František Adolf Borovský

František Adolf Borovský
František Adolf Borovský
Narození	19. srpna 1852; Netolice
Úmrtí	1. května 1933 (ve věku 80 let); Praha
Místo pohřbení	Bubenečský hřbitov
Vzdělání	Filosofická fakulta
Alma mater	Karlo-Ferdinandova univerzita
Povolání	historik umění, knihovník, redaktor, muzeolog a středoškolský učitel
Období	1911-1914
Předchůdce	Karel Chytil
Rodiče	Jakub Borovský
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

František Adolf Borovský (19. srpna 1852 Netolice^[1] – 1. května 1933 Praha^[2]) byl český historik umění, muzejní pracovník, znalec díla Václava Hollara.

Život

Narodil se v Netolicích jako nejstarší dítě Jakuba Borovského^{[p 1]}. Po základní škole v Netolicích navštěvoval gymnázium v Českých Budějovicích. Po maturitě studoval historii na filosofické fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.

V letech 1875-1877 pracoval jako suplent na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a na c. k. učitelském ústavu v Praze. Následně studoval dva roky na New College Edinburské univerzity a absolvoval kurz pro misionáře (pravděpodobně ve Free Church of Scotland). Zde navázal kontakty s britskou kulturní scénou. Po návratu do Prahy vyučoval angličtinu na Českoslovanské obchodní akademii v Praze.

Pro nakladatelství Františka Řivnáče od roku 1880 vedl edici Řivnáčových průvodců a některé sám napsal (Šumava, Praha a okolí).

Dále byl redaktorem výpravné edice "Čechy", které vydával pod vedením Františka Adolfa Šuberta nakladatel Jan Otto. Borovský se podílel na dílech: II. Vltava a III. Praha (1881-1897).

Od počátku 80. let 19. století pracoval pro Průmyslové muzeum Vojty Náprstka (členem Kuratoria 1918-1925) a vyučoval na Pokračovací škole pro zlatníky a příbuzná řemesla. V letech 1883-1887 spravoval obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách v Rudolfinu. Zde se zvláště věnoval správě a rozšiřování sbírky děl Václava Hollara (tzv. Hollareum). Správcem Hollarea byl v letech 1892-1898 a 1904-1920.^[3]^[4] Od roku 1894 byl členem archeologické komise ČAVU a od roku 1895 se podílel na Soupisu památek pravěkých, historických a uměleckých Království českého. Byl jmenován císařským radou (1908).

V roce 1887 byl přijat do Uměleckoprůmyslového musea v Praze a jeho tehdejším ředitelem Karlem Chytilem byl pověřen založením a vedením knihovny musea. Zabýval se zde mj. knižními vazbami.^[5] Podílel se na přípravách Všeobecné zemské jubilejní výstavy v Praze roku 1891,^[6] Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895 a Všeobecné zemské výstavy pražské obchodní a živnostenské komory (1908). V letech 1908-1910 byl zástupcem ředitele, v letech 1911-1914 ředitelem Uměleckoprůmyslového musea.

Pro střet zájmů (obchodování s Karlštejnským pokladem) byl předčasně penzionován^[7]. Proto také svou rozsáhlou sbírku gem a odlitků nedaroval UPM, nýbrž Karlově univerzitě, na jejíž Katedře věd o antickém starověku je dodnes uložena. Jako mecenáš podporoval nadané mladé umělce a chudé studenty.

Od roku 1922 byl členem Společnosti sběratelů a přátel umění. Své sbírky před koncem života částečně daroval Moderní galerii a z větší části rozprodal nebo odkázal do sbírek UPM, NG, NTM a Jindřichu Waldesovi.

Rodina

16. července 1891 se v kostele sv. Gottharda v Bubenči oženil s Annou Palmeovou (*1859), zprvu bydleli v Ovenecké ulici čp. 104 v Bubenči, později na Starém Městě. Vychovali dva syny Jiřího (*1886), který se stal bankovním úředníkem, a Víta (*1888).

Pozůstalost

Část jeho knihovny je dnes součástí Knihovny Národního muzea^[8]. Jeho pozůstalost je uložena v Národním technickém muzeu v Praze^[9].

