Gérard Mourou
| Gérard Mourou | |
|---|---|
 Gérard Mourou (10. listopadu 2014) | |
| Narození | 22. června 1944 (80 let) Albertville |
| Alma mater | Univerzita Paříž VI (do 1970) Univerzita Paříž VI (do 1973) Université Grenoble Alpes |
| Povolání | fyzik, vysokoškolský učitel a výzkumník |
| Zaměstnavatelé | Michiganská univerzita École nationale supérieure de techniques avancées Polytechnická škola Rochesterská univerzita |
| Ocenění | Cena Roberta Williamse Wooda (1995) Sarnoffova cena (1999) Quantum Electronics Award (2004) Lazare-Carnot Prize (2007) Charles Hard Townes Award (2009) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gérard Albert Mourou (* 22. června 1944, Albertville) je francouzský fyzik, specializující se na laserovou techniku. Roku 2018 obdržel Nobelovu cenu za fyziku, a to za metodu generování velmi intenzivních ultrakrátkých optických pulzů. Cenu sdílel s Američanem Arthurem Ashkinem a Kanaďankou Donnou Stricklandovou.[1]
Vystudoval fyziku na Université Grenoble-Alpes, absolvoval roku 1967. Poté působil na Université Laval v Québecu, doktorát získal roku 1973 na Univerzitě Paříž VI (dnes součást Sorbonny). Poté bádal na University of California v San Diegu, na École Polytechnique v Paříži, na University of Rochester a University of Michigan v Ann Arboru, aby se roku 2005 vrátil do Francie a byl do roku 2008 ředitelem Laboratoře aplikované optiky na École Polytechnique.[2]
Při působení na Rochesterské univerzitě vyvinuli spolu s jeho studentkou Donnou Stricklandovou technologii CPA (Chirped Pulse Amplification). Právě za ni oba získali společně polovinu Nobelovy ceny.[3] Jejich společný objev umožnil vývoj laserových systémů s velmi vysokým výkonem a jejich zcela nové využití v průmyslu či v lékařství - femtosekundové laserové pulsy se začaly používat například při operacích oka.[4]
Byl duchovním otcem evropského výzkumného projektu ELI (Extreme Light Infrastructure), jehož jedno z center je v České republice, v Dolních Břežanech (další centra jsou v Maďarsku a Rumunsku). Na finální podobě projektu se ovšem nepodílel, když se mu nepodařilo prosadit myšlenku jednoho centra.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The Nobel Prize in Physics 2018. NobelPrize.org [online]. [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gerard Mourou | Biography & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mourou, Gerard. www.aldebaran.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Otec projektu ELI Gerard Mourou v Praze | ELI Beamlines - Laserové centrum Dolní Břežany. www.eli-beams.eu [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Gérard Mourou je duchovním otcem evropského projektu ELI. TÝDEN.cz [online]. 2018-10-02 [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gérard Mourou na Wikimedia Commons - Lasery léčí oči, ale mohly by odstranit i jaderný odpad. Nobelista Mourou byl hostem Hyde Parku Civilizace. ČT24 [online]. 2019-11-04 [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
