Charkovská oblast

Charkovská oblast; Харківська область; Charkivska oblasť
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Charkov
Souřadnice	49°35′24″ s. š., 36°25′48″ v. d.
Rozloha	31 914 km²
Časové pásmo	+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 598 961 (2022, 4. místo v rámci Ukrajiny)
Hustota zalidnění	81,4 obyv./km²
Jazyk	ukrajinština, ruština
Národnostní složení	Ukrajinci (71 %), Rusové (21 %), Židé, Bělorusové
Náboženství	Pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Stát	Ukrajina
Druh celku	oblast
Podřízené celky	7 rajónů
Vznik	9. února 1932
Gubernátor	Julija Svitlyčna
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	UA-63
Telefonní předvolba	+380-57
Označení vozidel	АХ
Oficiální web	www.adm.dp.ua
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charkovská oblast (ukrajinsky Харківська область, Charkivska oblasť nebo též Харківщина, Charkivščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se ve východní části země při hranicích s Ruskem. Oblast byla ustavena 27. února 1932. Hlavním městem je Charkov (1 463 000 obyv.), druhé největší město země. Další významnější města jsou Lozova (60 000 obyv.), Izjum, Čuhujiv či Kup‘jansk. Napříč oblastí protéká řeka Severní Doněc. Oblast historicky náleží do regionu Slobodská Ukrajina.

Historie

Ruská okupace

Po ruské invazi na Ukrajinu z února 2022 kontrolovala přibližně 6 měsíců téměř celou východní polovinu oblasti vojska Ruské federace, v březnu 2022 se dostala až na předměstí Charkova. Po ukrajinské protiofenzívě v září 2022 byla velká většina okupovaného území v oblasti opět osvobozena.

Oblastní symboly

Vlajka

Vlajka Charkovské oblasti je tvořena karmínovým listem o poměru stran 2:3 s oblastním znakem ve středu vlajky.

Obyvatelstvo

Charkovská oblast je jednou z nejvýznamnějších oblastí Ukrajiny: na rozloze 31 415 km² zde žije zde 2 599 000 obyvatel, z nichž 2 115 000 žilo ve městech (81,4 %) a 483 900 obyvatel žilo na venkově (18,6 %).^[1]

V roce 2021 se narodilo 15 482 živě narozených dětí, zatímco tentýž rok zemřelo 55 056 lidí, z nichž 149 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 28 živě narozených dětí. Míra kojenecké oblasti činila 9,6 ‰. Celkový úbytek byl v roce 2021 34 873 osob.^[2]

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 tvořili 71 % Ukrajinci, 26 % Rusové . Přibližně polovina obyvatel (54 %) používala ukrajinštinu, polovina ruštinu (tedy i nemalá část etnických Ukrajinců); rozšířený je také suržyk.

Tabulka níže podává přehled největších měst nad 20 000 obyvatel v oblasti.^[3]

Město	Ukrajinský název	Ruský název	Obyvatelé k 1. 1. 2022
Charkov	Харків	Харьков	1 421 125
Lozova	Лозова	Лозовая	53 126
Izjum	Ізюм	Изюм	44 979
Čuhujiv	Чугуїв	Чугуев	31 018
Pervomajskyj	Первомайський	Первомайский	28 510
Kupjansk	Купʼяньск	Купянск	26 627
Balaklija	Балаклія	Балаклея	26 334
Pisočyn	Пісочин	Песочин	23 509
Merefa	Мерефа	Мерефа	21 202
Ljubotyn	Люботин	Люботин	20 001

Sousední oblasti

Odkazy

Reference

↑ Населення — Головне управління статистики у Харківській області. kh.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.
↑ Демографічна ситуація у Харківській області у 2021 році [online]. Держстат: Головне управління статистики у Харківській області [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.
↑ Чисельність наявного населення України на 1 січня [online]. ДЕРЖСТАТ УКРАЇНИ [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Charkovská oblast na Wikimedia Commons
Oficiální stránky oblasti Archivováno 23. 9. 2017 na Wayback Machine.

[1] Населення — Головне управління статистики у Харківській області. kh.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.

[2] Демографічна ситуація у Харківській області у 2021 році [online]. Держстат: Головне управління статистики у Харківській області [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.

[3] Чисельність наявного населення України на 1 січня [online]. ДЕРЖСТАТ УКРАЇНИ [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Charkovská oblast

Rajóny	Bohoduchivský • Čuhujivský • Charkovský • Izjumský • Krasnohradský • Kupjanský • Lozovský

Města	Balaklija • Barvinkove • Bohoduchiv • Čuhujiv • Derhači • Charkov • Izjum • Krasnohrad • Kupjansk • Lozova • Ljubotyn • Merefa • Pervomajskyj • Pivdenne • Valky • Vovčansk • Zmijiv

Sídla městského typu	Andrijivka • Babaji • Bezljudivka • Berezivka • Bilyj Koloďaz • Birky • Blyzňuky • Borova • Budy • Čkalovske • Donec • Dvorična • Eschar • Huty • Choroševe • Kehyčivka • Kivšarivka • Kovjahy • Kozača Lopaň • Kolomak • Korotyč • Kosťantynivka • Kočetok • Krasnokutsk • Krasnopavlivka • Kulynyči • Kupjansk-Vuzlovyj • Mala Danylivka • Malynivka • Mančenky • Nova Vodolaha • Novopokrovka • Orilka • Paňutyne • Peresične • Pečenihy • Pisočyn • Pokotylivka • Prykolotne • Pruďanka • Rohaň • Savynci • Sachnovščyna • Slatyne • Slobožanske (Čuhujiv) • Slobožanske (Krasnohrad) • Solonycivka • Staryj Merčyk • Staryj Saltiv • Utkivka • Šarivka • Ševčenkove • Vasyščeve • Vvedenka • Velykyj Burluk • Vysokyj • Vilča • Vilšany • Začepylivka • Ziďky • Zoločiv

Bývalé rajóny	Balaklijský • Barvinkovský • Blyzňucký • Borovský • Dvoričenský • Derhačský • Kehyčivský • Kolomacký • Krasnokutský • Novovodolažský • Pečenižský • Pervomajský • Sachnovščynský • Ševčenkovský • Valský • Velykoburlucký • Vovčanský • Začepylivský • Zmijivský • Zoločivský

Ukrajina – Україна – (UA)

Oblasti a jejich správní centra	Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck)¹ • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk)¹ • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Autonomní republika a její správní centrum	Autonomní republika Krym (Simferopol)²

Města se zvláštním postavením	Kyjev • Sevastopol²

¹Na části území těchto oblastí platí zákon o zvláštním statusu jednotlivých území v Doněcké a Luhanské oblasti. ²Území anektovaná Ruskou federací jako Republika Krym a federální město Sevastopol.