Dodekan
Dodekan | |
---|---|
Strukturní model | |
Vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | Dodekan |
Funkční vzorec | CH3CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH3 |
Sumární vzorec | C12H26 |
Vzhled | bezbarvá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 112-40-3 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 170,34 g/mol |
Teplota tání | −9,6 °C (263,6 K) |
Teplota varu | 214 až 218 °C (487 až 491 K) |
Hustota | 0,626 g/cm³ |
Viskozita | 1,34 cP (20 °C) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | EUH066 |
R-věty | R12 R51/53 R65 R66 R67 |
S-věty | (S2) S9 S16 S29 S33 S61 S62 |
NFPA 704 | 2
1
0
|
Teplota vzplanutí | 74 °C |
Teplota vznícení | 216,2 °C (489,4 K) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dodekan (známý též n-dodekan, dihexyl či bihexyl) je kapalný uhlovodík se vzorcem C12H26. Má 355 strukturních isomerů.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Tento uhlovodík se vyskytuje především v ropě, odkud se taky těží. Při rafinaci se část dostane do benzínu, ovšem většina zůstane v petroleji.
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Dodekan hoří následující reakcí:
2 C12H26(l) + 37 O2(g) → 24 CO2(g) + 26 H2O(g)
Dodekan se proto používal jako palivo, které uvolňuje velké množství energie. Jeden litr paliva potřebuje na spálení asi 15 kg vzduchu. Petrolej, obsahující dodekan, se dnes používá málo jako palivo. Proto se používá na krakování, kdy se uhlovodíky s relativně dlouhými řetězci rozdělují na více uhlovodíků s kratšími řetězci, které se přidávají zejména do benzínu.
Využívá se taky zejména na výrobu derivátů.
Chlordodekan: CH3CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH3 + Cl → CH2ClCH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH3
Šetrnou oxidací vzniká dodekanol, a následně kyselina dodekanová (kyselina laurová).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dodecane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)