Deva

Deva ; Déva
	; znak
Poloha
Souřadnice	45°52′19″ s. š., 22°54′42″ v. d.
Nadmořská výška	187 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas); UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Rumunsko
Župa	Hunedoara
	Deva
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	34 km²
Počet obyvatel	53 113 (2021)
Hustota zalidnění	1 562,1 obyv./km²
Etnické složení	Rumuni, Maďaři
Náboženské složení	pravoslaví, římskokatolické
Správa
Starosta	Mircia Muntean
Oficiální web	www.e-deva.ro
E-mail	primar@primariadeva.ro
PSČ	330005–330260
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deva (maďarsky Déva, německy Diemrich) je město v rumunské župě Hunedoara, na řece Mureș a zároveň jejím hlavním městem. Ve městě žije přibližně 53 tisíc^[1] obyvatel.

Historie

Název města pochází nejspíše se starého dákského slova dava, které označovalo pevnost (dnes se také dochovalo v názvech Pelendava, Piroboridava, Zargidava atd.). Existují ale i další teorie, podle nichž je původem názvu města latinský název římského regionu Castrum Deva. Na středověkých mapách je zmíněné pod názvy Deva či Dewan.

První zmínky o městu pocházejí z roku 1269. Za vlády Jánose Hunyadiho se město stalo důležitým vojenským i obchodním centrem. Poničili ho Osmané při jednom ze svých nájezdů v roce 1550, poté bylo ale obnoveno a jeho pevnost rozšířena. V roce 1621 zde kníže Gabriel Betlen přebudoval hrad Magna Curia (také známý jako Betlenův hrad) v renesančním stylu.

Ekonomika

Pro ekonomiku města má největší význam hornictví, potravinářství a energetika. Roku 1990 tu vznikla univerzita zaměřená na ekologii a turistiku, působí tu i univerzity z Kluže a Temešváru.

Ve městě se nachází významná železniční stanice na trati Arad – Brašov – Bukurešť.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Deva na Wikimedia Commons
Staré fotky z Deva
www.e-deva.ro
www.prefecturahunedoara.ro

[9acf9c848482bb2e5efc03856417a87e6828bb45-1] rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.

[1]

Města a obce župy Hunedoara

města	Aninoasa • Călan • Deva (hlavní město) • Brad • Geoagiu • Hațeg • Hunedoara • Lupeni • Orăștie • Petrila • Petroșani • Simeria • Uricani • Vulcan

obce	Baia de Criș • Balșa • Bănița • Baru • Băcia • Băița • Bătrâna • Beriu • Blăjeni • Boșorod • Brănișca • Bretea Română • Buceș • Bucureșci • Bulzeștii de Sus • Bunila • Burjuc • Cerbăl • Certeju de Sus • Cârjiți • Crișcior • Densuș • Dobra • General Berthelot • Ghelari • Gurasada • Hărău • Ilia • Lăpugiu de Jos • Lelese • Lunca Cernii de Jos • Luncoiu de Jos • Mărtinești • Orăștioara de Sus • Pestișu Mic • Pui • Rapoltu Mare • Răchitova • Ribița • Râu de Mori • Romos • Sarmizegetusa • Sălașu de Sus • Sântămăria-Orlea • Șoimuș • Teliucu Inferior • Tomești • Toplița • Totești • Turdaș • Vața de Jos • Vălișoara • Vețel • Vorța • Zam

Rumunsko – România – (RO)

Rumunské župy a jejich správní centra

Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani)