Gland (Švýcarsko)

Gland
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°25′24″ s. š., 6°15′55″ v. d.
Nadmořská výška	432 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Vaud
Okres	Nyon
	Gland Gland, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8,31 km²
Počet obyvatel	13 106 (2018)
Hustota zalidnění	1 577,1 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.gland.ch
PSČ	1196
Označení vozidel	VD
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gland je město na jihozápadě Švýcarska v okrese Nyon v kantonu Vaud. Leží poblíž Ženevského jezera. Žije zde přibližně 13 tisíc^[1] obyvatel.

Geografie

Gland leží v nadmořské výšce 432 metrů, 5 kilometrů severovýchodně od okresního města Nyon. Obec se rozkládá na mírně se svažující rovině směrem k Ženevskému jezeru na jižním úpatí Jury na úplném západě regionu Vaud Côte.

Území obce o rozloze 8,3 km² zahrnuje oblast na severozápadním břehu Ženevského jezera. Území obce se táhne od břehu jezera přes rovinaté pobřeží na sever přes rovinu až k úpatí Jury. Zde dosahuje Gland svého nejvyššího bodu ve výšce 470 m n. m. Severovýchodní hranici tvoří převážně kanalizovaná řeka Lavasson a - pod jeho ústím - také řeka Dullive, který se vlévá do Ženevského jezera malým nábřežním kuželem. Jihozápadní hranice probíhá podél řeky Promenthouse, která protéká údolím s četnými meandry. Na úplném jihu zasahuje území obce do náplavového kužele, který řeka Promenthouse vytvořila z materiálu erodovaného v Jurovi při jejím vtoku do Ženevského jezera. V roce 1997 bylo 37 % rozlohy obce pokryto zastavěnou plochou, 14 % lesy a lesními porosty, 48 % zemědělstvím a méně než 1 % neproduktivní půdou.

Gland zahrnuje osady La Lignière (403 m n. m.) a La Dullive (380 m n. m.) západně od stejnojmenného potoka a několik zemědělských usedlostí. Sousedními obcemi Glandu jsou Begnins, Dully, Luins, Prangins a Vich ve Švýcarsku a Nernier a Yvoire ve Francii, prostřednictvím Ženevského jezera.

Historie

Gland má velmi dlouhou tradicí osídlení. Nejstarší stopy sahají až do doby bronzové, kdy se na břehu jezera poblíž La Dullive nacházelo sídliště. Hroby z laténského období byly nalezeny v La Lignière. Známé jsou také nálezy z doby římské, včetně pozůstatků vily, cihlové pece a hrobů. Další pohřebiště se dochovala z burgundského období.^[2]

První zmínka o obci pochází z roku 994 a nese název Villa Glannis. Později se objevily názvy Glant (1179), Glans (1202), Glanez (1344) a v roce 1386 současný název. Od středověku patřil Gland k panství Prangins, ale majetek v obci vlastnil také klášter Romainmôtier a páni z Gingins.

Po dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 přešel Gland pod správu nyonského panství. V roce 1673 byl Marcins, který byl do té doby samostatnou obcí, spojen s Glandem. V 18. století přijala obec mnoho hugenotských uprchlíků. Po pádu Staré konfederace patřil Gland v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl poté, když vstoupila v platnost mediační ústava, sloučen s kantonem Vaud. V roce 1798 byl přiřazen k okresu Nyon.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1764	1850	1900	1950	1960	1970	1980	1990	2000	2010
Počet obyvatel	324	425	676	1180	1545	2404	4906	7109	9663	11 633

Z celkového počtu obyvatel je 79,5 % francouzsky mluvících, 6,5 % německy mluvících a 3,6 % anglicky mluvících (stav v roce 2000). Po roce 1960 začal počet obyvatel rychle růst a během 30 let se zvýšil sedmkrát.

Hospodářství

Až do 20. století byl Gland vesnicí, která se vyznačovala především zemědělstvím. Dnes hraje zemědělství jako zdroj příjmů jen menší roli a soustřeďuje se na pěstování vína na úpatí La Côte a v rovině východně od obce; díky úrodné půdě je důležité také orné zemědělství. Od výstavby dálnice A1 (1964) se v obci usídlily četné průmyslové podniky a podniky v oblasti obchodu a služeb. V Glandu sídlila po čtyři desetiletí společnost Heini Mader Racing Components, mezinárodně činný výrobce a ladič závodních motorů. V Glandu se nachází sídlo Mezinárodního svazu ochrany přírody a přírodních zdrojů (IUCN), stejně jako sídla Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a Swissquote, kancelář tu má například Ramsarská úmluva. V Glandu sídlí také klinika La Lignière, která se specializuje na kardiologii a diabetologii. Od roku 1971 zde funguje velká škola a sportovní centrum; Gland má také golfové hřiště v blízkosti Ženevského jezera.

V posledních desetiletích se bývalá vinařská vesnice rozvinula v rezidenční obec. Nové čtvrti byly postaveny především směrem k Ženevskému jezeru, zatímco průmyslové a obchodní zóny se nacházejí především v blízkosti dálnice a na jihozápadě obce. Vzhledem k tomu, že Gland leží zhruba na půli cesty mezi Lausanne a Ženevou, žije zde také mnoho lidí, kteří v těchto městech pracují. Gland se stal oblíbeným místem pro život celebrit. V roce 2006 se sem například přestěhoval závodník formule 1 Michael Schumacher. Jeho nová vila (cca 40 milionů eur) je údajně nejdražším domem ve Švýcarsku.

Doprava

Obec má velmi dobré dopravní spojení. Glandem prochází dálnice A1 (otevřena v roce 1964), hlavní silnice 1 a trať SBB Lausanne–Ženeva (úsek Morges–Coppet otevřen 14. dubna 1858). Autobusové linky z místního nádraží do Burtigny, Rolle a z Nyonu přes Gland do Gimelu zajišťují doplňkové spoje veřejné dopravy. Meziměstská tramvajová trať Gland-Begnins (GB) jezdila v letech 1906 až 1954.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gland VD na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c HAUSMANN, Germain. Gland [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-11-21 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gland na Wikimedia Commons
(francouzsky) Oficiální stránky

[08bd17aa84cda5e3983f082e36c9004a86cf08fc-1] Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].

[hls-2] HAUSMANN, Germain. Gland [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-11-21 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]