Dionysios Areopagita
| Svatý Dionysios Areopagita | |
|---|---|
 Rytina od André Theveta, 1584 | |
| biskup | |
| Narození | neznámé Athény |
| Úmrtí | neznámé Athény |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Svátek | 3. říjen |
| Období | raná Římská říše |
| Státní občanství | Athény |
| Vyznání | křesťanství |
| Úřady | Biskup |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni |
| Atributy | biskup držící knihu evangelií |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dionysios z Areopagu nebo Areopagita (řecky: Διονύσιος ὁ Ἀρεοπαγίτης, Dionýsios ho Areopagités) je novozákonní postava, snad soudce na Areopágu, který se podle knihy Skutků po Pavlově kázání obrátil na křesťanství.[1] Podle slov Dionysia Korintského, kterého cituje Eusebius, se později stal biskupem v Athénách.[2] Jinak o něm není nic známo.
Historické záměny
[editovat | editovat zdroj]Na začátku 6. století se objevilo několik řecky psaných textů s teologickým a mystickým obsahem, používajících novoplatónský jazyk a jméno Dionýsios. Tyto texty byly přisuzovány Dionysiovi z Areopagu, což jim zajistilo velikou autoritu.[3] Jejich autorem byla však ve skutečnosti jiná osoba, žijící na přelomu 5. století a 6. století a dnes známá jako Pseudo-Dionysios Areopagita.
Dionysios z Areopagu byl také zaměňován se svatým Dionysiem (Divišem), patronem Francie, prvním biskupem v Paříži a mučedníkem ze 3. století uctívaným jak v Západní, tak i ve Východní církvi. V pravoslavné církvi jsou pak oba uctíváni ve stejný den – 3. října (respektive 16. října podle gregoriánského kalendáře).
Ve filmu
[editovat | editovat zdroj]Dionysios se objevil v americkém filmu Hellboy jako světec, který odhání démony.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dionysios Areopagita na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dionysius the Areopagite na anglické Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
- SLEPIČKA, Martin. Po stopách kultu pařížského biskupa a francouzského "národního" patrona sv. Denise v českém středověku. Historie – Otázky – Problémy. 2024, roč. 16, č. 1, s. 9–11, 13–14, 17–18. ISSN 2336–6672. Dostupné online.
