se navzájem ve věrnosti králi Zikmundovi do Grotkova. Dostupné online. 
  6. Ludność. Stan i struktura ludności oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym (stan w dniu 30.06.2020) [online]. Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR) [cit. 2021-06-06]. Kapitola Tabulka 12. Dostupné online. (polsky) 
  7. Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen. Svazek Regierungsbezirk Oppeln. Berlin: Königlich Preussisches Statistisches Landesamt, 1912. Dostupné online. S. 14–15. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Grodków na Wikimedia Commons
  • Grodkow.pl[nedostupný zdroj] – oficiální webové stránky Městského úřadu v Grodkově (polsky)
  • Grodkov v Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae – popis města z roku 1650 (německy)
  • Grodkov na portálu fotopolska.eu – historické a současné fotografie a fórum (polsky)
  • Grodkov na portálu polska-org.pl – historické a současné fotografie a fórum (polsky, německy)
  • Průvodce Grodkovem na portálu Online-Reiseführer Oberschlesien (Online průvodce Horním Slezskem) (německy)