Přeskočit na obsah

Deneb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Deneb
Souhvězdí Labutě
Souhvězdí Labutě
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíLabuť (Cygnus)
Rektascenze20h41m25,9s
Deklinace+45° 16′ 49″
Paralaxa0,00229"
Vzdálenost3000±200 ly
(802±66 pc)
Barevný index (U-B)−0,23
Barevný index (B-V)0,09
Barevný index (V-R)0,11
Barevný index (R-I)0,10
Zdánlivá hvězdná velikost+1,25
Absolutní hvězdná velikost−8,4
Vlastní pohyb v rektascenzi2,01 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci1,85 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Hmotnost21 M☉
Poloměr203 R☉
Zářivý výkon (V)210 000 L☉
Povrchová teplota8 700 K
Další označení
Henry Draper CatalogueHD 197345
Bonner DurchmusterungBD +44°3541
Bright Star katalogHR 7924
2MASS2MASS J20412592+4516491
SAO katalogSAO 49941
Katalog HipparcosHIP 102098
Tychův katalogTYC 3574-3347-1
General CatalogueGC 28846
Bayerovo označeníα Cyg
Flamsteedovo označení50 Cyg
SynonymaADS 14172 A, CCDM J20415+4517A, CEL 5144, FK5 777, GCRV 12971, 2MASS J20412592+4516491, PLX 4935, PPM 60323, ROT 3019, UBV 17953, WDS J20414+4517A
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deneb (α Cygni) je nejjasnější hvězda souhvězdí Labutě a jedna z nejvýraznějších hvězd na noční obloze. Nachází se přibližně 3000 světelných let od Země, přesto je viditelná pouhým okem díky své mimořádné jasnosti.[1] Deneb má zdanlivou hvězdnou velikost +1,25 a patří mezi nejzářivější známé hvězdy v naší Galaxii.[2]

Hvězda je bílým veleobrem spektrální třídy A2 Ia.[3] Její Absolutní hvězdná velikost je kolem −8,4, což značí, že její Svítivost je více než stotisíckrát větší než svítivost Slunce. Moderní studie uvádějí svítivost v rozmezí (1,6–2,0)×10^5 L_☉ a hmotnost přibližně 20–25 M_☉.[4] Deneb je jedním z vrcholů nápadného asterismu letního trojúhelníku, který tvoří společně s hvězdami Vega a Altair.[5]

Charakteristika hvězdy

[editovat | editovat zdroj]

Deneb má poloměr asi 200krát větší než Slunce.[6] Povrchová teplota hvězdy se pohybuje kolem 8500 K, což jí dává bílou až lehce namodralou barvu. Deneb je mírně proměnnou hvězdou typu Alfa Cygni. To znamená, že vykazuje drobné, nepravidelné změny jasnosti, způsobené nestabilitami a pulzacemi v jejích vnějších vrstvách.

Díky velké vzdálenosti (asi 3000 světelných let) je Deneb jednou z nejvzdálenějších hvězd, které lze vidět pouhým okem. Pokud by byla stejně blízko jako Sirius (8,6 světelných let), její jas by byl srovnatelný s Měsícem v úplňku.[7]

Vývoj hvězdy

[editovat | editovat zdroj]

Deneb je v pokročilém stádiu vývoje veleobra. Vyčerpala zásoby vodíku v jádře a nyní spaluje těžší prvky. Očekává se, že svůj život ukončí jako supernova typu II, po níž zůstane buď neutronová hvězda nebo černá díra.[8]

Hvězda ztrácí značné množství hmoty prostřednictvím hvězdného větru. Tyto hmotnostní ztráty ovlivňují její další vývoj i okolní mezihvězdné prostředí. Struktura hvězdného větru Denebu je předmětem důkladného výzkumu, prováděného spektroskopickými a interferometrickými metodami.[9]

Astrofyzikální význam

[editovat | editovat zdroj]

Deneb je prototypem hvězd typu Alfa Cygni, a tím významným objektem pro studium konečných fází vývoje hmotných hvězd. Zkoumání její atmosféry, větru a variabilit pomáhá vědcům lépe pochopit procesy formování těžších prvků, chemické obohacování mezihvězdného prostoru a evoluci galaxií.

