Přeskočit na obsah

Daniel Papebroch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Daniel Papebroch
Daniel Papebroch (1680)
Daniel Papebroch (1680)
Narození17. března 1628
Antverpy
Úmrtí28. června 1714 (ve věku 86 let)
Antverpy
Povoláníhistorik, hagiograf, spisovatel a katolický kněz
Nábož. vyznáníkatolicismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniel Papebroch, též Papenbroeck, Papebroc, (17. března 162828. června 1714) byl belgický jezuitský historik, tvůrce hagiografií.

Jakožto jeden z bollandistů, tedy jezuitů organizovaných okolo Jeana Bollanda, se zaměřoval na kritiku pramenů. V roce 1675 v druhém dílu hagiografické edice Acta sanctorum publikoval hyperkritickou stať Propylaenum antiquarium circa veri ac falsi discrimen in vetustis memmbranis, v které zpochybnil pravost nejstarších listin benediktinského kláštera Saint-Denis. V reakci na toto zpochybnění vydal benediktin Jean Mabillon dílo De re diplomatica libri sex (1681), v kterém naopak s největší pravděpodobností prokázal pravost těchto listin. Tento spor vešel do dějin jako bella diplomatica litteraria a dal vzniknout moderní diplomatice.[1]

  1. HLAVÁČEK, Ivan; KAŠPAR, Jaroslav; NOVÝ, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. 3. vyd. Jinočany: H&H, 2002. ISBN 80-7319-004-4. S. 181. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]