Spisy

1883 Řivnáčův Průvodce po Šumavě : zevrubný popis celé Šumavy, jejích svahů, blízkých důležitých měst a krajin a pohoří Novohradského, sepsal František Adolf Borovský ; prohlédnul a doplnil Jan Krejčí, V Praze : Nákladem knihkupectví F. Řivnáče, 205 s., vyšlo i německy.
1885 Řivnáčův Průvodce po Praze a okolí : s plánem Prahy, mapkou okolí a plánem Rudolfina, pak s dodatkem Abecední seznam ulic, veřejných budov, sbírek apod., sazba tramwaye, fiakrů a drožek, V Praze : Nákladem Fr. Řivnáče, 145+21 s., vyšlo i německy.

V rámci edice Soupis památek historických a uměleckých v království Českém provedl soupisy okresů:

1899 Klatovy (spolu s Karlem Hostašem a Ferdinandem Vaňkem; Borovský zpracoval Plánický okres) - přístupné online
Václav Hollar a české Hollareum, Dílo 5, 1907-1908, s. 98-146, též jako separát, Praha 1907
Královská česká zemská sbírka prací Václava Hollara (1607-1677) Hollareum. Stručný průvodce výstavou, Praha 1914

Odkazy

Poznámky

↑ Ten je uveden jako jeden z vlastníků Mariánských hodinek, které se dnes nacházejí v Knihovně Národního muzea (signatura XVIII D 62, dostupné on-line Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine. v Manuscriptoriu)

Reference

↑ SOA Třeboň, Matrika narozených Netolice 16, s. 18. Dostupné online.
↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Bubenči, sign. BBČ Z23, s. 235. Dostupné online.
↑ Zprávy o Hollareu, Památky archeologické 16, 1896, sl. 545-550, 635-640, 743-750
↑ Wenzel Hollar. Ergänzungen zu G. Partheys beschreibendem Verzeichnis seiner Kupferstiche, Praha 1898
↑ František Adolf Borovský, Karel Chytil, Vazby knižní od století XVIII. do nejnovější doby. Výběr z výstavy vazeb knižních, Praha 1904
↑ Všeobecná zemská jubilejní výstava v Praze, katalog Retrospektivní výstavy, oddíl drobné a miniaturní malířství, vazby a tisky; Praha 1891.et
↑ Archiv Uměleckoprůmyslového musea v Praze, složka F.A.Borovský
↑ František Adolf Borovský Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Knihovny Národního muzea
↑ VÁCHA, Zdeněk. František Adolf Borovský (19.8. 1852, Netolice-1.5. 1933, Praha) : (1858), 1867-1933. Inventář. Praha: Národní technické muzeum, Archiv pro dějiny techniky a průmyslu, 2005.

Literatura

Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 134, Academia, Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Adolf Borovský na Wikimedia Commons
Autor František Adolf Borovský ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Adolf Borovský
František Adolf Borovský na stránkách Knihovny Národního muzea

[3] Ten je uveden jako jeden z vlastníků Mariánských hodinek, které se dnes nacházejí v Knihovně Národního muzea (signatura XVIII D 62, dostupné on-line Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine. v Manuscriptoriu)

[1] SOA Třeboň, Matrika narozených Netolice 16, s. 18. Dostupné online.

[2] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Bubenči, sign. BBČ Z23, s. 235. Dostupné online.

[4] Zprávy o Hollareu, Památky archeologické 16, 1896, sl. 545-550, 635-640, 743-750

[5] Wenzel Hollar. Ergänzungen zu G. Partheys beschreibendem Verzeichnis seiner Kupferstiche, Praha 1898

[6] František Adolf Borovský, Karel Chytil, Vazby knižní od století XVIII. do nejnovější doby. Výběr z výstavy vazeb knižních, Praha 1904

[7] Všeobecná zemská jubilejní výstava v Praze, katalog Retrospektivní výstavy, oddíl drobné a miniaturní malířství, vazby a tisky; Praha 1891.et

[8] Archiv Uměleckoprůmyslového musea v Praze, složka F.A.Borovský

[9] František Adolf Borovský Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Knihovny Národního muzea

[10] VÁCHA, Zdeněk. František Adolf Borovský (19.8. 1852, Netolice-1.5. 1933, Praha) : (1858), 1867-1933. Inventář. Praha: Národní technické muzeum, Archiv pro dějiny techniky a průmyslu, 2005.

[1]

[2]

[p 1]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]