Pozorování

[editovat | editovat zdroj]

Deneb je snadno viditelný během letních měsíců na severní polokouli. Patří k vrcholům letního trojúhelníku, snadno rozpoznatelného i při mírném světelném znečištění.

Základní údaje

[editovat | editovat zdroj]
Základní charakteristiky Denebu
Parametr Hodnota
Hvězdná velikost (Zdánlivá) +1,25 mag
Absolutní hvězdná velikost ~−8,4 mag
Rektascenze (RA) 20h41m25,9s
Deklinace (DEC) +45° 16′ 49″
Spektrální klasifikace A2 Ia
Barvy hvězdy (B-V) +0,09
Vzdálenost od Země ~3000 ± 200 ly (~802 ± 66 pc)
Hmotnost 20–25 M_☉
Svítivost (1,6–2,0)×10^5 L_☉
Teplota povrchu ~8500 K
Poloměr ~200 R_☉

Kulturní význam

[editovat | editovat zdroj]

Název „Deneb“ pochází z arabského slova ذنب (Dhanab), což znamená „ocas“, neboť představuje ocas Labutě v tradičním vyobrazení souhvězdí Labutě.[2]

V čínské astronomii je Deneb znám jako Tchien-ťin (天津, „Nebeský brod“) a byl součástí obrazce představujícího most přes Mléčnou dráhu.[10]

Deneb v kultuře

[editovat | editovat zdroj]
  1. VAN LEEUWEN, F. Validation of the new Hipparcos reduction. Astronomy and Astrophysics. 2007, s. 653–664. Dostupné online. DOI 10.1051/0004-6361:20078357. Bibcode 2007A&A...474..653V. 
  2. a b ALLEN, R. H. Star Names: Their Lore and Meaning. [s.l.]: Dover Publications, 1963. ISBN 978-0-486-21079-7. 
  3. GRAY, R. O., Corbally, C. J. Stellar Spectral Classification. [s.l.]: Princeton University Press, 2009. ISBN 978-0-691-12511-4. 
  4. HOHLE, M. M., Neuhäuser, R., Schutz, B. F. Masses and luminosities of O- and B-type stars and red supergiants. Astronomische Nachrichten. 2010, s. 349–360. Dostupné online. DOI 10.1002/asna.200911355. 
  5. KALER, James B. Deneb [online]. University of Illinois, 2017-04-15. Dostupné online. 
  6. AUFDENBERG, J. P., et al. New Insights on Deneb's Atmosphere and Wind from Optical Interferometry. The Astrophysical Journal. 2006, s. 664–676. Dostupné online. Bibcode 2006ApJ...645..664A. 
  7. KALER, James B. The Hundred Greatest Stars. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2006. ISBN 0387216251. 
  8. MEYNET, G., Maeder, A. Stellar evolution with rotation. X. Wolf-Rayet star populations at different metallicities. Astronomy & Astrophysics. 2005, s. 581–598. Dostupné online. DOI 10.1051/0004-6361:20047106. Bibcode 2005A&A...429..581M. 
  9. SEARLE, S. C., Prinja, R. K., Massa, D., Ryans, R. S. I. Wind structure in the A-type supergiant Deneb: a new path to mass-loss rate diagnostics?. Astronomy & Astrophysics. 2008, s. 777–792. Dostupné online. Bibcode 2008A&A...481..777S. 
  10. NEEDHAM, Joseph. Science and Civilisation in China. [s.l.]: Cambridge University Press, 1959. 
  11. ASIMOV, Isaac. Sny robotů. Plzeň: Mustang, 1996. ISBN 80-7191-144-5. Kapitola Stroj, který vyhrál válku, s. 135. 
  12. ASIMOV, Isaac. Sny robotů. Plzeň: Mustang, 1996. ISBN 80-7191-144-5. Kapitola Pocit moci, s. 234. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]