DAR-4

DAR 4
	Třímotorový dopravní letoun
Určení	dopravní letoun
Výrobce	DAR
Šéfkonstruktér	ing. Hermann Winter
První let	1931
Vyrobeno kusů	prototyp
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

DAR-4 byl prototyp dopravního letadla postaveného v Bulharsku v roce 1931. Byl postaven společností DAR - Daržavna Aeroplanna Rabotilnica (bulharsky: Държавна Аеропланна Работилница, česky: Státní letecká dílna), Božuriště u Sofie. Letadlo nebylo schváleno pro sériovou výrobu a zůstalo pouze v prototypu.^[1] Jednalo se však o jediné vícemotorové letadlo navržené a vyrobené v Bulharsku.

Před hangáry společnosti DAR letouny DAR U-1/Uzunov-1 a Potez XVII, Božuriště (1926)

Vznik a vývoj

Motory Walter byly v bulharském letectvu využívány od poloviny 20. let 20. století zejména jako standardní motory ve školních a cvičných letadlech (DAR-1 s motorem Walter NZ-60, DAR-1A s motorem Walter Vega).^[2]

Na počátku 30. let byl ve státní letecké továrně DAR, která sídlila na letišti Božuriště u Sofie a kde se opravovaly a také v menší míře stavěly sportovní a školní letouny, postaven prototyp dvouplošníku DAR-4. Byl řízen dvěma piloty a měl kapacitu pro 4 cestující. Na konstrukci bylo zajímavé, že horní křídlo nebylo připevněno (vetknuto) k horní části trupu, jak je běžné u kabinových dvouplošníků, ale bylo umístěno nad ním a bylo podepíráno vzpěrami od spodního křídla a z horní části kabiny.^[3]

Výkon stroje dosažený při letových zkouškách byl však zklamáním, zvláště vzhledem k neočekávaným odchylkám od aerodynamických výpočtů. Letové zkoušky byly prováděny zkušebním pilotem Petkem Popgančevem. Během testů bylo zjištěno mnoho nedostatků. Nevýhody byly způsobeny hlavně konstrukčními vadami – při vodorovném letu se letadlo naklánělo dopředu, což naznačovalo, že má velmi "těžký předek". Bylo obtížné je řídit a také bylo nestabilní při stoupání. Na základě těchto a dalších připomínek nebyl prototyp schválen pro sériovou výrobu a provoz. Po těchto zkušebních letech byl vývoj letounu ukončen, a to i z důvodu, že konstruktér Hermann Winter ukončil smlouvu se společností DAR a vrátil se do Německa.

Popis letounu

Letoun byl smíšené konstrukce, měl celodřevěnou kostru a plátěný potah. Profil křídla dle Göttingen -387. Na dolním křídle a nad trupem byly namontovány vzpěry ve tvaru písmene V, které podepíraly horní křídlo.

Byl poháněn třemi československými hvězdicovými devítiválcovými motory Walter Mars. Jeden byl umístěn vpředu, v ose trupu a další dva byly namontovány na dolním křídle.

Dar-4 se třemi motory Walter Mars (1931)

Specifikace

Údaje podle^[1]^[4]

Technické údaje

Posádka: 2
Kapacita: 4 cestující
Užitečný náklad: 840 kg (bez cestujících)
Rozpětí: 14,00 m (horní křídlo), 10,90 m (dolní křídlo)
Délka: 10,20 m
Celková nosná plocha: 44,10 m²
Prázdná hmotnost: 1 330 kg
Max. vzletová hmotnost: 2 170 kg
Pohonná jednotka: 3 × vzduchem chlazený devítiválcový hvězdicový motor Walter Mars
Výkon pohonné jednotky:
- jmenovitý: 107 kW (145 k) při 1750 ot/min
- vzletový: 110 kW (150 k) při 1800 ot/min
Spotřeba paliva: 225 g·h⁻¹·k⁻¹ / 306 g·h⁻¹·kW⁻¹ (každý motor)
Vrtule: dvoulistá dřevěná vrtule

Výkony

Maximální rychlost: 195 km/h
Cestovní rychlost: 165 km/h
Minimální rychlost: 88 km/h
Dolet: 495 km
Dostup: 4 500 m

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků DAR 4 na anglické Wikipedii a DAR-4 na bulharské Wikipedii.

↑ ^a ^b NĚMEČEK, Václav; TÝC, Pavel. Třímotorová dopravní letadla. I. vyd. Praha: NADAS, 1979. 176 s. Dostupné online. S. 136.
↑ Motory Walter v Bulharsku. Bulletin Walter. Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha XVI - Jinonice, 16.s., květen 1935, roč. 1935, čís. V-1935, s. 4–5.
↑ DAR-4 [online]. www.aviastar.org [cit. 2019-10-13]. Dostupné online.
↑ CURP CURLOV, Cyril. Letecké inženýrství v Bulharsku, editace a předmluva prof. Boris Bonev, PhD, tisk Vanyo Nedkov, 2008, s. 44

Literatura

(anglicky) TAYLOR, Michael J.H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. S. 573.
(anglicky) World Aircraft Information Files. London: Bright Star Publishing 891 s.
(bulharsky) BORISLAVOV, Ivan, RUMEN Kirilov. Letadla Bulharska, první část od Blériota k Messerschmittu, Prima Publishing House, Sofia, 1996, s. 219 ISBN 954-8163-57-8

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu DAR-4 na Wikimedia Commons
(anglicky) Historie továrny DAR Archivováno 10. 8. 2015 na Wayback Machine. na aeroplanesdar.com
(anglicky) Bulgarian Air Force – Aircraft Types (typy a imatrikulace bulharských letadel) na aeroflight.co.uk
(anglicky) Civil Aircraft Register – Bulgaria, Part 1 na airhistory.org.uk

[:0-1] NĚMEČEK, Václav; TÝC, Pavel. Třímotorová dopravní letadla. I. vyd. Praha: NADAS, 1979. 176 s. Dostupné online. S. 136.

[2] Motory Walter v Bulharsku. Bulletin Walter. Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha XVI - Jinonice, 16.s., květen 1935, roč. 1935, čís. V-1935, s. 4–5.

[3] DAR-4 [online]. www.aviastar.org [cit. 2019-10-13]. Dostupné online.

[4] CURP CURLOV, Cyril. Letecké inženýrství v Bulharsku, editace a předmluva prof. Boris Bonev, PhD, tisk Vanyo Nedkov, 2008, s. 44

[1]

[2]

[3]

[4]