Chlorochroman pyridinia
| Chlorochroman pyridinia | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | chlorochroman pyridinia |
| Ostatní názvy | Coreyovo–Suggsovo činidlo |
| Funkční vzorec | (C5H6N+)CrO3Cl− |
| Sumární vzorec | C5H6NCrO3Cl |
| Vzhled | žlutooranžová pevná látka[1] |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 26299-14-9 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 247-595-5 |
| PubChem | 129695875 |
| ChEBI | 176795 |
| SMILES | C1=CC=[NH+]C=C1.[O-][Cr](=O)(=O)Cl |
| InChI | InChI=1S/C5H5N.ClH.Cr.3O/c1-2-4-6-5-3-1;;;;;/h1-5H;1H;;;;/q;;+1;;;-1 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 201,55 g/mol |
| Teplota tání | 205 °C (478 K) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v acetonu, acetonitrilu a tetrahydrofuranu |
| Bezpečnost | |
 GHS03  GHS07  GHS08  GHS09 | |
| H-věty | H272 H317 H350 H410 |
| P-věty | P201 P221 P273 P280 P302+352 P308+313 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorochroman pyridinia (zkráceně PCC) je organická sloučenina se vzorcem [C5H5NH]+[CrO3Cl]−. Používá se v organické syntéze na oxidace alkoholů na karbonylové sloučeniny. Jsou známy i jiné obdobné sloučeniny s podobnou reaktivitou;. PCC má výhodu ve větší selektivitě oxidací.[1]
Struktura a příprava
[editovat | editovat zdroj]Molekula PCC se skládá z pyridiniového kationtu, [C5H5NH]+, a chlorochromanového aniontu, [CrO3Cl]−. Bylo popsáno i několik podobných solí, například chlorochroman 1-butylpyridinia, [C5H5N(C4H9)][CrO3Cl], a chlorochroman draselný.
PCC je možné zakoupit nebo připravit přidáním pyridinu do chladného roztoku oxidu chromového v koncentrované kyselině chlorovodíkové:[2][3]
- C5H5N + HCl + CrO3 → [C5H5NH][CrO3Cl]
Tvorbu par chromylchloridu (CrO2Cl2) během přípravy uvedeného roztoku lze omezit změnou pořadí přidávání reaktantů, kdy se roztok pyridinu v koncentrované kyselině chlorovodíkové přilévá k pevnému oxidu chromovému za současného míchání.[4]
Použití
[editovat | editovat zdroj]Oxidace alkoholů
[editovat | editovat zdroj]PCC se používá jako oxidační činidlo, vysoce účinné při oxidacích alkoholů, primárních na aldehydy a sekundárních na ketony. Vykazuje větší selektivitu než podobné Jonesovo činidlo, takže málokdy dochází k oxidaci až na karboxylové kyseliny, pokud se v reakční směsi nenachází voda. Při oxidaci pomocí PCC se alkohol přidává k suspenzi PCC v dichlormethanu.[5][6][7] Obecná rovnice reakce vypadá takto:
- 2 [C5H5NH][CrO3Cl] + 3 R2CHOH → 2 [C5H5NH]Cl + Cr2O3 + 3 R2C=O + 3 H2O
Například triterpen lupeol se oxiduje na lupenon:[8]
Bablerova oxidace
[editovat | editovat zdroj]Za přítomnosti terciárního alkoholu se chromátový ester vzniklý z chlorochromanu pyridinia může izomerizovat [3,3]-sigmatropní reakcí a následnou oxidací se vytvořit enon; tato reakce se nazývá Bablerova oxidace:
Tento druh reakce byl například využit při syntéze morfinu.[9]
U jiných běžných oxidačních činidel se často objevují dehydratace, protože tyto alkoholy nelze oxidovat přímo.
Ostatní reakce
[editovat | editovat zdroj]PCC také může přeměňovat některé nenasycené alkoholy a aldehydy na cyklohexenony. Tato oxidační kationtová cyklizace může být například využita k přeměně (−)-citronellolu na (−)-pulegon.
PCC také zvyšuje účinnost allylových oxidací, například oxidací dihydrofuranů na furanony.[1]
Podobná činidla
[editovat | editovat zdroj]K oxidaci alkoholů se dají použít i dimethylsulfoxid (ve Swernově a Pfitznerově–Moffattově oxidaci) a Dessův–Martinův perjodinan.
Bezpečnost
[editovat | editovat zdroj]PCC je, podobně jako další sloučeniny šestimocného chromu, toxický.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pyridinium chlorochromate na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c PIANCATELLI, G.; LUZZIO, F. A. e-EROS Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. Pyridinium Chlorochromate. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2007. ISBN 978-0471936237. DOI 10.1002/9780470842898.rp288.pub2.
- ↑ E. J. Corey; J. W. Suggs. Pyridinium Chlorochromate. An Efficient Reagent for Oxidation of Primary and Secondary Alcohols to Carbonyl Compounds. Tetrahedron Letters. 1975, s. 2647–2650. DOI 10.1016/S0040-4039(00)75204-X.
- ↑ Derek Lowe. The Old Stuff [online]. Science [cit. 2015-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-21.
- ↑ S. Agarwal; H. P. Tiwari; J. P. Sharma. Pyridinium Chlorochromate: An Improved Method for Its Synthesis and Use of Anhydrous Acetic Acid as Catalyst for Oxidation Reactions. Tetrahedron. 1990, s. 4417–4420. DOI 10.1016/S0040-4020(01)86776-4.
- ↑ PAQUETTE, L. A.; EARLE, M. J.; SMITH, G. F. (4R)-(+)-tert-Butyldimethylsiloxy-2-cyclopenten-1-one. Org. Synth.. 1996, s. 36. Dostupné online.; Coll. Vol.. S. 132.
- ↑ TU, Y.; FROHN, M.; WANG, Z.-X.; SHI, Y. Synthesis of 1,2:4,5-Di-O-isopropylidene-D-erythro-2,3-hexodiulo-2,6-pyranose. A Highly Enantioselective Ketone Catalyst for Epoxidation. Org. Synth.. 2003, s. 1. Dostupné online.
- ↑ WHITE, J. D.; GRETHER, U. M.; LEE, C.-S. (R)-(+)-3,4-Dimethylcyclohex-2-en-1-one. Org. Synth.. 2005, s. 108. Dostupné online.; Coll. Vol.. S. 100.
- ↑ A. Lao; Y. Fujimoto; T. Tatsuno. Studies on the Constituents of Artemisia argyi Lévl & Vant. Chemical and Pharmaceutical Bulletin. 1984, s. 723–727. Dostupné online [cit. 2016-06-05]. DOI 10.1248/cpb.32.723.
- ↑ =Patrick M. Killoran; Steven B. Rossington; James A. Wilkinson; John A. Hadfield. Expanding the scope of the Babler–Dauben oxidation: 1,3-oxidative transposition of secondary allylic alcohols. Tetrahedron Letters. 2016, s. 3954–3957. Dostupné online. DOI 10.1016/j.tetlet.2016.07.076.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TOJO, G.; FERNÁNDEZ, M. Oxidation of Alcohols to Aldehydes and Ketones: A Guide to Current Common Practice. Redakce Tojo G.. New York: Springer, 2006. (Basic Reactions in Organic Synthesis). ISBN 978-0-387-23607-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlorchroman pyridinia na Wikimedia Commons
